Wikipedie

Chmelnického povstání: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m překlep
Řádek 1:
[[File:Matejko Khmelnytsky with Tugay Bey.jpg|thumb|[[Bohdan Chmelnický]] a Tuhaj bej na obraze [[Jan Matejko|Jana Matejka]]]]
'''Chmelnického povstání''' bylo [[Kozáci|kozácko]]-[[Nevolnictví|nevolnické]] povstání na [[Ukrajina|Ukrajině]] v polovině 17. století. Probíhalo v letech 1648–1654. Bylo namířeno proti [[Polsko-litevská unie|polsko-litevskému státu]], jehož šlechta se pokoušela omezit rozsah kozácké autonomie.
Povstání vypuklo roku 1648, kdy je vyvolal kozácký hetmanhejtman [[Bohdan Chmelnickij]]. Jeho akce, motivované porušováním kozácké autonomie i osobními spory mezi Chmelnickým a polskými šlechtici, spustily široké povstání. Kozáci se spojili s [[Krymští Tataři|krymskými Tatary]] vedenými princem Tuhaj bejem a dosáhli překvapivých vítězství v bitvách u Korsuně a Žlutých vod. Proti kozákům se postavil vojevůdce [[Jeremiáš Wiśniowiecki]], který proti nim vedl poměrně úspěšnou ofenzivu a zabránil tomu, aby se povstání rozšířilo dál na sever. Vojenská převaha kozáků vedla roku 1649 k uzavření zborovské dohody, v níž polský král [[Jan II. Kazimír]] a jeho kancléř Adam Kisiel uznali Chmelnického kozáckým hetmanem a potvrdili uznání kozáckých práv v plném rozsahu.
Rozpory mezi kozáckými vůdci a nerespektování míru z jejich strany vyvolaly polskou odezvu. Roku 1651 Wiśniowiecki obnovil útoky a vytlačil kozáky za [[Dněpr]]. Poláci následně drtivě zvítězili v bitvě u [[Berestečko|Berestečka]] a donutili kozáky uzavřít bělocerkevský mír (1651), jímž byla kozácká autonomie omezena jen na území kyjevského vojvodství. Kozáci s tímto výsledkem nebyli spokojeni a postavili se na odpor, roku 1652 byla svedena bitva u Batohu, v níž kozáci zvítězili a následně povraždili 8500 polských zajatců, včetně příslušníků vysoké šlechty (Např. Samule Kalinowski, Marek Sobieski). Kozácká rada poté požádala o pomoc proti Polákům ruského cara [[Alexej Michajlovič|Alexeje]]. Následně, roku 1654, [[Perejaslavská rada|kozácká rada v Perejaslavi]] vyhlásila připojení [[Levobřežní Ukrajina|Levobřežní Ukrajiny]] k Rusku, což však mělo za následek ještě tvrdší omezení kozácké autonomie než na polském území.
Po ochabnutí důvěry v Moskvu se Chmelnický pokusil vytvořit protipolskou koalici s [[Transylvánie|Transylvánií]] a [[Švédsko|Švédskem]], ovšem neúspěšně. Roku 1657 Chmelnický zemřel, na jeho místo nastoupil [[Ivan Vyhovskij]], který se rozešel s Moskvou a raději se chtěl dohodnout s Poláky, plánoval přeměnit Ukrajinu ve třetí subjekt polsko-litevské unie. Tento plán však nenašel na Ukrajině podporu,<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/chmelnickeho-povstani
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chmelnického_povstání“