Tatra R1: Porovnání verzí

Vývoj jednotky začal v roce 1968. V čele týmu konstruktérů stanul Ing. Antonín Honzík a jeho zástupce Ing. Zdeněk Kramoliš, autorem designu jednotky je [[František Kardaus]], tedy autor vzhledu tramvají [[Tatra T3|T3]]. Vozy byly vyvíjeny s cílem dosáhnout co nejnižší hmotnosti, aby se nekomplikovala stavba právě budovaného [[Nuselský most|Nuselského mostu]], který byl projektován pro provoz lehčí podpovrchové tramvaje. U jednotek R1 byly použity nejen ocelové, ale pro dosažení co nejnižší hmotnosti také hliníkové a laminátové prvky (např. laminátová střecha). Taková konstrukce však nevyhovovala parametrům protipožární ochrany, na což upozornila Hlavní správa požární ochrany Ministerstva vnitra. Konstruktéři vozidlo upravili a Hlavní správa v roce 1971 vydala souhlasné stanovisko s doplňujícími podmínkami.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mara | jméno = Robert | spoluautoři = a kol. | titul = Projekt R1 aneb Vozidlo, které nedostalo šanci | vydavatel = Pavel Malkus, dopravní vydavatelství | místo = Praha | rok = 2008 | strany = 29–30 | isbn = 978-80-87047-08-8}} [Dále jen Mara.]</ref> Pro jejich splnění by ovšem muselo dojít k odstranění nevyhovujících konstrukčních materiálů a jejich nahrazení. Vzrostla by však hmotnost jednotky, což by si rovněž vyžádalo úpravu konstrukce Nuselského mostu.