Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 2 bajty ,  před 1 rokem
překlep
V současnosti se nejvíce nadějí vkládá do kyslíko-vodíkového palivového článku v rámci [[vodíkový pohon|vodíkového pohonu]] [[automobil]]ů, přestože automobily s palivovým článkem nejsou ve svém důsledku šetrnější k životnímu prostředí.<ref>http://www.osel.cz/8332-jsou-auta-s-palivovymi-clanky-setrna-k-zivotnimu-prostredi.html - Jsou auta s palivovými články šetrná k životnímu prostředí?</ref> [[Vodík]] může být získán například pomocí [[elektrolýza|elektrolýzy]] vody. Potřebný [[kyslík]] pro palivový článek, je možno získávat z atmosféry.
 
Skladování vodíku v automobilových nádržích je v neustálém vývoji. Vodík je ve směsi se vzduchem vysoce výbušný. Dlouhodobé skladování vodíku v nádržích naráží na jejich těsnost. Rozměry molekuly vodíku a mezimolekulárníchmezimolekulární rozměry materiálu nádrže jsou srovnatelné. Proto nelze nádrže dokonale utěsnit. Současné vodíkové nádrže pracují s provozními tlaky 35 [[MPa]] (350 [[bar (jednotka)|bar]]). Moderní výzkumy ukazují na použití směsi železa a titanu jako stabilizátoru. Palivové články byly využity u projektu [[TriHyBus]] (původně ''H2bus''), což je označení pro český [[hybridní pohon|hybridní]] [[autobus]] na [[vodíkový pohon]], [[elektrobus]] čerpající energii z palivových článků, který byl vyvíjen od roku 2006 [[Ústav jaderného výzkumu|Ústavem jaderného výzkumu]] v [[Řež]]i.<ref name="finis">[http://www.busportal.cz/modules.php?name=article&sid=5876 J. L. M.: První autobus na vodíkové palivové články míří do finiše], BUSportál.cz, 19. 2. 2009</ref>
 
Energeticky nejúčinnějším způsobem [[výroba vodíku|výroby vodíku]] je v současnosti přímá přeměna fosilních paliv, zejména [[parní transformace|parní transformací]] s účinností kolem 70%. Jako další možnost se nabízí [[elektrolýza]] vody s hlavním vstupem v podobě elektrické energie a s účinností 60–70%. Využití elektřiny pro získání vodíku je výhodné ve spolupráci s jadernou elektrárnou v době energetického sedla, kdy je přebytek nabídky energie. Elektrolýza vody a skladování vodíku tak částečně řeší „skladování elektřiny“. Zatím velkou část elektřiny produkují [[uhelná elektrárna|uhelné elektrárny]], jejichž celková účinnost se pohybuje kolem 40% a někdy i podstatně níže. Účinnost samotného palivového článku je obecně v rozmezí 40–60%, takže účinnost přeměny (elektřina → vodík → elektřina) dosahuje jen asi 30–40%. Celková účinnost přeměny (uhlí → elektřina → vodík → elektřina) pak vychází přibližně 12–16%. Pro srovnání lze uvést například [[vznětový motor]] s účinností přeměny (nafta → mechanická práce) kolem 40% a [[lithium-iontový akumulátor]] s účinností přeměny (elektřina → chemická energie → elektřina) 80–90%. Je tedy zřejmé, že pro dosažení dobré účinnosti celého řetězce je potřeba minimalizovat počet přeměn.
Anonymní uživatel