Eneolit: Porovnání verzí

'''Eneolit''' (z [[Latina|latinského]] ''aeneus'' -– měděný), jinak také '''chalkolit''' (z [[řečtina|řeckého]] ''chalkos'' -– měděný, ''lithos'' -– kámen) či česky '''doba měděná''', je označení pro historické období v [[pravěk]]u -– závěrečnou fázi [[doba kamenná|doby kamenné]]. Následuje po [[neolit]]u a předchází [[doba bronzová|dobudobě bronzovoubronzové]].

Diferenciace vývoje mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]], která je patrná už v [[neolit]]u, se prohloubila -– v době, kdy ve střední [[Evropa|Evropě]] začíná eneolit, už vznikají v [[Orient]]u první otrokářské státy ([[Sumer]], [[Akkad]]).

Jeden z nejpřevratnějších vynálezů v lidských dějinách se objevuje právě v době někdy kolem poloviny 5. tisíciletí př. n. l. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že se kolo objevuje během velmi krátké doby v podstatě v celé [[Evropa|Evropě]]. Nemáme tedy jistotu, že vzniklo na [[Blízký východ|Předním východě]], jak bylo po dlouhou dobu předpokládáno. Jedinečným dokladem existence vozu je nález hliněného modelu vozíku v maďarském Budakalász. Existují spekulace o využití vozu v dálkovém obchodě, jsou ovšem nepodložené a silně nepravděpodobné, protože toto by vyžadovalo existenci dlouhých úseků sjízdných cest. Spíše se předpokládá hospodářské užití v rámci jednotky dům - pole.

Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech Evropy (např. Bytyn v [[Polsko|Polsku]]) a také rituální pohřby dobytčat v okolí [[Lipsko|Lipska]] ([[kultura kulovitých amfor]]). Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného jha (býk z jasanového dřeva) ze švýcarského Vinelzu.

TyBohaté hroby snad dosvědčují sociální diferenciaci obyvatelstva (jako další nepřímý důkaz by mohla svědčit existence [[výšinné sídliště|výšinných sídlišť]]).

Jestliže je pro [[neolit]] ve střední Evropě typický tzv. [[dlouhý dům]], tak v eneolitu se objevují menší chaty spíše obdélníkového půdorysu (cca 6-8 x 3-4 m). Snad se z toho dá usuzovat, že základní jednotkou komunity již nebyl celý rod (osídlující v neolitu dlouhý dům), ale podstatně menší jednotka (snad nukleární rodina). Sídliště jako celky jsou také oproti neolitu menší.

Jako jeden ze sociálních důsledků hospodářských změn se uvažuje o zesílení společenského postavení muže ve společnosti, hlavně v souvislosti s užitím [[oradlo|oradla]] a dobytčat. Starost o pole tak přechází do jeho kompentence. Nicméně se vV této souvislosti se upustilo{{kdo}} od užívání termínu [[patriarchát]], spíše se užívá korektnější pojem patrilineární společnost.

Na našemčeském území spadá eneolit do konce 4300/4200 -– 2200. Obvykle se dělí na:
* časný eneolit (4300/4200 -– 3700 př. n. l.), kam patří [[lengyelská kultura|kultura lengyelská]], [[münchshöfenská kultura|münchshöfenská]], [[schussenriedská kultura|schussenriedská]], [[jordanovská skupina]] a Michelsberská kultura.

Do* do staršího eneolitu (3700 -– 3350 př. n. l.) řadímese řadí [[kultura nálevkovitých pohárů|kulturu nálevkovitých pohárů]] a stupeň Ia kultury bádenské.

Ve* ve středním eneolitu (3350 -– 2900/2800) se objevuje [[bádenská kultura]], [[řivnáčská kultura]], [[bošácká skupina]], [[chamská kultura|kultura chamská]], [[kultura kulovitých amfor]].

V* v mladším eneolitu (2900/2800 -– 2200 př. n. l.) je našečeské území osídleno [[kultura se šňůrovou keramikou|kulturou se šňůrovou keramikou]] a [[kultura se zvoncovitými poháry|kulturou se zvoncovitými poháry]]. Na sklonku se objevuje i [[protoúnětická kultura]].

* {{Commonscat|Copper Age}}