Křesťanství: Porovnání verzí

Přidáno 17 bajtů ,  před 3 lety
→‎Středověk: oprava dalšího anachronismu
(úprava - odstranění a nahrazení anachronismů, na podnět kolegy Jana Sokola)
(→‎Středověk: oprava dalšího anachronismu)
 
[[Soubor:Praha, Katedrála, Poslední soud 01.jpg|náhled| Poslední soud (Praha, Hrad, kolem 1360)]]
Rostoucí moc, bohatství a sebevědomí evropských panovníků i církevních hodnostářů vedly k lidovým nepokojům spojeným s kritikou bohatství a moci církve. Ve středověké Evropě působili i křesťané nezávislí na [[Římskokatolická církev|západní]] (latinské) či [[Pravoslaví|východní]] (řecké) církvi, snažící se přiblížit prostotě raného křesťanství a přezdívaní jejich oponenty jako [[Bogomilství|bogomilové]] (na Balkáně) nebo [[kataři]] (v západní Evropě).<ref name=":04">[[David Zbíral|Zbíral David]], ''Kataři'', 2001, článek na webu autora www.david-zbiral.cz, dostupné online [http://www.david-zbiral.cz/Katari-prehled.htm#_ftnref4 zde]</ref><ref name=":12">[[David Zbíral|Zbíral David]], ''Kataři - stručný přehled'', 2003, článek na webu autora www.david-zbiral.cz, dostupné online [http://www.david-zbiral.cz/katari-prehled-kratce.htm#_ftnref7 zde]</ref> I uvnitř Katolickézápadní církve vznikaly hutí za křesťanskou opravdovost a chudobu zvané [[žebravý řád|žebravé řády]] ([[Řád bratří kazatelů|dominikáni]], [[františkáni]]). Kritikovéa církvevnitřní sekritikové dovolávali panovníků, aby církev reformovali onicírkve (např. [[William Ockham]], [[John Wycliffe]]) se dovolávali panovníků, aby církev reformovali oni. Francouzští králové si na 70 let podrobili papeže v [[Avignon]]u, jejich soupeři však volili jiné papeže a vzniklé spory mezi dvěma papeži silně otřásly autoritou církve. Koncily v [[Kostnice|Kostnici]] a v [[Basilej]]i sice [[Papežské schizma|papežský rozkol]] odstranily, snahy [[konciliarismus|konciliaristů]] o méně monarchické pojetí církve se však nakonec neprosadily.
 
Oslabenou [[byzantská říše|Byzantskou říši]] ohrozili v 15. století [[turecko|turečtí]] nájezdníci a byzantští zástupci sjednali s [[římskokatolická církev|římskou církví]] takzvanou [[Florentská unie|florentskou unii]], kterou však ostatní východní [[patriarchát (územní členění církve)|patriarchové]] neuznali. Roku 1453 Byzanc padla, čímž se těžiště Pravoslavné církve přesunulo do [[Ruské impérium|Ruska]]. Ani Katolická církev nežila v klidu. Osobní lidová zbožnost a snaha o návrat k původnímu prostému křesťanství vedly v pozdním středověku vedla k lidovým povstáním jako bylo [[husitství]] v Čechách nebo [[Savonarola|Savonarolův]] režim ve Florencii, ale teprve hluboký protest [[německo|německého]] [[mnich]]a a teologa [[Martin Luther|Martina Luthera]] ([[1521]]) a jeho odmítnutí Římem vedly k dalšímu rozdělení křesťanství.
237

editací