|
== Učení ==
[[Soubor:Angelsatmamre-trinity-rublev-1410.jpg|náhled|vpravo|Ikona Svaté Trojice symbolicky zobrazuje křesťanskou koncepci trojjediného Boha, Andrej Rublev, 1411, [[Treťjakovská galerie]] v Moskvě]]
Navzdory určitým rozdílům mezi jednotlivými církvemi se křesťané v naprosté většině shodují na následujících bodech: Existuje pouze jeden Bůh ([[monoteismus]]), kterého křesťané chápou jako ''osobní bytost'' ([[teismus]]). Tento Bůh je všemohoucí, vševědoucí, všudypřítomný, věčný a neviditelný. Většinou křesťanů je tento jediný Bůh chápán jako [[Nejsvětější Trojice|trojjediný]], tedy existující ve třech [[osoba|osobách]] jako [[Bůh Otec]], [[Boží syn|Syn]] a [[Duch svatý]], kteří sdílejí jediné božství. Tento Bůh je stvořitelem světa i člověka. Člověk je stvořen jako bytost Bohu podobná. Ve stvořeném světě není nic, co by bylo hodné božské úcty. Bůh s lidstvem komunikuje a odhaluje mu svou podstatu a svůj záměr s člověkem.<ref name=":0">{{Citace monografie
Navzdory určitým rozdílům mezi jednotlivými církvemi se křesťané v naprosté většině shodují na následujících bodech:
| příjmení = Štampach
Jest jen jeden Bůh,<ref>{{Citace bible|Mk|12|29}}.</ref> který je věčný a neviditelný,<ref>{{Citace bible|Jan|4|12}}.</ref> existuje však ve třech [[osoba|osobách]] jako [[Bůh Otec]], [[Boží syn|Syn]] a [[Duch svatý]], kteří sdílejí jediné božství.<ref>Srov. {{Citace bible|Mt|28|18}}.</ref> Bůh však vstupuje do dějin: celý [[vesmír]] je jeho dílem,<ref>Gn 1-3.</ref> a všichni lidé od něho dostávají dar života.<ref>{{Citace bible|Jan|1|3}}n.</ref> Ve stvořeném světě není nic, co by bylo hodné božské úcty. Bůh s lidstvem komunikuje a odhaluje mu svou podstatu a svůj záměr s člověkem.<ref>{{Citace bible|Žd|1|1}}.</ref>
| jméno = Ivan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Přehled religionistiky
| vydání =
| vydavatel = Portál
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran =
| kapitola = Křesťanství
| strany =
| isbn =
}}</ref>
Člověk se však narušil původní harmonickýsvůj vztah s Bohem tím, že se od něj odklonil, poprvé takzvaným [[HříchPrvotní hřích|zhřešilprvotním hříchem]], ačímž propadl smrti a způsobil předávání dědičného sklonu k [[Hřích|hříchu]] dalším pokolením. Přesto Bůh nepřestal o člověka pečovat, uzavíral s ním smlouvy ([[Noe]], [[Abrahám]], [[Mojžíš]], [[David (biblická postava)|David]]) a sliboval, že jednou pošle lidstvu vykupitele, který jej z tohoto otroctví hříchu a smrti vyvede. Tímto vykupitelem je Ježíš, v němž se Bůh sám stal člověkem ([[vtělení]]).<ref>{{Citace bible|Jan|1|14}}.</ref> Ježíš kvůli záchraně člověka zemřel, a tak člověku přinesl [[odpuštění]] a [[vykoupení]],<ref>{{Citace bible|Sk|2|36}}</ref> a vysvobodil ho z otroctví [[hřích]]u<ref>{{Citace bible|Řím|8|2}}</ref> a [[smrt]]i.<ref>{{Citace bible|Jan|3|36}}.</ref> Ježíše pak Bůh po třech dnech [[vzkříšení|vzkřísil]] z mrtvých. Ježíš poté ještě čtyřicet dní pobýval mezi svými učedníky, až v těle [[Svátek Nanebevstoupení Páně|vstoupil na nebe]]. Následně byl učedníkům seslán [[Duch svatý]], který ve světě stále působí. Křesťané očekávají druhý příchod Kristův na konci světa, kde je Kristus chápán jako postava soudce živých i mrtvých. Vyvoleným je slíben věčný život v blaženosti.<ref name=":0" />
Křesťané se scházejí v různých místních společenstvích ([[farnost]]i, obce, [[Sbor (církev)|sbory]] atd.), patří však zároveň do jedné církve. I když z různých historických i názorových důvodů je křesťanských církví a konfesí mnoho, všechny uznávají, že je jim uloženo, aby církev byla jedna (viz též [[ekumenismus]]).<ref>{{Citace bible|Jan|17|21}}.</ref> Nauka o církvi se nazývá [[ekleziologie]]. Postoj jednotlivých církví k druhým, jejich chápaní a vztah k jediné Kristově Církvi jsou různé. Např. katolická církev samu sebe chápe jako pokračovatelku původní Kristovy církve, která v ní „subsistuje“ (uskutečňuje se).<ref>II. vatikánský koncil: Lumen gentium, 8</ref> Církve, které nezachovaly apoštolskou posloupnost (jako např. reformované), pak dle ní nejsou církvemi v pravém slova smyslu.<ref>Deklarace [[Dominus Iesus]], 17</ref> Do společenství patří i ti, kdo již zemřeli a jsou blízko Kristu,<ref>{{Citace bible|Zj|7|9}}.</ref> proto se k nim jako ke [[svatý]]m mnozí křesťané obracejí s prosbou o pomoc a přímluvu. Zvláštní místo mezi nimi patří podle [[katolická církev|katolických]] a [[Pravoslaví|pravoslavných církví]] Ježíšově matce, [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]].<ref>{{Citace bible|Lk|1|28}};name=":0" {{Citace bible|Jan|19|25||27}}; srov. [[Efezský koncil]]).</ref>
[[Bible]] je pro křesťany Písmo svaté, inspirované slovo o Božím jednání se světem v Ježíši Kristu, který je prvním zdrojem a poslední normou jejich učení i života.
|
