Květnová krize: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava nevhodné úpravy |
Odkaz online |
||
Řádek 7:
Rozhodná diplomatická reakce Francie a Británie byla sice v rozporu s jejich obecným kurzem politiky [[appeasement]]u vůči nacistickému Německu, nakonec však vedla pouze k posílení této politiky. V důsledku krize, Francie a zvláště Británie, obávajíce se války s Německem, zesílily tlak na československé úřady aby učinily ústupky vůči [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké straně]] (SdP), která podle instrukcí z nacistického Německa podněcovala nepokoje v Sudetech.<ref>Henleinovo hlášení během schůzky s Hitlerem 28. března 1938, ''Documents on German Foreign Policy, 1918–1945'', Series D, vol. 2, London, 1950, no. 107.</ref>
V Německu, o kterém panovalo přesvědčení, že ustoupilo kvůli provedeným československým obranným opatřením a francouzské a britské diplomatické reakci, krize posloužila pouze pro posílení nepřátelství vůči Československu. Během několika dní německý vůdce [[Adolf Hitler]] zrevidoval směrnici pro ''[[Fall Grün]]'', plán útoku na Československo. Nová směrnice, vydaná dne 30. května 1938 s termínem realizace určeným na počátek října 1938, uváděla: ''„Je mým nezměnitelným rozhodnutím rozdrtit Československo vojenskou akcí v blízké budoucnosti“''.<ref>Direktiva pro Fall Grün, Berlín, 30. května 1938, ''Documents on German Foreign Policy, 1918–1945'', Series D, vol. 2, London, 1950, no. 221. [http://www.historicalresources.org/2008/10/12/hitlers-directive-for-operation-green/ Dostupné online].</ref>
V roce 1938, osudovém roce pro Československo, byla květnová krize krátkodobou, ale významnou epizodou. Přestože se prozatím neprokázaly žádné známky německých útočných příprav, výsledek krize znamenal významný krok na cestě k [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] a vnucenému rozbití Československa. Je s podivem, že totožnost zdroje zavádějících informací týkajících se soustřeďování německých vojsk, které byly poskytnuty československé zpravodajské službě, a přesná motivace tohoto kroku zůstávají nejisté.<ref>Lukeš, Igor, ''Czechoslovakia between Stalin and Hitler: The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s'', New York, 1996, str. 148–57. Lukeš tvrdí, že oproti běžnému přesvědčení nemohly být zpravodajské informace dodány německým dvojitým agentem [[Paul Thümmel|Paulem Thümmelem]], a spekuluje, že dezinformace mohla pocházet ze sovětského zdroje, pravděpodobně s cílem vyvolat válku Československa a jeho západních spojenců proti Německu.</ref>
| |||