Zábřeh (Ostrava): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění německého názvu v letech 1939-1941 |
m oprava typografie data; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{infobox - sídlo
| název = Zábřeh
| obrázek = Ostrava, Zábřeh, Středoškolská 3.jpg
| popisek = Ostrava-Zábřeh
}}
[[Soubor:Kostel Navštívení Panny Marie Ostrava-Zábřeh.jpg|náhled|Kostel Navštívení Panny Marie v Ostravě-Zábřehu]]
'''Zábřeh''' ({{vjazyce|de}}: ''Heinrichsdorf'', v letech 1939-1941 ''Teufelsdorf'') je historická [[obec]], [[část obce]] a jako '''Zábřeh nad Odrou''' i [[katastrální území]]
== Historie ==
Písemné záznamy uvádějí ves Zábřeh poprvé v roce [[1288]]. Po řadě majitelů v prvních [[staletí]]ch existence přešel v roce [[1652]] do majetku [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapituly]] a s některými dalšími sousedními obcemi zůstal - v rámci [[Petřvald (okres Karviná)|petřvaldského]] panství - v jejím držení až do zrušení [[Patrimonální zřízení|patrimoniálního zřízení]] v roce [[1848]]. Na katastru [[zemědělství|zemědělské]] vesnice bylo též několik rybníků. Na vývoj obce měly vliv nejen [[Vítkovické železárny|železárny v blízkých Vítkovicích]], ale také [[továrna]] na lepenku založená v roce [[1886]], dále [[cementárna]] a hlavně chemické závody [[Julius Rütgers|Julia Rütgerse]], které zpracovávaly vedlejší produkty vznikající při výrobě [[koks]]u. Od konce [[19. století]] zde fungovala také [[cihelna]]; krom kvalitních cihlářských [[hlína|hlín]] se zde těžily i slévárenské [[Písek (materiál)|písky]]. [[Průmysl]]ový rozvoj ale vyvolal také změny [[Demografie|demografické]] a sídelní. Ve třicátých letech [[20. století|dvacátého století]] byl [[vila|vilovou]] čtvrtí [[Moravská Ostrava|Moravské Ostravy]] (zejména místní lokalita Zábřeh-Družstvo). [[Nemocnice]] zde byla postavena v roce [[1912]], Zábřeh byl připojen k Moravské Ostravě v roce [[1924]]. Obec byla během [[druhá světová válka|druhé světové války]] osvobozena [[Rudá armáda|Rudou armádou]] dne [[30. duben|30. dubna]] [[1945]]. Mezi nejvýznamnější historické stavby patří [[Kostel Navštívení Panny Marie (Ostrava)|Kostel Navštívení Panny Marie]] a [[Zábřeh (zámek)|Zábřežský zámek]].
Vítkovické železárny (resp. [[Vítkovické horní a hutní těžířstvo]], jak zněl celý název) se za dobu své existence vypracovaly v jeden z největších průmyslových podniků v zemi. Ve své rozsáhlé vnitropodnikové dopravě provozovaly velkou síť vleček. V roce 1912 začaly stavět "mimo" svůj závod i další z drah, která měla spojit vlastní závody s pískovými doly v Zábřehu, kde se těžil slévárenský písek, potřebný pro činnost železáren. Vzhledem k tomu, že dráha vedla po veřejné komunikaci, byla žádost o koncesi podána jako na veřejnou dráhu pro dopravu nákladů a osob, s parním provozem a normálním rozchodem.
Provoz na této 3100 metrů dlouhé dráze byl zahájen 3. července 1913. Dráha vedla od ředitelství Vítkovických železáren přes Zábřeh k pískovým dolům. Pro provoz bylo z vnitrozávodových vleček vyhrazeno 6 třínápravových lokomotiv, zakoupeny byly tři lehké osobní vozy. Zpočátku jezdil na dráze třínápravový parní vůz soustavy Komárek, který sem byl předisponován z železniční vlečky Svinov - Vítkovice, ten se ale neosvědčil, tudíž byl vrácen tam, odkud přišel. O dva roky později byl zakoupen jiný, dvounápravový parní motorový vůz, který se již plně osvědčil a na dráze vhodně doplňoval vlaky s parními lokomotivami (které hlavně dopravovaly těžké nákladní vlaky z pískem).
V této podobě přežil provoz válku a celá dvacátá léta, od roku 1925 se na dnešním Mírovém náměstí křížil z tramvajemi Moravsko-ostravské místní dráhy, od roku 1929 bylo stejné křížení i poblíž stanice Zahrádky.
V roce 1930 byla do provozu dána nová trať ze Zábřeha do Hrabůvky. Původ této dráhy se datuje už od roku 1912, kdy získal místní podnikatel Palkovský koncesi na stavbu tratě s parním pohonem mezi Mariánskými Horami a Brušperkem. Jeho pokus získat kapitál však ztroskotal, a proto byla koncese převedena na vítkovické železárny. Ty ze stavbou velmi otálely, až roku 1928 došlo k zahájení stavby, 2100 metrů dlouhá trať byla otevřena 5.10.1930. Pro provoz byly i zde vyčleněny některé lokomotivy závodní dráhy, na dráhu byl znovu předisponován třínápravový parní vůz Komárek, který se zde osvědčil. Dráha byla výhradním majetkem Vítkovických železnáren, název Místní dráha Mariánské Hory - Brušperk se používal do roku 1953 (dráha přitom nevedla nikdy ani do Mariánských Hor, natož do Brušperka).
Roku 1932, v době vrcholící krize byl zastaven osobní provoz mezi Zábřehem a mezi pískovými doly, po protestech byl po několika měsících obnoven. Majitel obou drah se snažil zlevnit dopravu, proto bylo v roce 1933 rozhodnuto o elektrizaci dráhy, která byla dokončena 30. dubna 1935. Za použití elektrické výzbroje zakoupené u ČKD bylo postaveno vlastní stavbou pět nových elektrických motorových vozů, vlečné vozy byly upraveny z původních vlečných vozů parní dráhy. Dnem zahájení provozu byly linky i označeny, linka do Pískových dolů jako Z, linka do Hrabové jako H. Nákladní provoz zůstal v parní trakci i nadále.
== Vývoj obyvatelstva ==
| |||