Karlovo náměstí (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, fmt |
celkové úpravy hesla, galerie |
||
Řádek 19:
| zeměpisná šířka = vypnuto
}} -->
[[Soubor:Kašna se sochou sv. Josefa (Nové Město) Karlovo nám. (2).jpg|náhled|Kašna se sloupem a sochou sv. Josefa s Ježíškem]]▼
'''Karlovo náměstí''' (lidově '''Karlák''', dříve ''Dobytčí trh'', německy ''Karlsplatz'') je největší [[náměstí]] v České republice a jedno z největších v Evropě (rozloha 80 552 m²),<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ederer
Řádek 34 ⟶ 33:
== Popis a historie ==
[[Soubor:Sadeleruv prospekt zitna jecna karlovo nam.png|thumb|left|[[Sadelerův prospekt]] z
[[Soubor:Novoměstská radnice 2.JPG|náhled|[[Novoměstská radnice]], dominanta severní strany náměstí]]
Náměstí bylo vytyčeno roku 1348 při lokaci Nového Města pražského přibližně uprostřed a stalo se jeho hlavním [[Veřejné prostranství|veřejným prostranstvím]], tržištěm i shromaždištěm. Bylo největším náměstím středověké Evropy<ref>Vilém LORENC, Nové Město Pražské, SNTL Praha 1976, 110</ref> a při poutích spojených s ukazováním říšských relikvií se zde sešlo až 30 000 lidí. Náměstí je kosodélného, téměř [[obdélník]]ového půdorysu o přibližných rozměrech 152 x 550 metrů<ref>Dobroslav LÍBAL, in: Umělecké památky Prahy II, 1998, s. 19</ref>. Původně sahalo až po dnešní Lazarskou ulici, v níž se od poslední třetiny 14. století začaly stavět masné krámy až k ohradě Židovské zahrady a po Řeznickou ulici. Severojižním směrem byly na jeho ploše situovány prodejní stánky a s větší části dřevěná slanečková bouda. Od 60. let [[19. století]] bylo náměstí ozdravováno, tržní provizoria stržena a plochy proměňovány na [[park]]. V roce [[1884]] jeho podobu anglického parku s rozmanitými, asymetricky vysazenými dřevinami navrhl významný český zahradní architekt [[František Josef Thomayer]]). Roste zde mnoho památných a starobylých [[strom]]ů. Například v jižní části náměstí se nachází [[Památný strom|památný]] [[Platan javorolistý na Karlově náměstí|platan javorolistý]]. Na památku 50. výročí vzniku Československa 28. října 1968 žáci základní devítileté školy z Resslovy ulice vysadili v jižní části parku lípu jako symbolický ''Strom republiky''. Pamětní cedulka byla odstraněna v období normalizace roku 1972<ref>Wikipedista Dobroš: osobní svědectví účastníka</ref>.▼
▲Náměstí bylo vytyčeno roku [[1348]] při lokaci [[Nové Město (Praha)|Nového Města pražského]] přibližně uprostřed a stalo se jeho hlavním [[
Na severní straně na nároží Spálené ulice stojí stylově eklektická čtyřkřídlá budova Městského soudu čp. 6/II. V téže frontě až do Vodičkovy ulice stojí původem gotická stavba [[Novoměstská radnice]] s hranolovou věží. Do roku [[1789]] se jižně od ní v kolejišti tramvaje až po okraj dnešní Ječné ulice nacházela centrální [[Gotika|gotická]] stavba [[kaple Božího Těla (Praha)|kaple Božího Těla]], jejíž základy byly zachyceny naposledy při archeologickém výzkumu z roku 2011<ref>Jaroslav PODLISKA, Příspěvek archeologie k poznání podoby kaple Božího Těla na Karlově náměstí v Praze, in: Staletá Praha 29, 2/2013, s. 2–20</ref>.▼
Od 60. let [[19. století]] náměstí procházelo procesem ozdravování, tržní provizoria byla stržena a plochy proměňovány na [[park]]. V roce [[1884]] jeho podobu anglického parku s rozmanitými, asymetricky vysazenými dřevinami, navrhl významný český zahradní architekt [[František Josef Thomayer]]. Dosud zde roste mnoho památných a starobylých [[strom]]ů. Například v jižní části náměstí se nachází [[Památný strom|památný]] [[Platan javorolistý na Karlově náměstí|platan javorolistý]]. Na památku 50. výročí vzniku Československa 28. října 1968 žáci základní devítileté školy z Resslovy ulice vysadili v jižní části parku lípu jako symbolický ''Strom republiky''. Pamětní cedulka byla odstraněna v období normalizace roku 1972<ref>Wikipedista Dobroš: osobní svědectví účastníka</ref>.
