Metro v Praze: Porovnání verzí

}}</ref>

 

 

== Historie ==

{{Viz též|Dějiny metra v Praze}}

 

=== Návrhy a plány ===

Patrně prvním návrhem na výstavbu podzemní dráhy v Praze byla iniciativa pražského obchodníka [[Ladislav Rott|Ladislava Rotta]] z roku [[1898]]. Navrhoval městské radě využít prací na [[Stoková síť|kanalizaci]] a [[asanace|asanaci]] Starého města a zároveň s nimi zahájit stavby tunelů na první případné lince podzemní dráhy ve směru [[Karlín]] – [[Královské hlavní město Praha|Praha]] – [[Podolí (Praha)|Podolí]], která by se u [[Křižovnický pivovar|Křižovnického pivovaru]] spojila s druhou linkou [[Malá Strana]] – [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]]. U&nbsp;pražské radnice však se svými návrhy neuspěl.<ref>[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-xv Informace Dopravního podniku Hlavního města Prahy ohledně dějin pražské dopravy i metra, navštíveno 19. 10. 2007]</ref>

 

Další návrhy přišly až v 60. letech,<ref>[http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=660 Článek původem z Haló Novin od Mikuláše Lacka na stránkách metrostav.cz], navštíveno 21. 10. 2007</ref> kdy se začínala doprava v&nbsp;Praze rapidně zhoršovat.<ref>30 let pražského metra, Pavel Fojtík, ISBN 80-239-2704-3, str. 43</ref> Hlavní tepny tramvajové sítě, ulice [[Na příkopě (Praha)|Na příkopě]] a [[Václavské náměstí]], byly často přeplněné. Navíc doprava k nově budovanému [[Jižní Město|Jižnímu Městu]] a přes [[Nuselské údolí]] vůbec byla nedostatečná; cesta přes Nusle pro náročné terénní podmínky již nebyla vyhovující. Jako vítězný návrh byla zvolena [[podpovrchová tramvaj]], která měla vést z&nbsp;[[Praha hlavní nádraží|Hlavního nádraží]] přes [[Nuselský most]] na [[Pankrác (stanice metra)|Pankrác]].<ref>30 let pražského metra, Pavel Fojtík, ISBN 80-239-2704-3, str. 41</ref> V&nbsp;roce [[1966]] se začalo s výstavbou, zanedlouho však bylo na základě průzkumu sovětské komise zjištěno, že systém metra odděleného od tramvaje by byl efektivnější<ref>[http://hl.ospea.info/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=4 Článek o podpovrchové tramvaji a metru na stránkách ospea], navštíveno 21. 10. 2007</ref>, takže se rozestavěné úseky musely ještě přestavovat.

 

Za [[normalizace]] přišlo politické rozhodnutí (24. března [[1971]]) použít místo vozů domácí výroby sovětské, zastaralé koncepce (vycházející z&nbsp;[[Souprava metra E|typu vyvinutého na konci 50. let]]) a výrazně těžší, což si vynutilo vložení posilujícího [[rošt (stavebnictví)|roštu]] do [[Nuselský most|Nuselského mostu]], který nebyl na takové zatížení původně navržen.<ref>[http://www.prahainfo.cz/encyklopedie/Nuselsk%FD+most Článek o Nuselském mostu na stránkách prahainfo.cz], navštíveno 19. 10. 2007</ref><ref>[http://zpravy.idnes.cz/praha.asp?r=praha&c=A001127_195636_praha_ton Článek o Nuselském mostu a jeho roštu z roku 2000], navštíveno 19. 10. 2007</ref> Posilující rošt by si však vyžádalo i použití souprav československých vozů [[Tatra R1|R1]], neboť tubus [[Nuselský most|Nuselského mostu]] byl konstruován pro použití kloubových tramvají s nízkým nápravovým tlakem.<ref>[http://www.anticapitalista.com/revo-cz/2009/01/09/jak-to-bylo-s-r1-aneb-manipulace-ceske-televize Kritický článek o soupravě vozů R1], navštíveno 6. 2. 2013</ref>

