Ozbrojené síly Ruské federace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Doplnění a aktualizace podle ruwiki |
||
Řádek 41:
'''Ozbrojené síly Ruské federace''' ([[Ruština|rusky]] ''Вооружённые Си́лы Росси́йской Федера́ции'') jsou vojenské jednotky [[Rusko|Ruské federace]]. Jejich [[vrchní velitel|vrchním velitelem]] je [[prezident Ruské federace]].
Ozbrojené síly Ruské federace byly ustaveny dekretem [[Boris Jelcin|Borise Jelcina]] ze [[7. květen|7. května]] [[1992]], který postavil všechny jednotky [[Sovětská armáda|Sovětské armády]] příslušné k základnám na území Ruska pod ruskou kontrolu. V armádě tehdy sloužilo asi 2,88 milionu osob, v roce 2017 podle dekretu prezidenta mají Ozbrojené síly Ruské federace celkem 1,9 osob, z toho 1,013 milionu vojenských osob. Většinu tvoří vojáci a důstojníci z povolání, kolem 300 tisíc jsou vojáci základní služby, která trvá 12 měsíců. Oficiální rozpočtové výdaje na obranu činily v roce 2015 3,7 bilionu rublů, což je asi 19,7 % federálního rozpočtu a asi 3,7 % HDP. Mobilizační rezervy činily v roce 2009 asi 31 milionu osob, do roku 2050 podle demografů klesnou asi na polovinu.
== Organizační rozdělení ==
Řádek 57:
Správním úřadem, který má na starosti Ozbrojené síly Ruské federace je [[Ministerstvo obrany Ruské federace]].
Ruská armáda dlouhodobě patří mezi nejsilnější armády světa. Po 2. světové válce tvořila největší konkurenci západnímu světu, který se její síly obával. Na základě této skutečnosti došlo k vytvoření bipolárního světa, který byl také definován ideologickou odlišností mezi Západem a Východem. V devadesátých letech došlo k ekonomickému kolapsu SSSR. Jednou z hlavních příčin byl tzv. závod ve zbrojení, který vedlo SSSR s USA. Toto předhánění začalo již po 2. světové válce, nicméně docházelo k brzdícím akcím. Vzájemné dohody o odzbrojování neboli tzv. SALT
V 90. letech „nově“ vzniklý stát Rusko procházel hlubokou krizí. Armáda nebyla prioritou, docházelo k velkému rozkrádání armádní výzbroje a zásob. Ruská armáda sice disponovala jadernými zbraněmi, nebyla však po dlouhou dobu modernizována a její konvenční síla byla v dezolátním stavu. Z dob SSSR bylo námořnictvo velmi silné. S odstupem času lze hovořit o tom, že SSSR se zaměřovalo především na kvantitu a účelnost zbraní. Opomeneme-li jaderné zbraně, tak dominantou sovětské armády bylo námořnictvo a tankové jednotky. Dnes ruská armáda disponuje pouze jednou letadlovou lodí, 55 ponorkami, 74 námořními korvetami a jinými loděmi, které jsou spíše pobřežními plavidly. Nutné je si také uvědomit, že Rusko disponuje zhruba 8500 jadernými hlavicemi, což je zhruba o 800 více než USA a o 8250 více než Čína.
Změna přišla na konci 90. let s příchodem Vladimíra Putina. Jako prezident je nejvyšším představitelem bezpečnostních sil Ruské federace a armáda je mu přímo zodpovědná. Za doby jeho vlády se armáda začala modernizovat. Zaměřila se především na modernizaci ponorek a menších lodí, které mají spíše sloužit pro účel obrany pobřežních vod. V roce 2008 se nejvyšší ruští představitele rozhodli urychlit a více modernizovat armádu. Důvodem byly nedostatky nejen v zastaralé technice, ale i logistice nebo koordinaci, které se projevily při 4denním konfliktu v Gruzii. Tyto reformy přinesly například jednotky zvláštního určení Specnaz nebo vzdušné a vyloďovací vojsko VDV.
Řádek 67:
I přesto, že by Rusko mělo modernizovat svou leteckou flotilu, disponuje silnou vzdušnou obranou. K dispozici má zhruba 2500 letadel, jež jsou schopna provozu. Jeho stroje značky Suchoj však začínají zastarávat a pro zajištění silné vzdušné obrany je nutné je modernizovat či nahradit technologicky lepšími stroji, které jsou stále ve fázi vývoje a testování (např. [[Suchoj T-50]]). Co se týče například bezpilotních letadel, je Rusko v tomto směru mírně pozadu avšak ztrátu pomalu dohání investicemi do vývoje a výroby.<ref>{{Citace periodika|titul=Ruské projekty bojových bezpilotních letadel|periodikum=ArmádníNoviny.cz|url=http://www.armadninoviny.cz/ruske-projekty-bojovych-bezpilotnich-letadel.html|datum přístupu=2016-10-18}}</ref>
[[Soubor: Voenrash.png|thumb|upright=1.5Federální rozpočet na obranu (plná čára) a bezpečnost (přerušovaná čára), v nominální a reálné hodnotě.]]
Vojenský rozpočet ruské vlády se pohybuje v desítkách miliard amerických dolarů a výdaje každoročně rostou. Nicméně přesná částka není zcela jasná. Různé zdroje se rozcházejí, například The Diplomat uvádí, že rozpočet pro rok 2013 byl 58,2 USD, zatímco nezávislá ruská televizní stanice RT uvádí 68,887 USD. Vezmeme-li částku téměř 69 miliard USD v roce 2013, zjistíme, že od roku 2007 došlo k dvojnásobnému navýšení ruského armádního rozpočtu. Na navyšování ruského rozpočtu mají také vliv tržby prodaných zbraní. Stockholmská mezinárodní instituce uvádí, že tržby předních výrobců zbraní vzrostly v roce 2012 o 28 procent. Ruský rozpočet v oblasti bezpečnosti roste již od svého vzniku v 90. letech a v roce 2016 by měl dosáhnout téměř 96 miliard USD. Položkami, které výrazně navyšují rozpočet, jsou výdaje na jaderné zbraně, letectví a námořnictví.
| |||