Šum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Fyzický -> fyzikální, +Hluk, úprava citací
Řádek 14:
== Šum u digitálních fotoaparátů ==
 
Dopadem [[foton]]u na snímací prvek se vyzáří jeho energie, světlocitlivá buňka vygeneruje příslušně velký elektrický signál (úměrný energii fotonu – dle vlnové délky světla). Generovaný elektrický signál může být ovlivněn i jiným elektromagnetickým zářením ([[rádiové vlny]], [[mikrovlny]]) nebo [[teplota|teplotou]] polovodičových součástek a&nbsp;integrovaných obvodů – vznikne šum (na [[fotografie|fotografii]] znatelný jako různobarevné zrnění). Šum může vzniknout také vlivem nerovnoměrností struktury, teplotními kmity krystalové mřížky nebo při transportu náboje ze senzoru. Zvláště patrný je při špatných světelných podmínkách. To je způsobeno především tím, že pro dostatečnou [[expozice (fotografie)|expozici]] je třeba vyšší citlivosti, tedy vyšší zesílení. Tím vynikne i tepelný šum na vstupním čipu kamery. Proto vyšší [[citlivost|ISO]] přináší i vyšší šum. Aby šum neovlivnil kvalitu obrazu, musí být poměr signálu k šumu dostatečně velký.<ref name="HoHonskus">{{citace monografie
| titul = Fotografie, Technika snímání
| autorjméno = Jiří Honskus
| příjmení = Honskus
| kapitola =
| strany =
| počet stran = 298
| vydavatel = Pražská fotografická škola
| datum = 2004}}</ref>
Řádek 30 ⟶ 32:
Z hlediska psychologie dělíme šumy na vnitřní (které souvisejí s fyziopsychickými faktory – vady sluchu, nervozita) a vnější (typicky je to jakýkoliv hluk). V přeneseném slova smyslu se komunikační šum používá pro označení překážky, která v&nbsp;procesu komunikace vedla k nedorozumění.
 
Dle De Vita rozdělujeme komunikační šum následovně:<ref name="DeVito">{{Citace monografie
| příjmení = DeVito
:1. ''Fyzický šum'' – pocházející ze zdrojů mimo mluvicího a posluchače, který interferuje s fyzickým přenosem signálu nebo sdělení. Např. zvuky projíždějících aut, šum počítače, zvuky lesa při hovoru apod.
| jméno = Joseph A.
| titul = Základy mezilidské komunikace
| místo = Praha
| rok = 2008
| vydavatel = Grada
| počet stran = 512
| isbn = 978-80-247-2018-0
| vydání = 6}}</ref>
:1. ''FyzickýFyzikální šum'' – pocházející ze zdrojů mimo mluvicího a posluchače, který interferuje s fyzickým přenosem signálu nebo sdělení. Např. zvuky projíždějících aut, šum počítače, zvuky lesa při hovoru apod.
:2.''Fyziologický šum'' – reprezentuje vlastní fyziologické bariéry mluvícího nebo posluchače. Např. vady sluchu, zraku, výslovnosti, ztráta paměti.
:3.''Psychologický šum'' – je typ mentálního rušení. Např. předjímání myšlenek druhého, předpojatost, předsudky, extrémní uzavřenost, expresivita, odmítání sdělení, kterému dotyčný nevěří.
Řádek 43 ⟶ 54:
== Odstup od šumu ==
Jako odstup od šumu (anglicky: signal to noise (S/N) ratio) se označuje parametr audio nebo video zařízení, který udává, kolikrát můžeme signál v plném rozsahu (full&nbsp;scale) snížit, než se dostane na úroveň šumu. Udává se v [[decibel]]ech. Za každé snížení [[amplituda|amplitudy]] původního signálu na polovinu, se tomuto parametru přičítá 6&nbsp;decibelů. Například hodnota 48 dB znamená poměr maximální amplitudy signálu k šumu 2<sup>48/6</sup>:1, tj. 256:1.
 
== Literatura ==
* DeVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace''. Praha 2008. ISBN 978-80-247-2018-0
* VYBÍRAL, Zbyněk. ''Psychologie lidské komunikace''. Praha 2000. ISBN 80-7178-291-2
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Vybíral
| jméno = Zbyněk
| titul = Psychologie lidské komunikace
| vydavatel = Portál
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran = 264
| isbn = 80-7178-291-2}}
 
=== Související články ===
* [[Barvy šumu]]
* [[Odstranění šumu]]
* [[Hluk]]
 
=== Externí odkazy ===