Lev Davidovič Trockij: Porovnání verzí

Přidáno 1 111 bajtů ,  před 3 lety
rozšíření a úpravy podle lit. a enwiki - Sokol
(Verze 15660681 uživatele 46.135.17.108 (diskuse) zrušena, 1+1=2 chcete taky zdrojovat? všeobecně známá věc)
(rozšíření a úpravy podle lit. a enwiki - Sokol)
| poznámky =
}}
'''Lev Davidovič Trockij''' ({{vjazyce|ru}} {{Audio|ru-Leon Trotsky.ogg|Лев Давидович Троцкий}}, rodným jménem '''Lev Davidovič Bronštejn''', {{JULGREGDATUM|7|11|1879}} Janivka, [[Ruské impérium]] (dnes Bereslavka u [[Kropyvnyckyj|Kirovohradu]]), [[Ukrajina]] – [[21. srpen|21. srpna]] [[1940]], [[Ciudad de México|Mexico City]], [[Mexiko]]) byl [[Bolševismus|bolševický]] revolucionář a [[Marxismus|marxistický]] teoretik [[Židé|židovského]] původu. Vynikal také jako řečník a organizátor. Spolu s [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]] byl hlavním představitelem ruské [[Říjnová revoluce|říjnové revoluce]] v roce 1917. Významnou úlohu sehrál jako vrchní velitel bolševické armády během [[ruská občanská válka|ruské občanské války]]. Po [[Vladimir Iljič Lenin|Leninově]] smrti upadl do nemilosti [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] a byl vypovězen ze země. Pobýval v [[Turecko|Turecku]] a nakonec se usadil v [[Mexiko|Mexiku]], kde byl v roce 1940 zavražděn agentem NKVD.
 
== Život ==
Trockij věřil v konec [[kapitalismus|kapitalismu]] a nastolení [[komunismus|komunismu]] na celém světě, k němuž se mělo dospět násilnými revolucemi ve všech zemích. Hovořil o permanentní revoluci. Podporoval jakékoliv snahy o převrat a nastolení [[diktatura proletariátu|diktatury proletariátu]]. Jednoznačně prosazoval používání násilných metod a po říjnové revoluci podporoval i fyzické likvidace odpůrců nového režimu; sám v této souvislosti hovořil o teroru, který plně schvaloval. Jako mocný politik v SSSR se vždy zasazoval o podporu snah o uchvácení moci komunisty v dalších zemích. Jeho cílem ve 20. letech byla především úspěšná revoluce v Německu, k níž však i přes opakované pokusy nedošlo. Z této své pozice důrazně kritizoval Stalina a jeho „socialismus v jedné zemi“.
 
Odmítal jakékoliv rozlišování lidí podle národnosti. Sám se nijak netajil se svým židovským původem (ačkoliv víru nepraktikoval) a například kvůli němu odmítal některé vysoké politické posty po říjnové revoluci. Ostře napadal byrokratizaci režimu, která pod Stalinovým vedením probíhala. Viděl, že se představitelé strany stále více odcizují masám dělníků, jejichž prospěch bylměl být přitom hlavním účelem říjnové revoluce. Kromě toho žádal možnost svobodného vyjadřování názorů v rámci strany.
 
