Vodík: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historický vývoj: isotop -> izotop
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Bez shrnutí editace
Řádek 114:
V roce 1783 pojmenoval [[Antoine Lavoisier]] tento prvek „hydrogen“, z řecký slov <i xml:lang="la">hydro</i> (voda) a ''genes'' (tvořící). Lavoisier syntetizoval vodu hořením vodíku v proudu kyslíku a kvantitativní výsledky potvrdily, že voda není element, což se po 2000let považovalo za zřejmé, nýbrž sloučenina těchto dvou prvků. Lavoisier provedl rovněž rozklad vody rozžhaveným železem v roce 1783.<ref>{{Citace monografie|titul = Hydrogen|url = https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Hydrogen&oldid=699252235|jazyk = en|poznámka = Page Version ID: 699252235}}</ref>
 
Rozklad vody elektrickým proudem na jedntotlivéjednotlivé složky, kyslík a vodík, poprvé provedli Jan Rudolph Deiman anda Adriaan Paets van Troostwijk v roce 1789.<ref>{{Citace periodika|příjmení = Levie|jméno = R. de|titul = |periodikum = Journal of Electroanalytical Chemistry|datum = 1999|ročník = |číslo = 476(1)|strany = 92-93|url = }}</ref>
 
Český název pro hydrogen (vodík) pochází od [[Jan Svatopluk Presl|Jana Svatopluka Presla]], který spolu s [[Karel Slavoj Amerling|Karlem Slavojem Amerlingem]] vytvořil v polovině 19. století české názvy pro tehdy známé prvky, ještě před tím než [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Mendělejev]] publikoval v roce 1869 svůj objev [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]]. Vodík je jeden z deseti tzv. archaických názvů prvků, které se v češtině používají dodnes, ostatní názvy se neujaly.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = canov.jergym.cz|url = http://canov.jergym.cz/objevite/objevite/tabulka_2.html|vydavatel = canov.jergym.cz|datum přístupu = 2016-02-08}}</ref>