Severovýchodní frontu proti radnici na nároží Řeznické ulice tvoří mj. [[Salm-Reifferscheidové|Salmovský palác]] s plastickým "S" v průčelí, přestavěný z barokního Braunova letohrádku. Východní frontu od Ječné ulice zaujímá kostel sv. Ignáce s areálem někdejší novoměstské koleje jezuitů a její bývalou kaplí sv. Františka Xaverského, které byly po roce 1781 adaptovány pro účely vojenské a nyní [[Všeobecná fakultní nemocnice v Praze|Všeobecné fakultní nemocnice v Praze]], dnes slouží například III. interní klinice. Jedním z domů v jižní frontě náměstí, které nemocnice využívá, je „[[Faustův dům]]“ neboli Mladotovský palác (majitelem budovy je hlavní město [[Praha]]) čp. 502/II, kde za [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] žil anglický [[Alchymie|alchymista]] a mystik, možná i [[špión]] anglické královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]]{{Zdroj?}}, [[Edward Kelley|Edward Kelly]] (Edward Talbot), spolupracovník [[John Dee|Johna Dee]].▼
== Budovy ==
Náměstí má hlavní křižovatku v severojižní ose a kolmo na ní západo-východní trať z Resslovy do Ječné ulice. Těmito směry je vedena [[Tramvajová dráha|tramvajová trať]] několika linek. Tramvajové spojení zde existuje od konce 19. století, od 50. let do 70. let 20. století k němu přibyly [[trolejbus]]y, které směřovaly z [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]] Žitnou ulicí směrem do Resslovy ulice a odtud pak přes [[Jiráskův most]] dále na [[Smíchov]], kde se trať rozvětvila do [[Jinonice|Jinonic]] a na Strahov<ref>Stanislav LINERT, ''Autobusy a trolejbusy pražské městské hromadné dopravy''. Praha: Dopravní podnik hl. m. Prahy, 2002.</ref> Tuto dopravu koncem 70. let vystřídaly městské autobusy a od roku 1980 se zde razil tunel metra trasy B. [[Karlovo náměstí (stanice metra)|Stanice metra Karlovo náměstí]] má dva vestibuly, severovýchodní ústí do Karlova náměstí a jihozápadní vestibul na [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]], stanice byla zprovozněna roku [[1985]].▼
▲Na severní straně na nároží Spálené ulice stojí stylově [[Eklekticismus (architektura)|eklektická]] čtyřkřídlá budova Městského soudu čp. 6/II. V
▲Severovýchodní frontu proti radnici na nároží Řeznické ulice tvoří mj. [[Salm-
=== Významné budovy ===
* [[Novoměstská radnice]] – gotická stavba, v
* [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Praha)|Kostel svatého Ignáce z
* [[Novoměstská jezuitská kolej (Nové Město)|Novoměstská jezuitská kolej]] – zde i sousedních domech sídlí [[Všeobecná fakultní nemocnice v Praze|Všeobecná fakultní nemocnice]]▼
[[Soubor:Prague Faust house3.jpg|thumb|right|[[Faustův dům|Mladotovský palác]] neboli „[[Faustův dům]]“]]▼
[[Soubor:
* [[Faustův dům]] ([[Mladotové ze Solopisk|Mladotovský]] palác) – barokní, v
* [[Městský soud v Praze|Budova Městského soudu]] - [[Eklekticismus (architektura)|eklektická stavba]] původně [[C. k.|c. a k.]] trestní soud, stojí na místě několika domů a [[Kaple svatého Lazara (Praha)|kaple sv. Lazara]], postavena v
* [[Palác Charitas]], kde má svoje ústředí také [[politická strana]] [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]]▼
* [[České vysoké učení technické v Praze|České vysoké učení technické]] - budova stojí na nároží Resslovy ulice, na západní straně náměstí, na místě [[Klášter křižovníků Strážců Božího hrobu (Praha)|kláštera křižovníků Strážců Božího hrobu]] a jejich [[Kostel svatého Petra a Pavla (Nové Město)|kostela sv. Petra a Pavla]], byla navržená roku 1879 architektem [[Vojtěch Ignác Ullmann|Ignácem Ullmannem]]; slouží fakultám strojní a elektrotechnické ▼
* [[Charles Square Center]] – prosklená novostavba z
* [[Braunův dům]] – čp. 671/II na rohu Řeznické ulice, kde bydlel barokní sochař [[Matyáš Bernard Braun]],
* Secesní nájemný dům čp.287/I na nároží Karlova náměstí a ulice Odborů, návrh architekta Josefa Kovařovice z
* Dům čp. 555-556/II zdědil po matce novinář a malíř [[Vilém Weitenweber]].▼
* Secesní dům ''U
== Doprava ==
▲Náměstí má hlavní křižovatku v
Po zrušení [[Tramvajová trať na Václavském náměstí|tramvajové trati na Václavském náměstí]] se z něj na Karlovo náměstí přesunul hlavní uzel celé [[Tramvajová doprava v Praze|pražské tramvajové dopravy]]. Vede přes něj několik tramvajových linek spojujících většinu města.
== Sochy, kašny a pomníky ==
▲[[Soubor:
[[Soubor:Praha, Karlovo náměstí, pomník Vítězslava Hálka - 3.jpg|náhled|vlevo|Památník [[Vítězslav Hálek|Vítězslava Hálka]] na Karlově náměstí]]▼
* [[Pomník Benedikta Roezla]] (botanik a cestovatel)
* [[Pomník J. E. Purkyně|Pomník Jana Evangelisty Purkyně]] (vědec, lékař, učenec, biolog)
Řádek 52 ⟶ 73:
* [[Pomník Karoliny Světlé]] (spisovatelka)
* [[Pomník Vítězslava Hálka]] (básník)
* [[kašna]] před [[Novoměstská radnice|Novoměstskou radnicí]] se sloupem a sochou sv. Josefa s
==
<gallery>
▲* [[Novoměstská radnice]] – gotická stavba, v renesanci upravovaná, kolem roku 1950 regotizována; při generální obnově v letech 1988-1996 byly odstraněny věžní hodiny, příčky a přístavby z 19. století.
