Bulharština: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix homoglyphs: convert Latin characters in р[a]ѓ[aa]т to Cyrillic
m Upravuje se !!!
Řádek 1:
{{Infobox - jazyk
| název = Bulharština ''(български език, bălgarski ezik)''
| rozšíření = [[Bulharsko]], [[Makedonie|Republika Makedonie]], [[Řecko]], [[Srbsko]], [[Moldavsko]], [[Rumunsko]], [[Turecko]]
| rozšíření =
| mluvčích = asi 8-9 milionů ve světě
 
7 milionů v Bulharsku
[[Bulharsko]], [[Makedonie|Republika Makedonie]], [[Řecko]], [[Srbsko]], [[Moldavsko]], [[Rumunsko]], [[Turecko]]
| klasifikace = * [[Indoevropské jazyky]]
| mluvčích = 6,8 miliónů
| klasifikace =
* [[Indoevropské jazyky]]
** [[Slovanské jazyky]]
*** [[Jihoslovanské jazyky]]
| písmo = [[Cyrilice]]
| úřední jazyk = [[Bulharsko]], [[Evropská unie]]
| regulátor = [http://www.ibl.bas.bg/index.htm Ústav pro jazyk bulharský] při [http://www.bas.bg/index-en.html Bulharské akademii věd] (Институт за български език)
 
| ISO6391 = bg
[[Bulharsko]], [[Evropská unie]]
| regulátorISO6392B = bul
| ISO6392T = bul
 
| SIL = BUL
[http://www.ibl.bas.bg/index.htm Ústav pro jazyk bulharský] při [http://www.bas.bg/index-en.html Bulharské akademii věd] (Институт за български език)
| wikipedie = [[:bg:Начална страница|bg.wikipedia.org]]
| ISO6391 = bg
| |mapa rozšíření = Bul1.png
| ISO6392B = bul
| ISO6392T = bul
| SIL = BUL
| wikipedie = [[:bg:Начална страница|bg.wikipedia.org]]
| mapa rozšíření = Bul1.png
}}
{{Upravit bibliografii||Např. "Gramelová, L., Navýchod" není uvedeno v bibliografii, nemluvě o tom, že nejde o standardní citaci.}}
Řádek 28 ⟶ 22:
 
== Etymologie ==
Jméno ''Bulhaři''[[Bulgaři]] (българи) [bŭlgari] se původně označovalo národ ze střední [[Asie]], jehož jazyk neměl nic společného se slovanskými jazyky. Bulhaři se v [[7. století]] usadili na [[Balkán]]ě a byli [[Asimilace (sociologie)|asimilováni]] místním slovanským obyvatelstvem; dali mu však své jméno a zanechali stopy jak ve slovní zásobě slovanské bulharštiny, tak v její gramatice.{{doplňte zdroj|opět spousta tvrzení, žádné pořádné citace}}
 
== Rozšíření ==
Řádek 41 ⟶ 35:
 
První bulharské prameny jsou psány [[Hlaholice|hlaholicí]], ale už ve starobulharském období byla tato abeceda nahrazena [[Cyrilice|cyrilicí]], později modernizovanou. Od [[Ruština|ruské]] cyrilice (''azbuky''), která je v [[Česko|Česku]] známější, se liší následovně:
* Е se nečte [je], alečte [e], neměkčínejměkčí předchozí souhlásku.
* Ё ([jo]) chybí, někdy se píše ьо.
* И neměkčínejměkčí předchozí souhlásku – ди, ти, ни se čte- [dy], [ty], [ny].
* Э (ruské [eè]) chybí.
* Щ se nečte [šč], alečte [št].
* Ъ označuje samohlásku [ə], do latinky se přepisuje jako ă. Tento znak je nazýván „er goljam“ (velký jer) a po úpravě písemné formy jazyka se objevuje na začátku slova zcela výjimečně. Často jím bývá nahrazena libovolná samohláska, která se vyslovuje nezněle. Obvyklé je použití pro přepis cizích slov/jmen např. Carol – Kъpoл. Více se dočtete ve článku [[Šva]].
* Ы (jery, [y]) chybí. Používá se jen jedno i a nerozlišuje se tvrdé a měkké.
 
