Štátny geologický ústav Dionýza Štúra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ib, fmt
vým ib, typo
Řádek 1:
{{infobox - firmaorganizace}}
 
'''Štátny geologický ústav Dionýza Štúra''' (zkráceně '''ŠGÚDŠ''', [[čeština|česky]]: Státní geologický ústav Dionýze Štúra) je ústav pro základní [[geologie|geologický]] výzkum [[Slovensko|Slovenska]]. Sídlem ústavu je budova na [[Patrónka|Patrónce]] v [[Bratislava|Bratislavě]]. Úkolem ústavu je zabezpečovat výkon státní [[geologická služba|geologické služby]], což zahrnuje řešení úkolů geologického výzkumu a [[geologický průzkum|průzkumu]], tvorbu, využívání a ochranu informačního systému v geologii, registraci, shromažďování, evidenci a zpřístupňování výsledků geologických prací vykonávaných na území Slovenské republiky<ref>.{{Citace elektronické monografie
Řádek 18:
Do roku [[1849]], kdy byl založen [[Říšský geologický ústav ve Vídni|Říšský geologický ústav]] ve [[Vídeň|Vídni]], byl geologický výzkum na Slovensku vykonáván jen sporadicky. Po vzniku [[První republika|první Československé republiky]] tuto činnost vykonával [[Česká geologická služba|Státní geologický ústav republiky Československé]] v [[Praha|Praze]].
 
Na Slovensku byl první geologický ústav založen až na podnět profesorů [[Dimitrij Andrusov|Andrusova]] a [[Imrich Karvaš|Karvaše]] v létě roku [[1940]]. Stalo se tak až po rozdělení Československa během [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Ústav byl založen při Ministerstvu školství a národní osvěty [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenské republiky]] jako '''Štátny geologický ústav'''. Sídlil na [[Vazovova|Vazovově]] ulici v Bratislavě. Prvním ředitelem byl profesor Dimitrij Andrusov. Ústav začal pracovat s 5 zaměstnanci ve spolupráci s dalšími 9 geology, zejména vysokoškolskými pedagogy.<ref name="Geologica Carpathica">Geologica Carpathica, 42, 5, October 1991</ref>. Na sklonku druhé světové války však byla práce ústavu značně komplikovaná.
 
V roce [[1945]] byl Štátny geologický ústav pověřen vedením dokumentace a průzkumu pro [[znárodnění|zestátněné]] rudné doly. V tomto období byly sestaveny první výpočty zásob těchto surovin.<ref name="Geologica Carpathica"/> Ředitelem ústavu v letech 1945 - 1951 byl [[Miroslav Kuthan|M. Kuthan]]. Začlenění a statut ústavu se často měnil. Do roku [[1947]] kompetenčně podléhal ministerstvu školství a osvěty, v letech [[1947]] až [[1949]] „Povereníctvu“ průmyslu a obchodu, roku [[1949]] přešel pod kompetence Slovenského plánovacího úřadu a byl přejmenován na '''Slovenský ústredný ústav geologický'''. Začalo se se systematickým geologickým mapováním v oblasti [[Slovenské rudohoří|Spišsko-gemerského rudohoří]] a [[Štiavnické vrchy|Štiavnických vrších]]. Ústav se také podílel na inženýrskogeologickém průzkumu při výstavbě přehrad a vodních nádrží. V roce [[1950]], kdy se stal pobočkou Ústředního ústavu geologického v Praze a byl podřízen Ústředí výzkumu a technického rozvoje, měl 90 zaměstnanců. V tomto období byl zřízen Geofond, nejprve v Praze a později, v roce [[1954]] i jeho pobočka v Bratislavě<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =