Jihlavský jazykový ostrov: Porovnání verzí

Přidáno 263 bajtů ,  před 2 lety
doplnění výsledků sčítání lidu 1910 a oprava tvrzení "téměř výhradně" na "převážně" (poměr Němců a Čechů byl dle sčítání zhruba 70%:30%, čemuž toto slovo lépe odpovídá)
(úprava)
(doplnění výsledků sčítání lidu 1910 a oprava tvrzení "téměř výhradně" na "převážně" (poměr Němců a Čechů byl dle sčítání zhruba 70%:30%, čemuž toto slovo lépe odpovídá))
[[Soubor:IglauerSprachinsel.png|náhled|Rozsah jihlavského jazykového ostrova]]
'''Jihlavský jazykový ostrov ''' ([[německy]] ''Iglauer Sprachinsel'') tvoří souvislý pás území na pomezí [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] v okolí dnešního města [[Jihlava]]. Byl nejvýznamnější německou jazykovou enklávou v českých krajinách, která zahrnovala 79 téměř výhradněpřevážně německých obcí a samotného města Jihlavy (německy ''Iglau''), které bylo přirozeným centrem daného regionu. Za další, druhotná centra lze považovat obce [[Stonařov]] a [[Štoky]]. Z geografického hlediska jde o oblast, která je protáhlá v severojižním směru a představuje rozlohu přibližně o velikosti 43 x 18 km.
 
Vychází se tedy z obecného vnímání pojmu „[[jazykový ostrov]]“ jako označení oblasti, ve  které se převážně používá jeden jazyk, a která se celá nachází uvnitř oblasti, ve které se převážně používá jiný jazyk.
 
Vývoj od [[16. století]] po začlenění českého království do [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] a hlavně po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] logicky upřednostnil německý vliv i v ryze českých oblastech. Jednak následkem dominance němčiny v rámci habsburské monarchie a jednak následkem rekatolizace.
 
Podle výsledků sčítání lidu z roku 1910 žilo v samotné Jihlavě pak 21 756 Němců (respektive osob, uvádějících německou obcovací řeč) a 5 974 Čechů, v ostatních obcích Jihlavského jazykového ostrova přibližně 18 400 Němců a 6 100 Čechů.
 
Za [[První světová válka|první světové války]] se objevily i první výraznější rozpory mezi [[Češi|Čechy]] a Němci, kdy se prakticky všichni Němci v Jihlavě ztotožnili s rakouským [[Nacionalismus|nacionalismem]], zatímco mezi českým obyvatelstvem převládala protirakouská nálada a poměrně výrazný byl i tlak německy mluvícího obyvatelstva na vytvoření tzv. ''Deutsch Böhmen'' při vzniku ČSR (dne 3. 11. 1918 dokonce prohlásili představitelé německé národní rady území jihlavského jazykového ostrova za součást tzv. [[Německé Rakousko|Německého Rakouska]]), který však skončil neúspěšně. Tento již významný projev prohlubujících se rozporů mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem se později naplno projevil ve 30. letech 20. století v souvislosti s nástupem [[Národně socialistická německá dělnická strana|nacistického hnutí]] v Německu a nástupu [[Adolf Hitler|Hitlera]] k moci.
Neregistrovaný uživatel