Dějiny Evropy: Porovnání verzí

První kulturou která je pokládána za keltskou je [[halštatská kultura|halštatská]], následující kulturu popelnicových polí, rozkládající se od střední [[Francie]] po [[Maďarsko]] a existující v letech 750 – 450 př. n. l. Byla nahrazena [[Laténská kultura|kulturou laténskou]] existující až do přelomu letopočtu, ta expandovala ze střední Evropy do [[Španělsko|Španělska]], na Balkán, Britské ostrovy a také do [[Malá Asie|Malé Asie]]. Keltové předfstavujícípředstavující tzv. [[Laténská kultura|laténskou kulturu]] obývali západní, střední a částečně i jižní a východní Evropy.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Přestože není jisté, zda všechny kmeny měly stejný rasový původ, vyspěly postupně v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a s [[Keltské náboženství|vlastním náboženstvím]]. Jejich největší rozkvět nastal mezi [[6. století př. n. l.|6.]] a [[1. století př. n. l.|1. stoletím př. n. l.]] ([[laténská kultura]]) - rozvinuli [[Keltské zemědělství|zemědělství]], obchod, nebo umělecké a řemeslné činnosti, mj, šperky a ražbu peněz. V roce [[378 př. n. l.]] vyplenili Keltové Řím a o sto let později také vpadli do Řecka. Užívali i písmo. V&nbsp;1. století př. n. l. podlehli eltové v severní Itálii, Galii a Britanii vojenské expanzi Římanů a byli postupně asimilováni či vytlačeni do [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]]. Ve Španělsku se Keltové smísily s národem [[Iberové|Iberů]], neznámého původu. Dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z&nbsp;[[Keltské jazyky|keltské jazykové skupiny]]: [[Velština|velštinou]], [[Irština|irštinou]], [[Skotská gaelština|skotskou gaelštinou]], [[Kornština|kornštinou]] a [[Bretonština|bretonštinou]].