Sovětský svaz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
dopl. |
||
Řádek 198:
* V roce 1991 se v Moskvě na pomníku Karla Marxe objevil nápis: „Proletáři celého světa-promiňte".
[[Soubor:Cuba-Russia friendship poster.jpg|thumb|Plakát sovětsko-kubánského přátelství z 60. let s [[Fidel Castro|Fidelem Castrem]] a Nikitou Chruščovem]]
[[Soubor:President Ford informally concludes the Vladivostok Summit - NARA - 7062568.jpg|thumb|[[Gerald Ford]], [[Leonid Brežněv]] a [[Henry Kissinger]] se neformálně baví na Vladivostockém summitu v roce 1974]]
Konečná politická rozhodnutí v letech 1925-1953 učinil vždy Stalin, ale jinak byla sovětská politika vyhlašována komisí pro zahraniční politiku Ústředního výboru KSSS nebo nejvyšším orgánem strany - politbyrem. Operace mělo na starosti oddělené ministerstvo zahraničí, které bylo do roku 1946 známé jako Lidový komisariát pro zahraniční záležitosti či ''Narkomindel''. Mezi nejvlivnější mluvčí patřili [[Georgij Vasiljevič Čičerin|Georgij Čičerin]] (1872-1936), [[Maxim Maximovič Litvinov|Maxim Litvinov]] (1876-1951), [[Vjačeslav Michajlovič Molotov|Vjačeslav Molotov]] (1890-1986), [[Andrej Vyšinskij]] (1883-1954) a [[Andrej Andrejevič Gromyko|Andrej Gromyko]] (1909-89). Intelektuálové sídlili v [[Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě|Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů]].
===Organizace===
'''Kominterna''' (1919–1943) nebo [[Komiterna|Komunistická internacionála]] byla mezinárodní komunistická organizace se sídlem v Kremlu, která obhajovala ''světový komunismus''. Komiterna chtěla "bojovat všemi dostupnými prostředky, včetně ozbrojených sil, za svržení mezinárodní buržoazie a vytvoření mezinárodní sovětské republiky jako přechodné fáze než dojde k úplnému zrušení státu".<ref>{{cite book|author=Harold Henry Fisher|title=The Communist Revolution: An Outline of Strategy and Tactics|url=https://books.google.com/books?id=b2umAAAAIAAJ&pg=PA13|year=1955|publisher=Stanford UP|page=13}}</ref> It was abolished as a conciliatory measure toward Britain and the U.S.<ref>Duncan Hallas, ''The Comintern: The History of the Third International'' (1985).</ref> Byla zrušena jako smírčí opatření vůči Británii a USA.<ref>Duncan Hallas, ''The Comintern: The History of the Third International'' (1985).</ref>
'''[[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]''' (Совет Экономической Взаимопомощи, Sovět Ekonomičeskoj Vzaimopomošči, СЭВ, SEV)) byla v letech 1949-1991 hospodářskou organizací pod sovětskou kontrolou, která zahrnovala státy [[východní blok|východního bloku]] spolu s řadou komunistických států jinde ve světě. Moskva byla znepokojena [[Marshallův plán|Marshallovým plánem]] a cílem RVHP bylo zabránit tomu, aby země v sovětské sféře vlivu směřovaly k Američanům a jihovýchodní Asii. RVHP byla také odpovědí východního bloku na vytvoření [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OEEC) v západní Evropě.<ref name="loc-cs">"Germany (East)", Library of Congress Country Study, [http://memory.loc.gov/frd/cs/germany_east/gx_appnb.html Appendix B: The Council for Mutual Economic Assistance]</ref><ref>Michael C. Kaser, ''Comecon: Integration problems of the planned economies'' (Oxford University Press, 1967).</ref>
'''[[Varšavská smlouva]]''' byl [[vojenský pakt]] zformovaný v roce [[1955]] mezi SSSR a sedmi sovětskými [[Satelitní stát|satelitními státy]] [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropy]] během [[studená válka|studené válk]]y. Varšavská smlouva byla vojenským doplňkem RVHP, regionální hospodářské organizace pro [[socialistický stát|socialistické státy]] střední a východní Evropy a byla vytvořena v reakci na vstup [[Západní Německo|západního Německa]] do [[NATO]].<ref>Laurien Crump, ''The Warsaw Pact Reconsidered: International Relations in Eastern Europe, 1955-1969'' (Routledge, 2015).</ref>
== Politický systém ==
Řádek 227 ⟶ 239:
=== Perestrojka ===
{{Podrobně|Perestrojka}}
▲===Zahraniční politika===
{{pahýl část}}
Řádek 358 ⟶ 367:
== Sovětský kosmický program ==
{{Viz též|Sovětský kosmický program|Nedělinova katastrofa}}
[[Soubor:RIAN archive 159271 Nikita Khrushchev, Valentina Tereshkova, Pavel Popovich and Yury Gagarin at Lenin Mausoleum.jpg|thumb|left|Zleva: [[Jurij Gagarin]], [[Pavel Popovič]], [[Valentina Těreškovová]] a [[Nikita Chruščov]] na [[Leninovo mauzoleum|Leninově mauzoleuu]] v roce 1963]]
[[Soubor:Soyuz rocket ASTP.jpg|vpravo|náhled|Raketa [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] startující z kosmodromu [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]]]
Řádek 386 ⟶ 395:
Počátkem čtyřicátých let se sovětská ekonomika stala relativně soběstačnou; po většinu období až do vzniku [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] se na mezinárodním trhu obchodovalo s pouze velmi malým podílem sovětských domácích produktů.<ref name="foreign trade">{{cite web |title=Reconstruction and Cold War|publisher=[[Library of Congress Country Studies]]|url=http://rs6.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+su0391%29|accessdate =23 October 2010}}</ref> Po vzniku [[Východní blok|Východního bloku]] zahraniční obchod rychle rostl. Přesto byl vliv [[Světová ekonomika|světové ekonomiky]] na SSSR omezen pevnými domácími cenami a státním monopolem na zahraniční obchod.<ref>{{cite book|author=[[International Monetary Fund|IMF]] and [[Organisation for Economic Co-operation and Development|OECD]]|title=A Study of the Soviet Economy|volume=1|publisher=[[International Monetary Fund]]|year=1991|url=https://books.google.com/?id=o8Z1QAAACAAJ&dq|page=9|isbn=0-14-103797-0}}</ref> Okolo šedesátých let se staly hlavními objekty dovozu [[obilí]] a sofistikované spotřební výrobky.<ref name="foreign trade"/> Během [[Závody ve zbrojení|závodů ve zbrojení]] ve studené válce byla sovětská ekonomika zatěžována vojenskými výdaji, za které byly silně lobováno mocnou byrokracií závislou na [[Zbrojní průmysl|zbrojním průmyslu]]. Současně se Sovětský svaz stal největším vývozcem zbraní do zemí [[třetí svět|třetího světa]].
Od třicátých let až do rozpadu koncem roku 1991 zůstalo fungování ekonomiky v SSSR v podstatě stejné. Ekonomika byla formálně řízena centrálním plánováním, které prováděl [[Gosplan]] a organizovaná v [[Pětiletka|pětiletých plánech]]. V praxi však byly plány velmi "agregované" a provizorní, s výhradou intervencí [[ad hoc]] ze strany nadřízených. Všechna klíčová hospodářská rozhodnutí byla přijata politickým vedením. Přidělené prostředky a cíle plánu byly obvykle denominovány spíše v rublech než ve fyzickém zboží.
{{Pahýl část}}
| |||