Kazimír II. Lenčický: Porovnání verzí

Odebráno 49 bajtů ,  před 3 lety
m
oprava typografie data; kosmetické úpravy
m ({{Infobox - osoba}})
m (oprava typografie data; kosmetické úpravy)
 
{{Příbuzný|sestra|[[Eufemie Kujavská]]}}
}}
''' Kazimír II. Lenčický ''' ([[Polština|polsky]] '' Kazimierz II łęczycki '') ([[1262]]/[[65]] – [[10. červen|10. června]] [[1294]]) byl spolu s bratry kníže [[břestsko-kujavský]] a [[Dobřiň|dobřiňskýdobřiň]]ský v letech [[1267]]–[[1288]], kníže [[Lenčice|lenčický]] ([[1288]]–[[1294]]). Od r. [[1292]] vazal českého krále [[Václav II.|Václava II.]]
 
Byl druhým synem [[Kazimír I. Kujavský|Kazimíra Kujavského]] a jeho třetí ženy [[Eufrosina Opolská|Eufrosiny Opolské]].
 
== Mládí ==
Narodil se jako čtvrtý syn [[Kazimír I. Kujavský|Kazimíra Kujavského]]. Jeho matkou byla otcova třetí manželka [[Eufrosina Opolská]]. V době smrti svého otce, byl ''Kazimír'' ještě dítě. S bratry [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavem]] a [[Zemovít Dobřiňský|Zemovítem]] zdědili [[knížectví]] břestsko-kujavské a dobřiňské, za něž vládla jako regentka do roku [[1275]] jejich matka Eufrosina. Vládu v lenčickém [[knížectví]] převzal ''Kazimírův'' nevlastní bratr [[Lešek II. Černý]], který v té době byl již knížetem [[Sieradz|sieradzkýmsieradz]]kým. Druhý nevlastní bratr [[Zemomysl Inowroclawský|Zemomysl]] zdědil knížectví [[Inowrocław|inowroclavské]]. Po smrti bezdětného Leška roku [[1288]] získal ''Kazimír'' knížectví [[Lenčice|lenčické]]. Bratrovi Vladislavu Lokýtkovi připadlo knížectví [[Sieradz|sieradzkésieradz]].
 
== Spolupráce s Vladislavem Lokýtkem ==
V roce [[1289]] se Kazimír a Vladislav Lokýtek spojili s bratrancem [[Boleslav II. Mazovský|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde vládl jejich další příbuzný [[Jindřich IV. Probus]]. Dne 26. února [[1289]] v bitvě u [[Sieradz|Sieradzi]]i společně porazili slezská vojska [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský|Přemka Stínavského]]. Boleslav II. se poté vzdal nároku na [[Krakov|krakovskýkrakov]]ský trůn, kterého se pomocí [[Lev I. Haličský|Lva Haličského]] rozhodl zmocnit Vladislav Lokýtek.
 
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války proti [[Seznam představitelů českého státu|českému králi]] Václavu II. Ovšem, na podzim roku [[1292]] utrpěli porážku a byli zajati. Dne [[9. říjen|9. října]] [[1292]] byli Kazimír a Vladislav nuceni podepsat [[Mírová smlouva|mírovou smlouvu]] a tím se stali vazaly krále [[Václav II.|Václava II.]] ''Kazimír'' ani Vladislav se nehodlali vzdát svých plánů na získání [[Malopolsko|Malopolska]] a proto se 6. ledna [[1293]] v [[Kalisz|Kališi]] setkali s [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou, aby projednali možnost společné akce, k získání města Krakova.
 
Kazimír byl však [[10. červen|10. června]] [[1294]] zabit v bitvě na břehu řeky [[Bzura|Bzury]], kde po útoku na [[Lenčice]] bojoval s [[Litva|litevským]] knížetem [[Witenes|Witenesem]]em. Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. [[Lenčice|Lenčické]] knížectví tak připadlo [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavu I. Lokýtkovi]]. Místo Kazimírova odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.
 
== Vývod z předků ==
128 012

editací