Bulharská abeceda tedy vypadá následovně:
{| class="wikitable"
|-
| Velkévelké: || А || Б || В || Г || Д || Е || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ь || Ю || Я
|-
| Malémalé: || а || б || в || г || д || е || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ь || ю || я
|-
| Malé kurzivoupřepis: ||''а'' a || ''б''b || '''''в'''''v || '''''г'''''g || '''''д'''''d || ''е''e || ''ж''ž || ''з''z || '''''и'''i ''|| '''''й'''''j || ''к''k || ''л''l || ''м''m || ''н''n || ''о''o || ''п''p || ''р''r || ''с''s || '''''т'''''t || ''у''u || ''ф''f || ''х''h || '''''ц'''''c || ''ч''č || '''''ш'''''š || '''''щ'''''št || ''ъ''ă || ''ь''j || ''ю''ju || ''я''ja
|-
| Přepis:výslovnost || {{IPA|a}} || {{IPA|b}} || {{IPA|v}} || {{IPA|g}} || {{IPA|d}} || e || ž || {{IPA|z}} || {{IPA|i}} || {{IPA|j}} || {{IPA|k}} || {{IPA|l}} || {{IPA|m}} || {{IPA|n}} || o || {{IPA|p}} || {{IPA|r}} || {{IPA|s}} || {{IPA|t}} || {{IPA|u}} || {{IPA|f}} || h{{IPA|x}} || c{{IPA|ts}} || č{{IPA|tʃ}} || š{{IPA|ʃ}} || št{{IPA|ʃt}} || ă{{IPA|ə}} || j{{IPA|ʲ}} || {{IPA|ju, ʲu}} || {{IPA|ja, ʲa}}
|-
| [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: || {{IPA|a}} || {{IPA|b}} || {{IPA|v}} || {{IPA|g}} || {{IPA|d}} || {{IPA|ɛ}} || {{IPA|ʒ}} || {{IPA|z}} || {{IPA|i}} || {{IPA|j}} || {{IPA|k}} || {{IPA|l}} || {{IPA|m}} || {{IPA|n}} || {{IPA|ɔ}} || {{IPA|p}} || {{IPA|r}} || {{IPA|s}} || {{IPA|t}} || {{IPA|u}} || {{IPA|f}} || {{IPA|x}} || {{IPA|ts}} || {{IPA|tʃ}} || {{IPA|ʃ}} || {{IPA|ʃt}} || {{IPA|ə}} || {{IPA|ʲ}} || {{IPA|ju, ʲu}} || {{IPA|ja, ʲa}}
|}
 
Řádek 79 ⟶ 71:
 
=== Člen ===
V bulharštině a makedonštině existuje jako v jediných dvou slovanských jazycích člen, a to postponovaný (postpozitivní) člen, tedy takový, který se připojuje za příslušný výraz ([[podstatné jméno]], [[přídavné jméno]], [[zájmeno]] nebo [[číslovka|číslovku]]). Graficky tvoří s daným slovem jednu jednotku (slovo a člen se píše dohromady).
 
K označování známých osob a věcí se používá určitý [[Člen (mluvnice)|člen]] (ve významu „ten“).
Řádek 133 ⟶ 125:
 
* щях да съм учил – chtěl jsem se učit (ale potom následuje ještě další děj...)
 
== Slovní zásoba ==
Dobrý den. – Добър ден.
 
Ahoj. – Здрасти.
 
Na shledanou! – Довиждане!
 
Čau. – Чао.
 
Prosím. – Моля.
 
Děkuji. – Благодаря.
 
Promiňte. – Съжалявам.
 
Jak se máš? – Как си?
 
Platit, prosím. (Účet, prosím.) – Cметката, акo обичатe.
 
Jmenuji se... – Казвам се...
 
Miluju tě. – Обичам те.
 
=== Vzorový text ===
 
== Všeobecná deklarace lidských práv ==
Řádek 169 ⟶ 136:
|| přepis
|| Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duh na bratstvo.
|- style="vertical-align:top;"
|| makedonsky
|| Ситe чoвeчки суштeствa сe раѓаат слoбoдни и eднaкви пo дoстoинствo и прaвa. Tиe сe oбдaрeни сo рaзум и сoвeст и трeбa дa сe oднeсувaaт eдeн кoн друг вo дуxoт нa братство.
|- style="vertical-align:top;"
|| přepis
|| Site čovečki suštestva se rađaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na bratstvo.
|-
| style="vertical-align:top;"| česky