Prosazoval přísné řízení celé ekonomiky pomocí [[centrální plán|centrálního plánu]]. Odmítal veškeré náznaky tržního hospodářství, k nimž docházelo v rámci [[Nová ekonomická politika|NEPu]], při němž byly v zájmu zvýšení zemědělské produkce činěny ústupky schopnějším a bohatším statkářům ([[kulak]]ům). Požadoval maximální tempo industrializace. Z tohoto pohledu působí paradoxně, že po definitivní výhře nad Trockým a jeho vyhnání začal [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] v mnoha ohledech v Sovětském svazu postupně zavádět právě to, co původně zamýšlel Trockij.
[[Soubor:Trotsky grave.jpg|left|thumb|upright|Trockého hrob]]
[[Soubor:Leon Trotsky and American admirers. Mexico - NARA - 283642.tif|thumb|right|Trockij s americkými soudruhy, včetně Harry DeBoera (vlevo) v Mexiku nedlouho před svým zavražděním, 1940]]
Většina zemí, včetně Československa, nebyla Trockého ochotna přijmout. Souhlas se podařilo získat pouze od [[Turecko|tureckého]] vůdce [[Mustafa Kemal Atatürk|Mustafy Kemala]]. Trockij tak nalezl dočasné útočiště na ostrůvku [[Büyükada]] poblíž [[Istanbul]]u. Mimo jiné žádal o [[azyl]] v Německu, ale to mu nedovolilo ani lázeňský pobyt. Umožněna mu byla pouze přednáška v [[Dánsko|dánské]] [[Kodaň|Kodani]] koncem roku [[1932]]. V lednu [[1933]] zasáhla Trockého těžce sebevražda jeho dcery a po nástupu [[Adolf Hitler|Hitlera]] v Německu musel definitivně pohřbít naději na světovou revoluci. Téhož roku mu byl povolen pobyt ve Francii, ze které byl o rok později vykázán v reakci na to, žeprotože unikl svým strážcům a sešel se se zástupci Komunistické internacionály. Při vyšetřování navíc prohlásil, že je starý spiklenec a uvedl, že připravuje vznik IV. internacionály, která by se postarala o světovou socialistickou revoluci. Nakrátko pobýval v [[Norsko|Norsku]], které si však jeho podporu kvůli snaze o dobré vztahy se [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovým]] [[Sovětský svaz|SSSR]] brzy rozmyslelo. Trvalý azyl mu nakonec poskytla mexická vláda, a to roku 1936.
 
V Sovětském svazu mezitím probíhalo období Stalinem prováděných čistek proti takzvaným trockistům. Trockij byl označen za nepřítele lidu, agenta tajných služeb kapitalistických zemí a strůjce puče, jehož cílem bylo zničení SSSR. Propaganda z něj udělala viníka všeho, co se v Sovětském svazu nedařilo. Všichni nepohodlní lidé, kteří zůstali v zemi, byli vydáváni za Trockého spolupracovníky. Ač bez důkazů, obvinění byli vždy „usvědčeni“. V roce 1937 zahynul v důsledku čistek Trockého syn Sergej, jenž zůstal v SSSR, a v únoru [[1938]] za okolností nasvědčujících účasti sovětské rozvědky (komplikace následkem operace [[slepého střeva]]) zemřel v [[Paříž]]i Trockého syn [[Lev Sedov]].
| isbn = 978-80-7432-129-0
}}
* A. Zubov, Dějiny Ruska 20. století. Praha: Argo 2014. Str. 382n.
 
=== Externí odkazy ===
[[Kategorie:Narození 26. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 21. srpna]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Vyacheslav Molotov}}
* {{NK ČR|jn20000701252}}
 
{{Pahýl}}
 
{{Ministři zahraničí Ruska}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Politika|Rusko}}
 
{{DEFAULTSORT:Molotov, Vjačeslav Michajlovič}}
 
[[Kategorie:Sovětští politici]]
[[Kategorie:Sovětští ministři zahraničí]]
[[Kategorie:Sovětští diplomaté]]
[[Kategorie:Velvyslanci Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Organizátoři Velké čistky]]
[[Kategorie:Pachatelé Holodomoru]]
[[Kategorie:Katyňský masakr]]
[[Kategorie:Staří bolševici]]
[[Kategorie:Členové KSSS]]
[[Kategorie:Ruští ateisté]]
[[Kategorie:Nositelé Leninova řádu]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR)]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Říjnové revoluce]]
[[Kategorie:Lidé z Kirovské oblasti]]
[[Kategorie:Úmrtí v Moskvě]]
[[Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově]]
[[Kategorie:Narození 1890]]
[[Kategorie:Úmrtí 1986]]
[[Kategorie:Narození 9. března]]
[[Kategorie:Úmrtí 8. listopadu]]
[[Kategorie:Muži]]
Neregistrovaný uživatel