 

 

=== Pražské metro po roce 1989 ===

Dne 22. února [[1990]] byla přejmenována většina stanic s&nbsp;ideologickými názvy, většinou v&nbsp;okrajových částech města, na jména odpovídající místním částem, ve&nbsp;kterých se nacházejí. K přejmenování došlo například u stanic Vyšehrad (Gottwaldova), Háje (Kosmonautů), Pankrác (Mládežnická), Chodov (Budovatelů), Opatov (Družby), Nádraží Holešovice (Fučíkova), Roztyly (Primátora Vacka) na trase C. Stanice Florenc (dosud Sokolovská) byla přejmenována zřejmě z toho důvodu, že v blízkosti Sokolovské ulice ležely čtyři nové stanice na trase B. Na trase A byla Leninova přejmenována na Dejvickou. Další stanice byly přejmenovány na trase B: Nové Butovice (Dukelská), Anděl (Moskevská), Jinonice (Švermova). Byly změněny i názvy stanic na rozestavěném úseku trasy B. Stanice Invalidovna měla původně být Hakenova a Českomoravská se měla jmenovat Zápotockého.<ref>[http://www.metroweb.cz/metro/historie-metra.htm Metroweb.cz: Historie metra ve zkratce dle jednotlivých let]</ref>

 

V 90. letech započala obměna vozového parku jak [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukcemi]] sovětských vozů, tak také prostřednictvím nákupu nových souprav. Komplikace a zdražení přinesl krach firmy [[ČKD Dopravní systémy]], která původně měla být jeho hlavním výrobcem. To mimo jiné vedlo k zavedení [[Pásmový provoz|pásmového provozu]] na lince B.{{Doplňte zdroj}} Pásmový provoz spočíval v tom, že některé spoje metra nebyly ukončeny až na konečné, ale blíže centru na některé bývalé konečné. Místo až na Zličín tak některé soupravy jezdily jen na Smíchovské nádraží nebo do Nových Butovic. Na druhém konci města končily na Českomoravské místo až na Černém Mostě. Pásmový provoz byl zrušen se změnami jízdních řádů v [[únor]]u [[2008]].

 

V&nbsp;srpnu 2002 došlo k zaplavení metra [[Povodeň v Česku (2002)|povodní na Vltavě]]. Systém protipovodňové ochrany v&nbsp;metru nebyl vhodným způsobem udržován a selhal, na některých novějších úsecích zcela chyběl. Až do března 2003 byly některé úseky metra mimo provoz, což způsobovalo časté dopravní kolapsy. S obnovou metra, jejíž finanční náklady přesáhly 6,96 miliard korun,<ref>[http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=251 Informace na stránkách metrostav.cz]</ref> pomohly jak státní, tak i zahraniční zdroje.<ref>[http://www.estav.cz/zpravy/cia/cia138.asp Financování obnovy metra půjčkou od EIB]</ref><ref>[http://www.magistrat.praha-mesto.cz/default.aspx?id=5644&ido=4539&sh=-789889224 Informace na stránkách města]</ref><ref>[http://www.lobby.cz/2005/03-05/07.htm Obnova a výstavba metra financovaná prostřednictvím EIB je zmíněna i na stránkách lobby.cz]</ref> Byl zrenovován i ochranný systém metra, aby se podobným událostem předešlo.<ref>[http://metroweb.cz/povoden/srovnani/srovnavani_povodne.htm Galerie na stránkách metroweb.cz znázorňuje stav OSM při povodni a po ní].</ref>

 

{|class="wikitable"

|-

 

|-

{{Viz též|A (linka metra v Praze)}}

Linka A vede z [[Motol]]a do [[Hostivař]]e, je označena zelenou barvou. Na trati se nachází 17 stanic, celková délka je 17&nbsp;km,<ref name="mw-a"/> vlak ji běžnou rychlostí projede za 30 minut.

