|
: <math>\mathsf{S + O_2\ \rightarrow\ SO_2,}</math>
: <small>[[Síra]] reaguje s [[kyslík]]em za vzniku oxidu siřičitého.</small>
nebo pražením [[pyrit]]u
: <math>\mathsf{4\,FeS_2 + 11\,O_2\ \rightarrow\ 2\,Fe_2O_3 + 8\,SO_2.}</math>
: <small>[[Pyrit]] reaguje s [[kyslík]]em za vzniku [[Oxid železitý|oxidu železitého]] a oxidu siřičitého.</small>
Je též produktem hoření [[sulfan]]u (sirovodíku)
: <math>\mathsf{2\,H_2S + 3\,O_2\ \rightarrow\ 2\,H_2O + 2\,SO_2.}</math>
: <small>[[Sulfan]] reaguje s [[kyslík]]em za vzniku [[Voda|vody]] a oxidu siřičitého.</small>
Na mokré cestě se dá připravit redukcí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] některými [[kovy]], např. [[měď|mědí]]
: <math>\mathsf{2\,H_2SO_4 + Cu\ \rightarrow\ SO_2 + 2\,H_2O + CuSO_4,}</math>
: <small>[[Kyselina sírová]] reaguje s [[Měď|mědí]] za vzniku oxidu siřičitého, [[Voda|vody]] a [[Síran měďnatý|síranu měďnatého]].</small>
nebo rozkladem [[siřičitany|siřičitanů]] koncentrovanou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]], například
: <math>\mathsf{Na_2SO_3 + H_2SO_4\ \rightarrow\ H_2O + SO_2 + Na_2SO_4.}</math>
: <small>[[Siřičitan sodný]] reaguje s [[Kyselina sírová|kyselinou sírovou]] za [[Voda|vody]], oxidu siřičitého a [[Síran sodný|síranu sodného]].</small>
== Vlastnosti ==
Ve [[voda|vodě]] se oxid siřičitý snadno rozpouští za vzniku tepla a [[kyselina siřičitá|kyseliny siřičité]]
: <math>\mathsf{SO_2 + H_2O\ \rightarrow\ H_2SO_3,}</math>
: <small>Oxid siřičitý reaguje s [[Voda|vodou]] za vzniku [[Kyselina siřičitá|kyseliny siřičité]].</small>
patří tedy ke kyselinotvorným oxidům.
: <math>\mathsf{2\,SO_2 + O_2\ \rightarrow\ 2\,SO_3.}</math>
: <small>Oxid siřičitý reaguje s [[kyslík]]em za vzniku [[Oxid sírový|oxidu sírového]].</small>
[[Katalyzátor]]em této reakce je [[oxid vanadičný]] nebo kovová [[platina]].
Podobně reaguje s plynným [[chlor]]em za vzniku [[sulfurylchloridchlorid sulfurylu|sulfurylchloridu]]u
: <math>\mathsf{SO_2 + Cl_2\ \rightarrow\ SO_2Cl_2.}</math>
: <small>Oxid siřičitý reaguje s [[chlor]]em za vzniku [[sulfurylchlorid]]u.</small>
Za žáru ho lze [[vodík]]em [[Redoxníredoxní reakce|zredukovat]] na síru:
: <math>\mathsf{SO_2 + 2\,H_2\ \rightarrow\ S + 2\,H_2O,}</math>
: <small>Oxid siřičitý reaguje s [[vodík]]em za vzniku [[Síra|síry]] a [[Voda|vody]].</small>
za nižších teplot může při této reakci vznikat i [[sulfan]]
: <math>\mathsf{SO_2 + 3\,H_2\ \rightarrow\ H_2S + 2\,H_2O.}</math>
: <small>Oxid siřičitý reaguje s [[vodík]]em za vzniku [[sulfan]]u a [[Voda|vody]].</small>
Také vedením plynného oxidu siřičitého přes rozžhavený koks vzniká volná síra
: <math>\mathsf{SO_2 + C\ \rightarrow\ S + CO_2.}</math>
: <small>Oxid siřičitý reaguje s [[uhlík]]em za vzniku [[Síra|síry]] a [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]].</small>
== Výskyt v přírodě ==
Oxid siřičitý se vyskytuje v [[sopečné plyny|sopečných plynech]] a rozpuštěný jako kyselina siřičitá v [[minerální voda|podzemních (minerálních) vodách]] ve [[vulkanismus|vulkanicky]] aktivních oblastech. Jedná se o hojný sopečný plyn, který je vyvrhován při sopečné erupci, při silných erupcích se může dostat v pyroklastickém mračnu až do [[stratosféra|stratosféry]], kde se společně se [[sulfan]]emsulfanem a [[vodní pára|vodní párou]] podílí na vzniku drobných kapiček [[kyselina sírová|kyseliny sírové]], tzv. [[aerosol]]u. Tento aerosol je schopen přetrvat ve stratosféře 2 až 3 roky a působí jako velice efektivní zábrana před dopadajícím [[sluneční zářeníenergie|slunečním zářením]], čímž pomáhá v některých oblastech oteplovat a v dalších ochlazovat zemský povrch; (v závislosti na velikosti částic aerosolu ).<ref name="Parfitt183">{{Citace monografie| příjmení = Parfitt| jméno = Elisabeth A.| příjmení2 = Wilson| jméno2 = Lionel| titul = Fundamentals of Physical Volcanology| vydavatel = Blackwell Publishing company| místo =| rok = 2009| isbn = 978-0-63205443-5| kapitola = Volcanoes and climate: Satellite monitoring of climate change after volcanic eruptions| jazyk = anglicky| strany = 182-183}}</ref>
| příjmení = Parfitt
| jméno = Elisabeth A.
