Unimog: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava typografie data; kosmetické úpravy
Řádek 27:
| počet stupňů =
}}
[[Soubor:U401.jpg|thumbnáhled|Unimog 401 (1953-1956)]]
Označení '''Unimog''' (zkratka [[němčina|německého]] '''Uni'''versal-'''Mo'''tor-'''G'''erät, česky ''univerzální motorový stroj'') nese celá škála [[Německo|německých]] univerzálních lehkých [[nákladní automobil|nákladních automobilů]] vyráběných firmou [[Mercedes-Benz]] (nyní součástí [[DaimlerChrysler AG|Daimler AG]]).
 
První model byl navržen krátce po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], původně pro použití v zemědělství. Unimog má pohon všech kol, je používán jak v základní verzi pro přepravu nákladů, tak jako tahač, podvozek pro užitkové nástavby i stacionární stroj pro připojení příslušenství v zemědělství, komunální údržbu, armádu a mnoho dalších aplikací.
[[Soubor:Unimog.jpg|thumbnáhled|Unimog 401 „Cabrio“ (1955)]]
 
== Historie ==
=== 1945 - 1951 ===
Autorem myšlenky a návrhu prvního vozu řady Unimog je [[Albert Friedrich]], bývalý vedoucí konstrukční kanceláře Daimler-Benz pro letecké motory. Už během [[druhá světová válka|války]] se zabýval myšlenkou vyrobit zvláštní zemědělské vozidlo – kompaktní tahač, krátce po skončení války se pustil do vývoje. Ačkoliv hlavním oborem využití nového vozu mělo být [[zemědělství]], Friedrich navrhl stroj výrazně odlišný od tehdejších [[traktor]]ů. Partnerem při vývoji byl mezi jinými Friedrichův bývalý kolega Heinrich Rößler, dříve zaměstnaný v konstrukci osobních vozů a motorů Daimler-Benz. [[1. prosinec|1. prosince]] [[1945]] uzavřel Albert Friedrich smlouvu o výrobě „víceúčelového traktoru“ se strojírenskou firmou ''Erhard & Söhne'' z města [[Schwäbisch Gmünd]].
 
Už první [[prototyp]] měl zkosenou příď, krytou kabinu a co největší možnou ložnou plochu a náhon na všechna čtyři poměrně velká kola, samosvorné diferenciály na obou nápravách a vysokou světlost, vpředu i vzadu měl vyvedeny hnací hřídele pro pohon nářadí a vzadu i tažné zařízení, tím byl shodný s pozdějšími modely. V té době vznikl i název vozu, [[akronym]] Unimog navrhl inženýr Hans Zabel. Na jaře chyběl jen vhodný [[vznětový motor]], prototyp byl vybaven [[zážehový motor|benzínovým]] čtyřválcem o objemu 1,7 litru z osobního vozu řady 170V. Sériový Unimog byl už osazen nově vyvinutým motorem Daimler-Benz OM 636. Motor dával tahači výkon pouhých 25 [[koňská síla|koní]]. Díky šestistupňové převodovce s „krátkými“ převody mohl vůz jet rychlostí od 0,5 do 52 km/h a výkon motoru byl dostatečný. Vše společně tvořilo jednoduchý, ale přitom nekonvenční stroj, výrazně se lišící od běžných traktorů. Na jaře [[1947]] provedli konstruktéři s vozem označeným U 1 v okolí Gmündu první zkušební jízdy a v průběhu celého roku [[1947]] se další stroje důkladně testovaly. V Gmündu byly vyrobeny čtyři prototypy.
 
Sériové výrobě už tedy nestálo nic v cestě - kromě výběru správného partnera, protože firma Erhard, která se na vývoji podstatně podílela, nepřicházela v důsledku malých výrobních kapacit v úvahu. Bylo osloveno několik výrobců, ale vybrána byla až strojírenská firma ''Gebrüder Boehringer'' z [[Göppingen]]u, která vyrobila nejprve prototypy označené „U 5“ (dnes v Unimog-Museum v Gaggenau) a „U 6“ (dnes v soukromé sbírce v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně]]). První Unimog byl oficiálně představen veřejnosti na výstavě DLG ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] v roce [[1948]], kde vzbudil oprávněný zájem. Na podzim roku [[1948]] začala sériová výroba typu U 25.
U 25 (podle výkonu motoru) měl rozvor 1760 mm a rozchod jen 1270 mm, pohotovostní hmotnost 1780 kg, celkovou pak až 3150 kg. Relativně úzká konstrukce odpovídala zejména požadavkům zemědělců, tento rozměr byl typickou roztečí mezi dvěma řádky bramborového pole.
 
V průběhu let [[1948]] až [[1951]] bylo u „bratří Boehringerů“ vyrobeno přibližně 600 Unimogů řady označené ''70200'', z tohoto počtu bylo prvních 100 vozů tzv. „předsérie“. Úspěchem byl prodej téměř 400 kusů této první série orgánům francouzských okupačních sil. Vozy vyrobené v Göppingenu nesly na masce jako znak stylizovanou býčí hlavu s rohy formovanými do tvaru písmene „U“.
 
[[Soubor:Unimog_Sanitaeter.jpg|thumbnáhled|Unimog Bundeswehru, sanitní vůz]]
[[Soubor:Tlf8.jpg|thumbnáhled|Hasičský Unimog TLF8 na bázi S404.1]]
[[Soubor:RW1.jpg|thumbnáhled|U 1300L dobrovolných hasičů města Ennigerloh (verze 1987-1992)]]
 
=== 1951 ===
Řádek 53:
=== 1953 ===
Výroba vozů U 2010, přeznačených na U 401 (U 402 delší verze) pokračovala. Brzy se objevily vozy s
uzavřenou kabinou, ty vyráběla firma [[Westfalia]], později především výrobce obytných automobilů, dnes dceřiná společnost firmy [[Daimler AG]]. Vozů řady 401 a 402 bylo vyrobeno celkem 16 250 kusů.
=== 1955 ===
V květnu vyjel z továrních pásů první Unimog S řady 404.1. V protikladu k původním vozům už byl koncipován jako terénní nákladní automobil. Rozvor měl 2900 mm a byl tak určen zejména pro užití v nově vzniklém [[Bundeswehr]]u. Tak začala kariéra Unimogu S jako vozidla pro armádní použití ve všech částech světa. Unimog S měl typickou oválnou mřížku chladiče se světlomety typickými pro tehdejší užitková vozidla Mercedes-Benz. Rozvor se oproti typům U zvětšil téměř o jeden metr, nejprve na 2670, poté až na 2900 mm. Pod kapotou byl upravený šestiválcový benzínový motor o objemu 2,2 litru z osobních vozů řady 220. Výkon byl snížen na 82 koní, později byly dodávány motory 2,8 litrů s výkonem 110 koní. Vozy byly vyráběny ve třech provedeních; s otevřenou kabinou s plátěnou střechou, s uzavřenou ocelovou kabinou a od roku [[1963]] jako model 406 v modernějším uzavřeném provedení.
 
První sérii 1100 vozů odebrala francouzská armáda. Bundeswehr během celého období výroby odebral 36 000 Unimogů různých verzí. V průběhu let se k armádám přidali i civilní zákazníci a celkem bylo vozů řady S do roku [[1980]] vyrobeno úctyhodných 64 242 kusů. Typ S se tak stal nejúspěšnějším Unimogem v historii.