Románský sloh: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 93.91.145.210 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Horst značka: rychlé vrácení zpět |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9:
[[Freska|Fresky]], z nichž se mnohé nezachovaly, byly v románských [[kostel]]ech zcela běžné. Podobně jako [[plastika (výtvarné umění)|plastiky]] také [[Malba|malby]] pokrývaly všechna volná místa. Respektovaly [[Architektura|architekturu]], aniž by se zabývaly [[Perspektiva|perspektivou]]. Inspirovaly se [[Miniatura (malířství)|miniaturami]] v [[rukopis]]ných knihách. Ve čtyřech barvách (červenohnědá, bílá, šedozelená a modrá) líčily výjevy z [[Bible]] nebo ze života [[Svatý|světců]]. [[Kristus]] je znázorněn jako soudce nebo vládce, většinou při [[Poslední soud|posledním soudu]]. Nástěnná malba měla sloužit především prostým lidem, kteří neuměli číst (tzv. bible chudých). Apsidu často ovládala postava Krista v [[Mandorla|mandorle]] (svatozáři kolem celého těla) obklopená [[Evangelista|evangelisty]], nebo jejich symboly (lev - Marek, býk - Lukáš, orel - Jan, anděl - Matouš) a [[apoštol]]y.
Desková malba se již rozvíjela v Itálii, kde se silně uplatňoval vliv byzantského umění, a to především v [[Toskánsko|Toskánsku]], kde v [[Pisa|Pise]] a [[Lucca|Lucce]] malovali [[Giunta Pisano]] look a bratři Berlingierové velké obrazy [[Ukřižování]] a [[madona|madon]].
[[Kniha|Knižní]] malba ([[iluminace]]) byla určena lidem, kteří uměli číst a byli dostatečně bohatí, aby si knihu mohli dovolit a zničit jí, tj. především kněžím a vysokým feudálům. Většina knih byla liturgická ([[evangeliář]]e, [[evangelistář]]e, [[epištolář]]e, [[bible]]), daleko méně bylo knih světských - např. [[Rytířský román|rytířských románů]]. Psalo se a malovalo na [[pergamen]], někdy [[kvaš]]ovými barvami, hojně se používalo [[zlacení]]. Iniciály byly bohatě zdobeny miniaturními malbami [[ornament]]álními i figurálními, iluminace však často byly i celostránkové. Knihy se vytvářely především v [[klášter]]ech, v tzv. [[Skriptorium|skriptoriích]].
== Architektura ==
| |||