Verze z 21. 10. 2016, 23:27 editovat Frettie (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres, Patroláři 84 038 editací m {{Infobox - osoba}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 2. 2018, 15:54 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 384 editací m oprava typografie data; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 9: {{Příbuzný\|sestra\|[[Eufemie Kujavská]]}} }} ''' Kazimír II. Lenčický ''' ([[Polština\|polsky]] '' Kazimierz II łęczycki '') ([[1262]]/[[65]] – [[10. červen\|10. června]] [[1294]]) byl spolu s bratry kníže [[břestsko-kujavský]] a [[~~Dobřiň\|dobřiňský~~dobřiň]]ský v letech [[1267]]–[[1288]], kníže [[Lenčice\|lenčický]] ([[1288]]–[[1294]]). Od r. [[1292]] vazal českého krále [[Václav II.\|Václava II.]] Byl druhým synem [[Kazimír I. Kujavský\|Kazimíra Kujavského]] a jeho třetí ženy [[Eufrosina Opolská\|Eufrosiny Opolské]]. == Mládí == Narodil se jako čtvrtý syn [[Kazimír I. Kujavský\|Kazimíra Kujavského]]. Jeho matkou byla otcova třetí manželka [[Eufrosina Opolská]]. V době smrti svého otce, byl ''Kazimír'' ještě dítě. S bratry [[Vladislav I. Lokýtek\|Vladislavem]] a [[Zemovít Dobřiňský\|Zemovítem]] zdědili [[knížectví]] břestsko-kujavské a dobřiňské, za něž vládla jako regentka do roku [[1275]] jejich matka Eufrosina. Vládu v lenčickém [[knížectví]] převzal ''Kazimírův'' nevlastní bratr [[Lešek II. Černý]], který v té době byl již knížetem [[~~Sieradz\|sieradzkým~~sieradz]]kým. Druhý nevlastní bratr [[Zemomysl Inowroclawský\|Zemomysl]] zdědil knížectví [[Inowrocław\|inowroclavské]]. Po smrti bezdětného Leška roku [[1288]] získal ''Kazimír'' knížectví [[Lenčice\|lenčické]]. Bratrovi Vladislavu Lokýtkovi připadlo knížectví [[~~Sieradz\|sieradzké~~sieradz]]ké. == Spolupráce s Vladislavem Lokýtkem == V roce [[1289]] se Kazimír a Vladislav Lokýtek spojili s bratrancem [[Boleslav II. Mazovský\|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde vládl jejich další příbuzný [[Jindřich IV. Probus]]. Dne 26. února [[1289]] v bitvě u [[Sieradz~~\|Sieradzi~~]]i společně porazili slezská vojska [[Jindřich IV. Probus\|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský\|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský\|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský\|Přemka Stínavského]]. Boleslav II. se poté vzdal nároku na [[~~Krakov\|krakovský~~krakov]]ský trůn, kterého se pomocí [[Lev I. Haličský\|Lva Haličského]] rozhodl zmocnit Vladislav Lokýtek. Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války proti [[Seznam představitelů českého státu\|českému králi]] Václavu II. Ovšem, na podzim roku [[1292]] utrpěli porážku a byli zajati. Dne [[9. říjen\|9. října]] [[1292]] byli Kazimír a Vladislav nuceni podepsat [[Mírová smlouva\|mírovou smlouvu]] a tím se stali vazaly krále [[Václav II.\|Václava II.]] ''Kazimír'' ani Vladislav se nehodlali vzdát svých plánů na získání [[Malopolsko\|Malopolska]] a proto se 6. ledna [[1293]] v [[Kalisz\|Kališi]] setkali s [[Přemysl II. Velkopolský\|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou, aby projednali možnost společné akce, k získání města Krakova. Kazimír byl však [[10. červen\|10. června]] [[1294]] zabit v bitvě na břehu řeky [[Bzura\|Bzury]], kde po útoku na [[Lenčice]] bojoval s [[Litva\|litevským]] knížetem [[Witenes~~\|Witenesem~~]]em. Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. [[Lenčice\|Lenčické]] knížectví tak připadlo [[Vladislav I. Lokýtek\|Vladislavu I. Lokýtkovi]]. Místo Kazimírova odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice. == Vývod z předků ==

Kazimír II. Lenčický: Porovnání verzí