Soubor:Jezuitská kolej na Dobytčím trhu 1685.gif|Dobytčí trhː [[Novoměstská jezuitská kolej (Nové Město)|jezuitská kolej]] s [[Kaple Božího Těla (Praha)|kaplí Božího těla]] a [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Praha)|kostelem sv. Ignáce]], rok [[1685]]
▲* [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Praha)|Kostel svatého Ignáce z Loyoly]] – barokní bazilika, původně jezuitský chrám
Soubor:JMaloch PragueCharlesSquare1858.jpg|[[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Praha)|Kostel sv. Ignáce]] v roce [[1858]], autor snímku [[Jan Maloch]]
▲* [[Novoměstská jezuitská kolej]] – zde i sousedních domech sídlí [[Všeobecná fakultní nemocnice v Praze|Všeobecná fakultní nemocnice]]
Soubor:St. Ignatius - panoramio.jpg|[[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuitský]] [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Praha)|kostel sv. Ignáce z Loyoly]]
▲[[Soubor:Prague Faust house3.jpg|thumb|right|[[Faustův dům]]]]
Soubor:Praha kostel sv. Ignáce 1.jpg| Průčelí [[Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Praha)|kostela sv. Ignáce]]
▲[[Soubor:Praha, Karlovo náměstí, Nová výstavba.jpg|náhled|[[Charles Square Center]] z roku 2002 na místě někdejšího domu U Šálků, čp. 310, zbořeného v roce 1939]]
▲
▲* [[Faustův dům]] – barokní, v jádru gotický dům spojený s legendou o [[Faust]]ovi
Soubor:Václav Benda - pamětní deska.jpg|Pamětní deska [[Listopad 1989|polistopadového]] politika [[Václav Benda|Václava Bendy]]
▲* [[Městský soud v Praze|Budova Městského soudu]] - eklektická stavba původně c. a k. trestní soud, stojí na místě několika domů a kaple sv. Lazara, postavena v letech 1900-1903 podle návrhu architekta [[Emil Förster|Emila Förstera]],
Soubor:ČVUT vstup 1.JPG|Budova [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]]
▲* [[Palác Charitas]], kde má svoje ústředí také [[politická strana]] [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]]
Soubor:Prague Karlovo sqr KDU-CSL.jpg|[[Palác Charitas]], sídlo [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]]
▲* [[České vysoké učení technické v Praze|České vysoké učení technické]] - budova stojí na nároží Resslovy ulice, na západní straně náměstí, na místě kláštera křižovníků Strážců Božího hrobu a jejich kostela sv. Petra a Pavla, byla navržená roku 1879 architektem Ignácem Ullmannem; slouží fakultám strojní a elektrotechnické
</gallery>
▲* [[Charles Square Center]] – prosklená novostavba z roku 2002, která podle kritiků narušila charakter náměstí<ref>[http://zpravy.idnes.cz/sklenena-novostavba-zklamala-d2p-/domaci.aspx?c=A010208_194429_praha_ton Skleněná novostavba zklamala] na iDnes.cz</ref>
▲* [[Braunův dům]] – čp. 671/II na rohu Řeznické ulice, kde bydlel barokní sochař [[Matyáš Bernard Braun]], r. 1820 přestavěn na klasicistní palác Salm-Reifferscheidů
▲* Secesní nájemný dům čp.287/I na nároží Karlova náměstí a ulice Odborů, návrh architekta Josefa Kovařovice z r. 1913, někdejší sídlo redakce časopisu [[Zlatá Praha (časopis)|Zlatá Praha]], po které se dochoval reliéfní emblém na fasádě nejvyššího patra, dílo Josefa Srbka<ref>Umělecké památky Prahy II, 1998, s. 377</ref>
▲* Dům čp. 555-556/II zdědil po matce novinář a malíř [[Vilém Weitenweber]].
▲* Secesní dům ''U kamenného stolu'' čp.550/II, novostavba z let 1911-1912 na nároží Karlova náměstí 37 a Ječné ulice stojí na místě historického domu, v němž bydlela a zemřela spisovatelka [[Karolína Světlá]]. Podle pověsti před domem stával do poloviny 19. století pult, zvaný ''Kamenný stůl'', na němž se obchodníkům vyplácela tržba za prodaný dobytek<ref>František RUTH, ''Kronika královské Prahy II, Praha 1905, s. 537</ref>. Podle pověsti to byla původně oltářní menza ze zrušené kaple Božího Těla a po zrušení tržiště byla zazděna do základů domu. Při jeho bourání roku 1911 však nebyla nalezena<ref>Julius KOŠNÁŘ, 1933</ref>.
== Odkazy ==
Řádek 92 ⟶ 109:
{{Autoritní data}}
{{Portály|Praha|Geografie}}
[[Kategorie:Nové Město (Praha 2)]]
|