Verze z 27. 2. 2018, 13:42 editovat Kacir (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 212 643 editací - eufemismus ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 2. 2018, 17:15 editovat zrušit editaci Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací drobné úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 32: == Život == Narodil se jako mladší syn [[Seznam panovníků Svaté říše římské\|římskoněmeckého krále]] [[Konrád III.\|Konráda III.]] a [[Gertruda ze Sulzbachu\|Gertrudy]], dcery hraběte [[Berengar I. ze Sulzbachu\|ze Sulzbachu]]. Královna krátce poté zemřela, starší [[Jindřich VI. Berengar\|syn]] ji následoval do hrobu roku 1150 a o dva roky později zemřel v důsledku choroby i král Konrád. Král na smrtelné posteli určil svým nástupcem na říšském stolci svého synovce Fridricha Barbarossu a chlapec obdržel vévodství švábské. V září 1157 byl mladý Fridrich na dvorském sněmu ve Würzburgu pasován na přání své tety [[Irena ze Sulzbachu\|byzantské císařovny]] na rytíře. Na počátku šedesátých let společně s [[Ludvík II. Durynský\|Ludvíkem Durynským]], českými knížaty a dalšími poskytl císaři vojenskou podporu pro boj s hornoitalskými městy. V letech 1164–1166 byl účastníkem tzv. tübingenského sporu, který císař rozsoudil ve Fridrichův neprospěch. K otevřenému sporu mezi Fridrichem a císařem nedošlo, mladý muž se roku 1166 oženil s [[Gertruda Bavorská\|Gertrudou]], dcerou bavorského vévody [[Jindřich Lev\|Jindřicha Lva]] a téhož roku se zúčastnil císařova italského tažení.

Fridrich z Rothenburgu: Porovnání verzí