Růženec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
wikifikace
obrázek
Řádek 8:
[[Soubor:Mpa Lurdes JfMaria.jpg|náhled|vlevo|[[Maria (matka Ježíšova)|Panna Maria]] Lurdská bývá zobrazována s [[růženec (předmět)|růžencem]]]]
 
AčkoliPůvod bývárůžence tradičnějako původmodlitebního růžencepočitadla je raně spojovánstředověkého původu, autorství mariánské modlitby a ustáleného pořadí je spojováno se [[Svatý Dominik|sv. Dominikem]],. oO autorství této modlitby se vedouvede diskuzeod již80. odlet 19. století aučená historické bádání ukázalodiskuse, že původ růžence je starší. Diskuzikteré rozpoutal již v 80. letech 19. století bollandista Thomas Esser. Po čtyřech desítkách let přijala tuto skutečnost i katolická církev.<ref>Anne Winston-Allen, Stories of the Rose. The Making of Rosary in Middle Ages, Pennsylvania State University Press 1997, isbn 0-271-01631-0</ref>
 
Používání kamínků překládaných z hromádky na hromádku nebo uzlů, semen atd. na provázku za účelem počítání modliteb je starší než vlastní růženec. Zpočátku také nebylo spojeno s modlitbou Zdrávas Maria. Obě tradice byly sjednoceny ve středověku. Vliv měly také tzv. Mariánské žaltáře, které vznikly kolem roku 1130. Nejstarší formy mariánských růženců jsou známy z druhé poloviny 12. století až první poloviny 13. stol.století z jazykověklášterů německýchbenediktinů částía Evropy.zejména Vcisterciáků, tétojejichž souvislostichrámy dosudbyly nenízasvěceny vyřešeno,Panně zdaMarii. Tak se růženec vyvinulvyvíjel souběžně jak v latinském, nebotak v německém jazykovém prostředí<ref>Willibald Kirfel, ''Der Rosenkranz. Ursprung und Ausbreitung''. Walldorf-Hessen 1947, s.47</ref>.
 
Původním záměrem bylo vytvořit pro laiky přístupnou modlitbu napodobující žaltář, který byl velmi rozšířenou [[pobožnost]]í v klášterech. Opakovaná mariánská modlitba je tedy náhradou žalmů, které si lidé nemohli zapamatovat, proto nahradili jejich počet (150) vhodným jednoduchým vzýváním Panny Marie. Nejstarší formy růžence se ale ještě lišily od toho, co známe dnes. Proměňovalo se nejen pořadí modliteb a jejich obsah, ale i modlitby samotné. Základní modlitba růžence - [[Zdrávas Maria]] - získala svoji dnešní podobu vna přelomu 15. a 16. století, kdy se věřící začali sdružovat do růžencových bratrstev a byly zahájeny růžencové slavnosti s procesím, mj. na obranu proti reformaci.
[[File:Albrecht Dürer 099.jpg|thumb|Albrecht Dürer: Růžencová slavnost, 1506, Národní galerie v Praze]]
 
== Typy růžencových modliteb ==
Řádek 113 ⟶ 114:
[[Soubor:Rosary 2006-08-14.png|náhled|vlevo|Použití růžence k počítání modliteb: 1) [[Apoštolské vyznání|Apoštolské vyznání víry]], 2) [[otče náš]], 3) třikrát [[Zdrávas Maria]], 4) [[Sláva Otci]], 5) pět částí pro Otče náš, desetkrát Zdrávas Maria a jedno Sláva Otci]]
{{viz též|Růženec (předmět)|Růžencový prstýnek}}
Aby věřící nemusel soustředit svou pozornost na počítání, existují technické pomůcky nazývané stejně jako modlitba - růžence. Růženec má podobu smyčky ze šňůrky nebo řetízku, na které je navlečeno pět nebo sedm skupin po deseti korálcích oddělených vždy větším korálkem s větší mezerou na obou stranách. Z jednoho většího korálku je odbočka se skupinou tří malých korálků následovanou jedním velkým a zakončená křížem. Při modlitbě se člověk snadno orientuje hmatem a mysl může plně soustředit na modlitbu. Podle počtu korálků se růžence nazývají sedmidesátkové nebo pětidesátkové.
 
Jednodušší provedení v podobě [[růžencový prstýnek|prstenu]] obsahuje jen jeden desátek - deset malých a jeden větší výstupek, obvykle v podobě křížku.
 
== Materiály ==
Korálky růžence byly ode dávna skládány z materiálů různého původu:
Řádek 145 ⟶ 147:
<references />
=== Literatura ===
* Willibald Kirfel: ''Der Rosenkranz. Ursprung und Ausbreitung''. Walldorf-Hessen 1947 (reprint a digitalizace 2003)
* ''Růženec "Fiat" a modlitba: výklad kardinál Suenens''; přeložil Vojtěch Pola. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 1995
=== Související články ===