Otevřít hlavní menu

Změny

Jaderná zbraň

Odebráno 6 bajtů, před 8 měsíci
→‎Historie: Stylistická úprava
Druhou atomovou mocností se v roce [[1949]] stal [[Sovětský svaz]] výbuchem zařízení RDS-1 označováno na západě jako Joe-1. V té době [[Američané]] sovětský jaderný vývoj tajně zkoumali [[projekt Mogul|projektem Mogul]]. Sovětská první atomová bomba byla de-facto značně okopírovaná americká implozivní [[plutonium|plutoniová]] bomba, jejíž plány [[Sovětský svaz|SSSR]] získal díky špionážní práci jaderného fyzika [[Klaus Fuchs|Klause Fuchse]] podílejícího se na projektu Manhattan. Jím předané materiály podstatně urychlily práce na jejím sestrojení. Další vývoj jaderných zbraní vedl akademik [[Igor Kurčatov]] a [[Andrej Dmitrijevič Sacharov]].
 
První vodíkovou pumu otestovaly USA 1. prosince 1952. Sovětská následovala 12. srpna 1953. Byl tu však roky utajovaný rozdíl: Zatímco ta americká používala tekutý vodík a celé zařízení pak mělo velikost menšího domu, na sovětské byl použit lithiumdeuterid, což je pevná látka. Ta sovětskáSaovětská tedy byla, na rozdíl od americké, připravena k vojenskému nasazení.
 
Zejména pozdní 50. a raná 60. léta byla obdobím horečného testování jaderných zbraní obou [[supervelmoc]]í, v rámci jejich [[závody ve zbrojení|závodů ve zbrojení]]. Sovětský svaz v roce [[1961]] otestoval největší jadernou bombu v historii ([[car-bomba]], rusky: Царь-бомба). Podle původních plánů měla být třífázová (z toho dvě fáze byly vodíkové), s celkovou silou přes 100 [[megatuna|Mt]]. Od původních plánů se však ustoupilo a třetí fáze (kde měl být [[Uran (prvek)|U<sup>238</sup>]]) byla při experimentálním výbuchu nahrazena olovem. Výbuch car-bomby zjitřil na mezinárodní scéně napětí. [[Nikita Sergejevič Chruščov]] byl obviněn z ohrožování životního prostředí a lidstva jako takového. Monstrózně velké jaderné bomby se postupem času ukázaly jako vojensky obtížně použitelné (např. v Rusku bylo jen velmi omezené množství cílů, na které by bylo možné rozumně takovou zbraň použít, rozsah zničení brání vlastní armádě v obsazení území protivníka...) a tak pumy extrémní velikosti na [[Balistická raketa|mezikontinentálních balistických střelách]] postupně nahradily multihlavice s několika menšími, samostatně naváděnými [[jaderná hlavice|jadernými hlavicemi]].Fyzické zmenšení dále umožnilo použití jaderných raket na strategických ponorkách. Také nebezpečně vzrostl počet menších, tzv. taktických zbraní, které, ačkoliv bylo jejich použití vázáno na rozkaz ústředí, byly k dispozici armádním složkám na nižším stupni velení. V 70. letech došlo k řadě diplomatických dohod o omezení atomových zbraní ([[SALT]]), následující desetiletí se nese ve znamení jaderného odzbrojování, zejména v éře [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] a [[Ronald Reagan|Ronalda Reagana]]. Obratem byla jejich schůzka v roce [[1986]] v [[Reykjavík]]u.<ref>http://studena.valka.cz/pozice_sily.htm - Pozice síly – Reagan a Gorbačov</ref> [[24. říjen|24. října]] [[1990]] Sovětský svaz provedl poslední jaderný pokus, po kterém upustil od testování jaderných zbraní. Spojené státy (24. září 1996) a další země se přidaly později. V 90. letech byly podepsány smlouvy [[Strategic Arms Reduction Treaty|START]] I a II, v roce [[2010]] pak v Praze [[Nová dohoda START|START III]].
Anonymní uživatel