Velkomoravská říše: Porovnání verzí

Odebráno 7 bajtů ,  před 3 lety
m
Nesoudím, zda Mojmír sídlil v Mikulčicích nebo ve Starém městě, ale Mikulčice byly v minul. verzi označeny za střed říše, kde on pravděpodobně sídlil. On však téměř jistě sídlil v centru říše, "pravděpodobně" v Mikulčicc
(→‎Název: Jižní části říše a Konstantin VII)
m (Nesoudím, zda Mojmír sídlil v Mikulčicích nebo ve Starém městě, ale Mikulčice byly v minul. verzi označeny za střed říše, kde on pravděpodobně sídlil. On však téměř jistě sídlil v centru říše, "pravděpodobně" v Mikulčicc)
Již v [[7. století]] existoval pravděpodobný předchůdce moravského knížectví, tzv. [[Sámova říše]], který se rozkládal nejspíše v povodí řeky Moravy a na jihozápadním Slovensku, tedy na územích, kde v [[9. století]] vzniklo [[Moravské knížectví]] a [[Nitranské knížectví]] (oba názvy jsou výtvorem novodobé [[historiografie]]). Jednalo se ale spíše o kmenový svaz, jeho vnitřní struktura ještě nemůže být hodnocena jako [[stát]]. O době od zániku Sámovy říše (659-661) do zformování moravského státu veškeré historické prameny mlčí, je tedy nejasné, co se na moravském území odehrávalo. Nicméně již pro druhou polovinu 8. století archeologické prameny dokládají existenci místních elit, které se orientovaly na avarský kaganát.
 
Poté, co se ke konci [[8. století]] zhroutil [[Avaři|avarský]] [[kagan]]át pod útokem vojsk Karla Velikého, místní elity se začaly orientovat spíše na franckou kulturu a stabilizovaly svou moc. Počátkem [[9. století]] se objevují dvě knížectví, která spolu vedou politický boj – MoravskéMoravská knížectví,říše pravděpodobněknížete s[[Mojmír centremI.|Mojmíra I.]], sídlícího pravděpodobně v jihomoravských [[Slovanské hradiště Mikulčice|Mikulčicích]], sídle knížete [[Mojmír I.|Mojmíra]], a Nitranské knížectví se střediskem v [[Nitra|Nitře]] na jihozápadě dnešního Slovenska, kde sídlil kníže [[Pribina (kníže)|Pribina]].
 
Ještě roku 822 však Moravané vystupovali jako kmen (ne jako knížectví řízené jediným knížetem), když se jejich vyslanci dostavili spolu s vyslanci dalších na [[Franská říše|Franské říši]] závislých [[Slované|Slovanů]] a [[Avaři|Avarů]], sídlících při hranici [[Franská říše|říše]], k [[Ludvík Pobožný|Ludvíku Pobožnému]],<ref name=":0">{{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | titul = Počátky Přemyslovců | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1998 | strany = 270 | isbn = 80-7106-138-7 | poznámka = Dále jen ''Třeštík (1998)''}}</ref> který svolal na listopad roku 822 do [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] všeobecný sjezd, na němž se měly probírat záležitosti východní části říše (tedy i záležitosti říši poddaných Slovanů). Účast Moravanů na tomto (pro kmeny poddané říši) povinném sjezdu a to, že se sem stejně jako ostatní dostavili „s dary“, které v pramenech dvojznačně splývají s daněmi a [[Tribut|tributy]], ukazuje na to, že v té době byli Moravané poddaní a [[Tribut|poplatní]] [[Franská říše|říši]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | titul = Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2010 | isbn = 80-7422-049-4 | poznámka = Dále jen ''Třeštík (2010)'' | strany = 101-103}}</ref> Již tehdy ale uvnitř moravského kmene patrně (dle názoru historika [[Dušan Třeštík|Dušana Třeštíka]]) probíhaly výrazné mocenské zápasy, které ve 30. letech 9. stol vyústily dvěma význačnými událostmi: oficiálním „křtem Moravy“ a vyhnáním [[Pribina (kníže)|Pribiny]] z [[Nitranské knížectví|Nitry]].<ref name=":0" />
52

editací