Svatováclavská zbroj: Porovnání verzí

m
m (překlep)
Je vykuta s jednoho kusu železa. Je to typ kónické přílby s nánosníkem hojně užívaný po celý [[raný středověk]]. Její výška je 17 cm a rozměry oválné základny jsou 24x21 cm. K [[přílba|přílbě]] je po jejím obvodu přinýtována železná obroučka a nánosník ve tvaru kříže. Rozměy nánosníku jsou výška 15 cm a šířka 19 cm. Výzdoba je tvořena připlátováním stříbrné folie na zdrsněný železný základ, obroučka je zdobena pletencovým motivem nánosník pak stylizovanou postavou ukřižovaného [[Kristus|Krista]], oblečeného v roušce a připoutaného za zpěstí a podpaždí ke kříži. <br />
[[Přilba]] byla nejspíše zhotovena ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Svým tvarem náleží k tzv. vendelskému typu, s podobnými přilbami se setkáváme po celé tehejší Evropě.Technika plátování stříbra na železo byla zvláště rozšířena v jutských a gotlandských dílnách zejména ve druhé polovině 11. a první polovině [[12. století]]. Zvláště důležitý je pak také motiv [[Kristus|Krista]] nikoliv přibitého ke kříži, nýbrž upoutaného provazy, známý spolehlivě pouze ze [[skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad [[Kristus|Kristovou]] [[hlava|hlavou]] známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[viking]]ských opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava [[Kristus|Krista]] vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění [[Kristus|Kristových]] otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských [[přílba|přileb]] [[8. století]], jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. [[Kristus]] zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev . Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně [[Ježíš Kristus]], ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin]] - připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]].<br />
Přilba byla tedy vytvořena v jutských nebo gotlanských dílnách v době kolem přelomu tisíciletí. Do [[Čechy|Čech]] se dostala buď darem nebo koupí o něco později, pravděpodobně až za vlády knížete [[Boleslav II.|Boleslava II]]. V této souvislosti bývá zvláště upozorňováno na osobu kněžny Emmy, [[anglosasové|anglosasskéanglosaské]] manželky [[Boleslav II.|Boleslava II]]. Právě ona byla největší propagátorkou vznikajícího kultu [[sv. Václav|sv. Václava]]. Z jejího podnětu vznikl například nádherný iluminovaný rukopis s Gumpoldovou legendou o [[sv. Václav|sv. Václavu]]. Mohla to být tedy právě ona, která ú[[přílba|přilbu]] získala a založila její svatováclavskou tradici. <br />
Zvon přilbice vykazuje poškození a opravu, ke které došlo ještě před vznikem otvorů vlivem pozdější koroze. Nánosník k původní přilbici nepatří a byl k ní dán dodatečně později,pravděpodobně účelově pro potřeby [[legenda|legendy]]. Nánosník i lem totiž nedosedá přesně k plášti zvonu a obě části - tedy zvon i nánosník byly vyrobeny v různém období. Zvon přilby má navíc jiný tvar než Václavova lebka. Kníže Václav by tak sice přilbu na hlavu dát mohl i včetně vycpávek nebo čapky, ale zatímco jeho lebka je výrazně protáhlá, přilba je mnohem více kruhovitá a tak by knížeti v této podobě na hlavě dobře neseděla.