Nanotechnologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 15793568 uživatele 78.102.13.66 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
m oprava typografie data; kosmetické úpravy |
||
Řádek 14:
Jako jeden ze zakladatelů nanotechnologie (třebaže ještě nepoužil toho slova) je označován [[Richard Feynman]], který základní myšlenky představil ve své slavné přednášce nazvané ''Tam dole je spousta místa'' (''There's Plenty of Room at the Bottom''), kterou v roce [[1959]] přednesl na výroční schůzi Americké společnosti fyziků pořádané na [[Caltech]]u.
[[Soubor:Fe-cat CVD MWCNT SEM overview mats with scalebar.jpg|
[[Soubor:Titanium dioxide nanofiber spiral.jpg|
Využití nanotechnologií a nanomateriálů je velmi rozsáhlé. Již v současnosti nalézají uplatnění v mnoha oblastech běžného života jako je elektronika (paměťová média, spintronika, bioelektronika, kvantová elektronika), zdravotnictví (cílená doprava léčiv), strojírenství (supertvrdé povrchy s nízkým třením, samočisticí nepoškrabatelné laky), chemický průmysl (nanotrubice, nanokompozity, selektivní katalýza, aerogely), elektrotechnický průmysl (vysokokapacitní záznamová média, fotomateriály, palivové články), optický průmysl (optické filtry, fotonické krystaly a fotonická vlákna, integrovaná optika), automobilový průmysl, kosmický průmysl (katalyzátory, odolné povrchy satelitů), vojenský průmysl (nanosenzory, konstrukční prvky raketoplánů), životní prostředí (biodegradace).
Řádek 38:
== Nanotechnologie v medicíně ==
Tento typ '''nanotechnologií''' je zatím ve fázi úvah a testování. Uvažuje se o několika různých technologiích. Jednou z nich je použití materiálů se speciální strukturou na nanoskopické úrovni. Lehce odbouratelné nanoobaly by dokázaly vyhledat [[buňka|buňku]], vstoupit dovnitř, uvolnit ze sebe lék a nechat se odbourat buňkou. Další technologie by bylo možné považovat už za skutečné nanostroje, a vytvořily by tunely skrz [[buněčná stěna|buněčnou stěnu]] a [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatickou membránu]], které by umožňovaly průstup pouze specifickým látkám, tzn. že stejná látka vyskytující se přirozeně v organismu by neprošla, ale látka stejná a pouze speciálně označená by se bez problémů dostala dovnitř. Tyto tunely by regulovaly i množství a rychlost průchodu látek.
Dalším možným uplatněním nanotechnologií je použití [[nanovlákno|nanovláken]] v [[tkáňové inženýrství|tkáňovém inženýrství]]. Spleť nanovláken má při malém objemu velký povrch a tak může představovat vhodné lešení (matrix, angl. ''scaffold''), na kterém se uchytí ''ex vivo'' kultivované [[buňka|buňky]] náhradní tkáně. Pokud je navíc materiál nanovláken odbouratelný organizmem, lze očekávat, že bude postupně nahrazený vlastní [[extracelulární matrix]]. Zkouší se náhrady [[kost]]ní tkáně, [[kloub]]ních [[chrupavka|chrupavek]], [[šlacha|šlach]], [[sval]]ů, [[kůže]] a dokonce i [[Nervová soustava|nervové]] tkáně.<ref name="Vasita2006">{{Citace periodika
Řádek 63:
== Rizika ==
[[Soubor:Types of Carbon Nanotubes.png|
Vědecké práce ukazují i na vážná zdravotní a ekologická rizika nanotechnologií. Skupina švýcarských vědců uvedla, že [[nanočástice]] snadno pronikají do lidského těla, jsou biologicky aktivnější než větší částice, mají větší měrný povrch a schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostředí a hromadit se tam.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.ihned.cz/c1-46034040-nanotechnologie-velke-prisliby-i-znacna-rizika-nanotrubic Nanotechnologie: Velké přísliby i značná rizika nanotrubic], respekt.cz, 28. srpna 2007</ref>
Přestává být rozhodující chemické složení, ale rozhoduje spíše fyzická velikost a tvar. Například uhlík pak má podobné zdravotní důsledky jako křemičitany.<ref>http://www.nature.com/nnano/journal/v3/n7/abs/nnano.2008.111.html - Carbon nanotubes introduced into the abdominal cavity of mice show asbestos-like pathogenicity in a pilot study</ref>
| |||