Semafor (divadlo): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 49:
V roce [[1967]] se v Semaforu objevila další dvojice - [[Jiří Grossmann]] a [[Miloslav Šimek]]. Jejich tvorba byla více povídková než u dvojice Suchý – Šlitr a jejich humor byl zaměřen trochu jiným směrem (méně intelektuálně). Nejvýznamnější představení této dvojice se staly ''Návštěvní dny''.
Po smrti Jiřího Grossmanna ([[1971]]) tvořil Miloslav Šimek (od roku 1973) dvojici nejprve s [[Luděk Sobota|Luďkem Sobotou]] (a také trojici ještě s Petrem Nárožným) a později s [[Jiří Krampol|Jiřím Krampolem]], humor posledně jmenovaných dvojic zavedl divadlo úplně jiným směrem, než byl původní záměr. Jejich humor byl lidovější a stál na klasické situaci komunikace mezi normálním člověkem a „pitomcem“, který paroduje různé autority, atp. Humor těchto dvojic byl klasickým humorem estrádních pořadů socialistické televize.
V roce [[1974]] vytvořil samostatnou skupinu v rámci Semaforu i [[Josef Dvořák]], jehož humor neměl s původním zaměřením tohoto divadla nic společného. Se svou novou skupinou uvedl hru ''Má hlava je včelín''. Hru napsal společně s Pavlem Fialou, režíroval ji legendární filmový režisér [[Evald Schorm]]. S Jiřím Suchým pak ještě rok dohrával hru Elektrická puma, než se jejich spolupráce skončila nadobro.
| |||