| příjmení2 = Wilson
| jméno2 = Lionel
| titul = Fundamentals of Physical Volcanology
| vydavatel = Blackwell Publishing company
| místo =
| rok = 2009
| isbn = 978-0-63205443-5
| kapitola = Volcanoes and climate: Satellite monitoring of climate change after volcanic eruptions
| jazyk = anglicky
| strany = 182-183
}}</ref>
V menším množství byl [[spektroskopie|spektroskopicky]] zjištěn v atmosféře [[planeta|planety]] [[Venuše (planeta)|Venuše]]. Je též obsažen v plynech vyvrhovaných sopkami na [[Jupiter (planeta)|Jupiterově]] [[měsíc (satelit)|měsíci]] [[Io (měsíc)|Io]].
== Použití ==
Oxid siřičitý je základní surovinou pro výrobu kyseliny sírové. K této výrobě se připravuje buď spalováním síry nebo pražením pyritu a poté se [[katalyzátor|katalyticky]] [[Redoxní reakce|oxiduje]] na [[oxid sírový]], jehož rozpouštěním ve vodě vzniká [[kyselina sírová]]. Jako [[katalyzátor]] se nejčastěji používá [[oxid vanadičný]].
Protože má [[desinfekcedezinfekce|desinfekčnídezinfekční]] a bělící účinky, používá se k [[Dezinfekce| desinfekci]] (tzv. [[Síření sudů|síření]]) sudů a sklepních prostor pro skladování ovoce a zeleniny, k ošetřování osiv proti plísním a na bělení přírodních materiálů. V menší míře se užívá i jako konzervační činidlo (např. strouhaný křen v kyselém nálevu).
== Fyziologické působení ==
PůsobíOxid siřičitý působí dráždivě zejména na [[horní cesty dýchací]], dostavuje se kašel, v těžších případech může vzniknout až [[ plicní edém|edém plic]]. ▼
Menší koncentrace vyvolávají záněty průdušek a [[astma]]. Chronická expozice oxidu siřičitému negativně ovlivňuje krvetvorbu, způsobuje [[ rozedma plicemfyzém|rozedmu plic]], poškozuje [[ Srdečnísrdeční svalovina|srdeční sval]], negativně působí na [[ Menstruace|menstruační cyklus]]. ▼▲Působí dráždivě zejména na [[horní cesty dýchací]], dostavuje se kašel, v těžších případech může vzniknout až [[edém plic]].
Používá se jako konzervant, antioxidant a prostředek proti hnědnutí do vína, kukuřičného sirupu, želé, sušeného ovoce, džusů, nealkoholických ovocných nápojů, pečiva, octa, výrobků z brambor, koření a polévek. Přidává se také při výrobě džemů a marmelád. Dále se používá jako bělící přísada do želatiny a k bělení chmele, lecitinu, hub, ořechů, lepidla a řepného cukru. ▼
▲Menší koncentrace vyvolávají záněty průdušek a [[astma]]. Chronická expozice oxidu siřičitému negativně ovlivňuje krvetvorbu, způsobuje [[rozedma plic|rozedmu plic]], poškozuje [[Srdeční svalovina|srdeční sval]], negativně působí na [[Menstruace|menstruační cyklus]].
▲Používá se jako konzervant, antioxidant a prostředek proti hnědnutí do vína, kukuřičného sirupu, želé, sušeného ovoce, džusů, nealkoholických ovocných nápojů, pečiva, octa, výrobků z brambor, koření a polévek. Přidává se také při výrobě džemů a marmelád. Dále se používá jako bělící přísada do želatiny a k bělení chmele, lecitinu, hub, ořechů, lepidla a řepného cukru.
== Ekologické působení ==
{{Portály|Chemie}}
{{Autoritní data}}
| 