Lucidní snění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editor wikitextu 2017 |
mBez shrnutí editace značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 12:
Výzkumu technik a účinků vědomého snění se věnují nezávislé agentury, jako třeba LaBergův [[The Lucidity Institute]]. Dále například [[Jung]]ova psychologie považuje vědomé (nebo částečně vědomé) snění jako cestu k sebepochopení. V současnosti nejsou známy případy, kdy by vědomé snění způsobilo duševní nebo tělesnou újmu. Přesto by bylo velmi obtížné určit, zda by nějaká forma vědomého snění mohla bránit užitku běžného snění.
Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[
První vědecká podpora{{Fakt/dne|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart|Keitha Hearnea]] a od dobrovolníka [[Alan Worsley|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdělého života. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita|Stanfordově univerzitě]] ve své disertační práci o několik let později. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.
| |||