Tušové malířství: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 1 rokem
m
dynastie Tchang
m (kosmetická úprava)
m (dynastie Tchang)
Tušové malířství používá, stejně jako čínská kaligrafie, čínskou [[tuš]], jejíž tabulky se roztírají na speciálním kameni spolu s vodou. Rozdíly v hustotě tuše spolu s citlivostí štětce na tlak a pohyb dávají umělci širokou možnost variací v sytosti a stínování tahů. Mistr může v jednom tahu dosáhnout úžasných změn v sytosti, z temně černé až stříbřitě šedé.
 
Tušové malířství se rozvinulo zejména v období [[Říše tchangTchang|tchangskémdynastie Tchang]] období (7. – 10. století), za malíře-zakladatele tzv. „jižní školy“ čínského krajinářského malířství je tradičně pokládán (od [[Tung Čchi-čchang]]a) tchangský malíř a básník [[Wang Wej]]. V Tung Čchi-čchangově pojetí byla „[[Jižní škola (malířství)|jižní škola]]“ označení pro nekomerční [[literátské malířství]] snažící se o vyjádření myšlenek tvůrce, které si v malbě vystačilo s tuší, případně jemně doplněnou barvami a barevné obrazy „[[Severní škola|severní školy]]“ odmítalo jako povrchní.
 
Cílem malířů tvořících tuší nebylo (a není) pouze reprodukovat vzhled objektu, ale zachytit jeho podstatu. Pro tvůrce je k mamalování koně pochopení jeho temperamentu důležitější než vzhled svalů a kostí, chce-li malovat květiny, není potřeba, aby dokonale ladily jejich okvětní lístky a barvy, ale je důležité, aby byl plné života a vůně. Umělec chce zachytit podstatu zobraozvaného s opomenutím zbytečných detailů. Východoasijská tušová malba může být považována za formu expresionistického umění, které zachycuje neviditelné.