Výstavba první části trasy byla zahájena v roce [[1973]], otevřena byla 12.&nbsp;srpna [[1978]]. Tento úsek (I.A) vedl mezi stanicemi Leninova (dnes [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]]) a [[Náměstí Míru (stanice metra)|Náměstí Míru]], byl dlouhý 4,7&nbsp;km a měl 7 stanic. V roce [[1976]] byla zahájena výstavba úseku II.A, který byl otevřen 19.&nbsp;prosince [[1980]], byl dlouhý 2,6&nbsp;km a patřily k němu stanice [[Jiřího z Poděbrad (stanice metra)|Jiřího z Poděbrad]], [[Flora (stanice metra)|Flora]] a [[Želivského (stanice metra)|Želivského]]. Dne 11.&nbsp;července [[1987]] byl otevřen úsek III.A/1, který trasu prodloužil o 1,3&nbsp;km do stanice [[Strašnická (stanice metra)|Strašnická]], 4.&nbsp;července [[1990]] pak úsek III.A/2 přidal dalších 1,4&nbsp;km a stanici [[Skalka (stanice metra)|Skalka]]. 26.&nbsp;května [[2006]] byla trasa ještě prodloužena na severovýchod o stanici [[Depo Hostivař (stanice metra)|Depo Hostivař]] s využitím existující spojky do depa vedené částečně po povrchu.

 

Přepravní kapacita trasy A přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 20&nbsp;320 osob a v sedle, tzn. v době snížených přepravních nároků, cca 10&nbsp;500 osob.

 

 

=== Linka B ===

{{Viz též|B (linka metra v Praze)}}

Linka B vede zhruba ve směru jihozápad-severovýchod, je označována žlutou barvou. Má 24 stanic, celková délka činí 25,7&nbsp;km, vlak ji projede za 42 minut.

 

=== Linka C ===

{{Viz též|C (linka metra v Praze)}}

Linka C vede zhruba ve směru sever–jihovýchod, je označována červenou barvou. Má 20 stanic, celková délka je 22,4&nbsp;km, vlak trasu projede za 36 minut.

 

Vozový park pražského metra tvoří několik typů souprav. První typ [[Tatra R1|R1]] byl vyvinut společností [[ČKD Dopravní systémy|ČKD Praha, závod Tatra Smíchov]] a byly vytvořeny pouze dva kusy. Ale protože se na poslední chvíli rozhodlo o dodání vozů [[Souprava metra Ečs|Ečs]] sovětské výroby, nedostaly se prototypy nikdy do provozu. Smíchovský výrobce by totiž, především pro vytížení výrobních kapacit exportem tramvají do Sovětského svazu, nestihl dodat včas požadovaný počet souprav. Navíc, vůz R1 byl o téměř 19&nbsp;cm širší, než jsou současné vozy, a proto by se "nevešel" do tunelu.<ref name="Rostislav Jančar">Rostislav Jančar: [http://technet.idnes.cz/prvni-metro-v-tunelu-pod-prahou-tahl-lokotraktor-f7z-/tec_technika.aspx?c=A090311_174808_tec_technika_rja První metro v tunelu pod Prahou táhl lokotraktor], idnes.cz, 14. 5. 2009</ref> Vozy R1 byly odlehčené díky použití laminátu. Kromě politických tlaků bývá uváděn jako další důvod dání přednosti sovětským soupravám zdlouhavý vývoj souprav R1 a obavy o jejich bezpečnost, kdy laminátové prvky ještě v té době nevykazovaly takové protipožární vlastnosti, aby je bylo možné použít do provozu v tunelech.<ref>[http://www.ct24.cz/doprava/89144-objevi-se-nove-laminatove-metro/ Objeví se nové „laminátové metro?“], ct24.cz, navštíveno 25. 8. 2010</ref> Oba prototypy byly zničeny při záhadné nehodě v depu Kačerov, kdy do odstavené soupravy narazila souprava druhá. Tehdejší vládou byla nehoda prezentována jako úplné selhání brzd, ale ještě dnes se najde spousta lidí, kteří tvrdí, že nehoda byla zinscenovaná. Svou konstrukcí se R1 částečně podobal dnešním vozům [[Souprava metra M1|M1]], jelikož právě u „er-jedničky“ se pracovníci ČKD inspirovali. Dodány byly tedy vozy typu [[Souprava metra Ečs|Ečs]] vyrobené v Mytiščinském strojírenském závodu.

