Otevřít hlavní menu

Změny

název
| zánik = [[1795]] – [[trojí dělení Polska]]
}}
Polsko-litevské soustátí oficiálního názvu '''Království polské a Velkoknížectví litevské''' ({{Vjazyce2|pl|''Królestwo Polskie i Wielkie Księstwo Litewskie''}}, {{Vjazyce2|lt|''Lenkijos Karalystė ir Lietuvos Didžioji Kunigaikštystė''}}), běžně označované jako '''[[Polsko-litevská unie]]''', od roku [[1967]] nazýváno jako '''„Republika obou národů“''' ({{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Rzeczpospolita Obojga Narodów''}}, {{Vjazyce|lt}} {{Cizojazyčně|lt|''Abiejų tautų respublika''}}), byl [[státní útvar]] ve [[Střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]] existující mezi lety [[1569]]–[[1795]]. Oficiálně vznikl uzavřením smlouvy mezi [[Koruna království polského|Polskou korunou]] a [[Litevské velkoknížectví|Litevským velkoknížectvím]] [[12. srpen|12. srpna]] [[1569]] v [[Lublin]]u (tzv. [[Lublinská unie]]).
{{Cizojazyčně|lt|''Abiejų tautų respublika''}}), také jako '''„[[Polsko-litevská unie]]“''', byl [[státní útvar]] ve [[Střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]] existující mezi lety [[1569]]–[[1795]]. Oficiálně vznikl uzavřením smlouvy mezi [[Koruna království polského|Polskou korunou]] a [[Litevské velkoknížectví|Litevským velkoknížectvím]] [[12. srpen|12. srpna]] [[1569]] v [[Lublin]]u (tzv. [[Lublinská unie]]).
 
V Polsku je nazývána také První republikou ({{Cizojazyčně|pl|''I. Rzeczpospolita''}}) nebo též „šlechtickou republikou“ ({{Cizojazyčně|pl|''Rzeczpospolita szlachecka''}}). První republika byla stavovskou monarchií, v níž měla politická práva (např. možnost volit a být volen do sněmíků a Sejmu, právo na řádný soudní proces atd.) pouze šlechta (tj. cca 10 % obyvatel soustátí), navíc jen mužského pohlaví. V Polsku samotném si však aristokracie vymohla rozhodující podíl na moci už roku [[1505]], kdy byl král [[Alexandr Jagellonský]] donucen vydat slavnostní prohlášení ''[[Nihil novi]] nisi commune consensu'' („Nic nového bez obecného souhlasu“), kterým se panovník zavazoval vydávání zákonů pouze pod kontrolou a se souhlasem magnátstva a nižší šlechty. To byl počátek šlechtické ''zlaté svobody'' (tou se velmi brzy inspirovali i litevští bojaři a v [[Druhý litevský statut|druhém Statutu Velkoknížectví litevského]] ([[1566]]) si na velkoknížeti vynutili postavení, podobné tomu, co měla šlechta v Polsku) která ve svém důsledku stát osudově oslabila a vydala všanc okolním velmocem. Třetí dělení Polska [[1795]] je koncem této éry.
Oficiální název státu byl '''Království polské a Velkoknížectví litevské''' ({{Vjazyce2|pl|''Królestwo Polskie i Wielkie Księstwo Litewskie''}}, {{Vjazyce2|lt|''Lenkijos Karalystė ir Lietuvos Didžioji Kunigaikštystė''}}, {{Vjazyce2|uk|Королівство Польське та Вели́ке князі́вство Лито́вське ''Korolivstvo Polske ta Velyke Kňazivstvo Lytovske''}}, {{Vjazyce2|be|Каралеўства Польскае і Вялікае Княства Літоўскае ''Karaleŭstva Polskaje i Vjalikaje Kňastva Litoŭskaje''}}). Před [[17. století]]m byl stát v mezinárodních smlouvách a diplomatických ujednáních označován hlavně svým [[Latina|latinským]] názvem – {{Cizojazyčně|la|''Regnum Poloniae Magnusque Ducatus Lithuaniae''}}. Od 17. století byl stát nejznámější pod názvem '''Nejjasnější Republika polská''' ({{Vjazyce2|pl|''Najjaśniejsza Rzeczpospolita Polska''}}, {{Vjazyce2|la|''Serenissima Res Publica Poloniae''}}). V běžné řeči byl nejčastěji nazýván „Rzeczpospolita“ ([[Staroběloruština|starobělorusky]] Рѣч Посполита ''Reč Pospolita'', {{Vjazyce2|lt|''Žečpospolita''}}). V zahraničí byl nazýván jednoduše „Polsko“, jelikož [[Polské království]] tvořilo jeho nejdůležitější část. V [[Historiografie|historiografii]] je používán také název ''Rzeczpospolita szlachecka'' („šlechtická republika“) a ''I. Rzeczpospolita'' (viz článek [[Rzeczpospolita]]).
 
Současný název '''„Republika obou národů“''' ({{Vjazyce2|pl|''Rzeczpospolita Obojga Narodów''}}, [[Staroběloruština|starobělorusky]] Рѣчъ посполитая ѡбоига народовъ, {{Vjazyce2|lt|''Abiejų Tautų Respublika''}}) byl popularizován až v roce [[1967]], kdy vyšla stejnojmenná historická trilogie spisovatele [[Paweł Jasienica|Pawła Jasienicy]].
 
== Vznik polsko-litevského soustátí ==