Břežské knížectví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
infobox, pomlčky
Řádek 1:
{{Infobox zaniklý stát
[[Soubor:POL powiat brzeski (opolski) COA.svg|thumb|Erb Břežského knížectví]]
| název = Lehnické knížectví
[[Soubor:Mapa Slezských knížectví a panství v polovině 17 století.jpg|thumb|Břežské knížectví má na mapě číslo 9]]
| originální název = Księstwo Brzeskie<br />Herzogtum Brieg
| rok vzniku = [[1311]]
| rok zániku = [[1675]]
| více před =
| před 1 = Slezské knížectví
| před 1 vlajka = POL województwo dolnośląskie COA.svg
| před 2 =
| před 2 vlajka =
| před info =
| více po =
| po 1 = České království
| po 1 vlajka = Wappen Königreich Böhmen mit Helmkleinod.png
| po 2 =
| po 2 vlajka =
| šířka 1. sloupce =
| vlajka =
| článek o vlajce =
| vlajka velikost =
[[Soubor:| znak = POL powiat brzeski (opolski) COA.svg|thumb|Erb Břežského knížectví]]
| článek o znaku =
| znak velikost = 95px
| rámeček znak =
| hymna =
| článek o hymně =
| motto =
| článek o mottu =
[[Soubor:| mapa = Mapa Slezských knížectví a panství v polovině 17 století.jpg|thumb|Břežské knížectví má na mapě číslo 9]]
| mapa velikost = 292px
| mapa poznámka = Břežské knížectví má na mapě číslo 9
| hlavní město = [[Brzeg]]
| rozloha =
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod =
| nejvyšší bod poznámka =
| nejdelší řeka =
| nejdelší řeka poznámka =
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky = [[čeština]], [[polština]], [[němčina]], [[latina]]
| národnostní složení =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| státní zřízení = [[dědičná monarchie]]
| mateřská země = [[Soubor:Silesia arms Blaeu.png|22px]] [[Slezská knížectví]]
| podřízené celky =
| měna =
| vznik =
| zánik =
}}
 
'''Břežské knížectví''' ([[polsky]] ''Księstwo Brzeskie'', [[Němčina|německy]] ''Fürstentum Brieg'') bylo jedním ze [[Slezská knížectví|slezských knížectví]], které se nacházelo v [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]]. Jeho hlavním městem byl Břeh (nyní [[Brzeg]]).
 
== Historie ==
Knížectví vzniklo roku [[1311]] při dělení [[Lehnické knížectví|Lehnického knížectví]] a už roku [[1329]] se poddalo Českému království a patřilo k [[Země Koruny české|zemím Koruny české]]. Knížectví vládla větev [[Slezští Piastovci|slezských Piastovců]] a to až do roku 1675. Roku 1419 bylo znovusjednoceno s Lehnickým knížectvím, poté se znovu oddělilo a sjednotilo se s Lehnickem roku 1669. Bylo součástí posledního [[Autonomie|autonomního]] slezského knížectví Lehnicko - Volovsko - Břežského až do smrti posledního Piastovce Jiřího IV. Viléma roku 1675. Po jeho smrti knížectví přímo vládli čeští králové z rodu [[Habsburkové|Habsburků]].
 
Roku 1537 uzavřel břežský kníže Bedřich II. smlouvu s [[Braniborsko|braniborským]] [[Kurfiřt|kurfiřtem]] Jáchymem II. dědickou smlouvu, podle níž mělo knížectví v případě vymření Piastovců připadnout [[Hohenzollernové|Hohenzollernům]]. Po smrti Jiřího IV. Viléma ovšem Habsburkové odmítli uznat platnost této smlouvy a knížectví vládli sami. Ovšem roku 1740 tuto smlouvu použil jako záminku [[Fridrich II. Veliký]] pro vpád do Slezska během [[Války o rakouské dědictví|válek o dědictví rakouské]].
 
== Přehled břežských knížat ==
* 1311-13521311–1352 [[Boleslav III. Marnotratný]]
* 1352-13561352–1356 Kateřina (vdova po Boleslavovi III.)
* 1356-13981356–1398 - Ludvík I. (syn Boleslava III.)
* 1398-13991398–1399 Jindřich VII.(syn Ludvíka I., od 1361/2 spoluvládce)
* 1399-14361399–1436 - Ludvík II. (syn Jindřicha VII.)
* 1436-14491436–1449 Alžběta z Hohenzollern (vdova po Ludvíku II.)
* 1449-14531449–1453 - vzpoura, přímo pod českou korunou
* 1453-14881453–1488 - [[Fridrich I. Lehnický]]
* 1488-15031488–1503 [[Ludmila z Poděbrad]] (vdova po Bedřichu I.)
* 1503-15211503–1521 - Jiří I.
* 1521-15471521–1547 - [[Fridrich II. Lehnický]]
* 1547-15861547–1586 - [[Jiří II. Zbožný]]
* 1586-15901586–1590 - [[Barbora Braniborská (1527–1595)|Barbara]] (vdova po Jiřím II.)
* 1590-16021590–1602 - Jáchym Bedřich
* 1602-16391602–1639 - [[Jan Kristián Břežský]]
* 1639-16641639–1664 - [[Jiří III. Břežský]]
* 1664-16721664–1672 - Kristián
* 1672-16751672–1675 - [[Jiří Vilém Lehnický|Jiří IV. Vilém]]
 
<sub>(v přehledu nejsou zachyceni všichni regenti, spoluvládci a různá dělení a spojování knížectví)</sub>