František Filipovský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
fixlink
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 39:
Narodil se v rodině skladatele a hudebníka Františka Filipovského staršího dne [[23. září]] [[1907]] ve městě [[Přelouč]]i a studoval na [[Pardubické gymnázium|Gymnáziu]] v Pardubicích.
 
Již od mládí se zajímal o kulturu a kromě hudby pěstoval i divadelnictví. Začínal v Kleinově venkovské divadelní společnosti, poté byl členem [[Voice-band|Voicebandu]] [[Emil František Burian|E.&nbsp;F.&nbsp;Buriana]], pokračoval v roce [[1930]] v Intimním divadle a od roku [[1931]] ve smíchovské [[Aréna|Aréně]]. Byl opakovaně členem [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]] v letech [[1932]]<ref> Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek Františka Filipovského'', Novinář, [[1982]], str.&nbsp;94 </ref> až [[1938]]. Nejprve na scéně U Nováků, později v [[Rokoko|Rokoku]] i pod názvem Spoutané divadlo a od roku [[1935]] opět U Nováků.<ref>[[Jaromír Pelc]]: ''[[Osvobozené divadlo]]'', Mladá fronta, Praha, [[1990]], 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Oddíl „[[Osvobozené divadlo neznámé]]“ obsahuje záznamy improvizačně rozvinutých scén z her Osel a stín, Kat a blázen, Vždy s úsměvem, Panorama 1927–1937 nebo silvestrovských skečů 1933 a 1934, v nichž František Filipovský vystupoval jako partner J. Voskovce a J. Wericha.</ref> V roce [[1939]] působil U Nováků jako režisér v Divadle [[Jára Kohout|Járy Kohouta]]<ref>Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek Františka Filipovského'', Novinář, [[1982]], str.&nbsp;177–8</ref> a od roku [[1940]] pak jako šéf činohry v Moderním divadle na Žižkově, dříve Akropolis. Odtud přešel do angažmá k Jaroslavu Fošenovi na scénu [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandova divadla na Smíchově]], následovalo Nezávislé divadlo, které působilo na scéně pražské Alhambry. Později přešel do [[Lidové divadlo Uranie|Uranie]] v pražských Holešovicích. Od 1.&nbsp;8.&nbsp;[[1945]] až do 31. 7. [[1992]] byl členem [[Činohra Národního divadla|Činohry Národního divadla]]. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence ''Kupředu, zpátky ni krok'' podporující [[Únor 1948|komunistický převrat]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Veber | titul = Osudové únorové dny | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 426 | isbn = 978-80-7106-941-6 | strany = 327}}</ref>
 
Kromě mnoha divadelních rolí se proslavil svým hereckým uměním před kamerou a také jako vynikající [[dabing|dabér]], kde nezapomenutelně propůjčil svůj hlas takovým umělcům, jakým byl například [[Louis de Funès]].