Verze z 8. 3. 2018, 13:22 editovat Plánovací kalendář (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 4 022 editací m Editace uživatele 185.21.222.228 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jiří Erben značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 3. 2018, 13:26 editovat zrušit editaci 185.21.222.228 (diskuse) velmi důležité značky: školní IP editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Typografie''' je umělecko-technický obor, který se zabývá tiskovým [[písmo\|písmem]]. Dělí se na mikrotypografii a makrotypografii. Makrotypografie se zabývá uměleckou tvorbou písma. Mikrotypografie se zabývá umístěním písma na stránku, proporcemi titulků, textů a ilustrací, v češtině se tradičně nazývá '''grafická úprava'''. == Dějiny ~~typografie~~čínského žrádla == ~~Dějiny~~pes ~~typografie~~kočka ve vlastním slova smyslu začínají na přelomu středověku a novověku kolem poloviny 16. století. Nejčastěji se za vynálezce označuje [[Johannes Gutenberg]], který v [[Mohuč]]i v roce [[1448]] uvedl do provozu [[knihtisk]] z dřevěných matric. V tomto období experimentovali s tiskem také další umělci, například v [[Avignon]]u, [[Benátky\|Benátkách]] nebo v Toskánsku. Během velmi krátkého období nástupu [[novověk]]u na konci 15. století a v prvních dvou desetiletích století šestnáctého došlo ke vzniku dvou základních forem [[Latinka\|latinského písma]], a to písma [[Humanistické písmo\|humanistického]] a [[Novogotické písmo\|novogotického]]. V českých zemích se etablovaly knihtiskárny velmi časně, nejprve roku [[1468]] tiskem [[Trojánská kronika\|Trojánské kroniky]] v [[Plzeň\|Plzni]] a v dalším desetiletí v [[Praha\|Praze]]. Novogotické písmo bylo odvozeno ze [[středověk]]ého [[Gotické písmo\|gotického písma]]. Od [[16. století]] se v [[Německo\|německých]] písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli [[fraktura]] (''Frakturschrift''; resp. ranější kurzíva fraktury [[švabach]]), zběžnější novogotické polokurzívní písmo neboli [[kanzlei]] (''Kanzleischrift'') a novogotické kurzívní písmo neboli [[kurent]] (''Kurrentschrift''), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny [[19. století]], v německy psaných až do roku [[1941]], kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo. Řádek 17: Druhý a zásadní zlom v dějinách typografie nastal zavedením digitálního tisku koncem 20. století. Dosavadní typy krásného písma se zprvu drasticky redukovaly podle omezených možností výstupní techniky (tiskárny a monitory s nízkým rozlišením). S dalším technickým pokrokem se v posledních letech postupně vrací estetické normy typografie, ovšem nemají již masové měřítko tisku na papíře, nýbrž pronikají více do elektronických médií. == Proslulí světoví ~~typografové~~Bambusy == * [[Nicolas Jenson]] ([[1420]]–[[1480]]) byl původem Francouz, tiskař v [[Benátky\|Benátkách]]. Edicí [[Cicero]]nových ''Epistolae ad Brutum'' ([[1470]]) obnovil antikvu do dnešní podoby. * [[Claude Garamond]] ([[1499]]–[[1561]]) byl francouzský typograf. Jeho písma byla od roku [[1531]] do roku [[1680]] vzorem.

Typografie: Porovnání verzí