Verze z 18. 11. 2017, 23:38 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m odkazy, typografie značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 3. 2018, 21:59 editovat zrušit editaci 86.49.14.254 (diskuse) eu - dobrá, thantos - smrt \| Eutanazie je způsob vykonání sebevraždy za pomocí asistence druhé osoby. Nikoliv vyvražďování. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{infobox - osoba}} '''Franz Stangl''' ([[26. březen\|26. března]] [[1908]], [[Altmünster]], [[Rakousko]] – [[28. červen\|28. června]] [[1971]], [[Düsseldorf]], [[Německo]]) byl policejním dozorcem v zařízeních ~~pro [[eutanazie\|eutanázii]]~~ [[Hartheim]] a [[Bernburg]] ([[Akce T4]]) a především velitelem [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa\|vyhlazovacích táborů]] [[vyhlazovací tábor Sobibor\|Sobibor]] a [[vyhlazovací tábor Treblinka\|Treblinka]]. Po válce uprchl do [[Brazílie]], kde byl v roce [[1967]] zatčen a následně souzen ve [[Německo\|Spolkové republice Německo]]. V roce [[1970]] byl shledán vinným za spolupodíl na vraždě nejméně 400 000 lidí<ref>[http://www1.jur.uva.nl/junsv/excerpts/746005.htm Aus dem Urteil gegen den Lagerkommandant von Treblinka, Franz Stangl]</ref> a odsouzen na [[doživotí]]. Krátce nato ve vězení zemřel. == Život v Rakousku před „anšlusem“ == Řádek 8: V roce 1931 poznal svou budoucí ženu Theresu Eidenböckovou a v roce [[1935]] se vzali. Měli spolu tři dcery: Brigitte (* 1936), Renate (* 1937) a Isolde (* 1944). Kdy se Stangl stal členem nacistické strany, není přesně jisté. [[Simon Wiesenthal]] tvrdí, že se tak stalo již roku 1931, kdy byla v Rakousku ilegální.<ref>[http://www.simon-wiesenthal-archiv.at/02_dokuzentrum/02_faelle/e02_stangl.html Some significant cases: Franz Stangl]</ref> Stangl spisovatelce [[Gitta Sereny\|Gitte Sereny]] sdělil, že tam vstoupil až po anšlusu v roce [[1938]]. Vstup si nechal od známého antedatovat do roku [[1936]], aby si zachránil kůži, neboť mu hrozilo pronásledování za zabavení nacistických zbraní.<ref>SERENY. ''Into That Darkness'', s. 55-56.</ref> [[Soubor:Alkoven Schloss Hartheim 2005-08-18 3589.jpg\|thumb\|Hartheimský zámek – jedno ze středisek nacistického programu ~~eutanazie~~T4, místo kde působil Franz Stangl]] == Třetí říše a Akce T4 == Po [[Anšlus\|obsazení Rakouska]] nacistickým Německem v březnu [[1938]] se Stangl stal členem ''[[Schutzpolizei]]'' v Linci. Byl zařazen do Židovského oddělení (''Judenreferat''). V květnu 1938 vstoupil do [[Schutzstaffel\|SS]] a získal hodnost [[Hauptsturmführer]] (kapitán). Začátkem roku [[1940]] byl přeložen do střediska Charitativní nadace pro ústavní péči (''Gemeinnützige Stiftung für Anstaltspflege''), což byl krycí název pro právě se rozbíhající [[Akce T4\|Akci T4]]. Stangl začal oficiálně pracovat jako policejní dohlížitel nad programem ~~[[eutanazie]]~~ T-4 v [[hartheim]]ském středisku ~~eutanázie~~. Později, od konce léta 1941 působil v [[Bernburg]]u. V obou místech nacisté zabíjeli jako nepotřebné mentálně nebo fyzicky postižené lidi. V Hartheimu sloužil pod velením [[Christian Wirth\|Christiana Wirtha]] jako pomocný dohlížitel ochranky. Wirtha později nahradil [[Franz Reichleitner]]. Oba se stejně jako Stangl později podíleli na [[Operace Reinhard\|Akci Reinhard]]. V březnu [[1942]] dostal Stangl možnost výběru. Buď se vrátí do Lince na policii nebo se přesune do [[Lublin]]u ([[Generální gouvernement]]) a zapojí se do nově se rozbíhající ''Akce Reinhard'' pod vedením [[Odilo Globocnik]]a. Stangl si vybral druhou možnost.

Franz Stangl: Porovnání verzí