Původní sovětské vozy, které byly v&nbsp;provozu v&nbsp;počtu 85 ks mezi lety 1974–1997, jezdily pouze na [[C (linka metra v Praze)|lince C]]; po jejich vyřazení jich bylo zachováno pouze několik. Třívozová souprava však bývá občas v&nbsp;provozu na lince C jako muzejní,<ref>[http://prahamhd.vhd.cz/Akce/130let_3.htm Fotoreportáž z jízdy muzejní soupravy 1083+1084+1085]</ref><ref>[http://metroweb.cz/metro/Ecs/Ecs.htm Informace o soupravě na stránkách metroweb.cz]</ref> jeden z vozů je pak také umístěn na speciální podbetonované koleji i ve [[Vozovna Střešovice|Vozovně Střešovice]].<ref>[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041317 Informace na stránce prazsketramvaje.cz o vozovně a deponovaném vozu metra]</ref>

Další typ vlaků tvoří soupravy řady [[Souprava metra 81-71|81-71]] též zkonstruované v závodu Mytišči. Skládají se z&nbsp;řídících vozů ''81–717.1'' a vložených ''81–714.1''. Jsou to nástupci původních souprav, avšak byla u&nbsp;nich provedena jistá vylepšení, z&nbsp;kterých je velmi nápadné například rozdělení vozů právě na čelní a vložené. Díky tomu se mohla zvýšit kapacita vlaků. Tyto úpravy sovětský výrobce provedl jednak na žádost pražského dopravního podniku (ten požadoval například kromě tohoto od vlaků i zvládnout vyšší stoupání, aby vozy mohly na linku A<ref name="mw81">[http://metroweb.cz/metro/81-71/81-71.htm Informace na stránkách metroweb.cz]</ref>), jednak však aby splnil požadavky provozovatelů domácích, ti zase pro změnu potřebovali zvýšit obsaditelnost na vytížených linkách). Poprvé se soupravy typu 81-71 objevily na [[A (linka metra v Praze)|lince A]] v roce [[1978]] a poslední nové pak výrobce dodal roku [[1990]]. Celkem se jednalo o&nbsp;201 čelních a 299 vložených vozů.<ref name="mw81" /> Poslední soupravy dojezdily v roce 2009.

 

 

== Informační systém ==

Již od roku 1974 byl pro cestující v okolí stanic metra zřizován orientační a informační systém, jaký v přestupních uzlech mimo stanice metra dosud většinou chybí.

 

 

=== Hlášení ===

Pro usnadnění orientace cestujících funguje ve vozech již od počátku provozu metra hlášení stanic a dalších důležitých informací. Při příjezdu vlaku do stanice jsou cestující informováni, o jakou stanici se jedná a zdali je přestupní nebo konečná, hlásí se také podstatné změny, například pokud je uzavřen jeden z východů. V&nbsp;případě [[Pásmový provoz v pražském metru|pásmového provozu]] či [[výluka (železnice)|výluky]] je ohlášena změna konečné stanice. Protože u původních vozů zcela chyběla optická i zvuková signalizace před uzavřením dveří, obvyklá v povrchové dopravě, byli cestující již od počátku provozu pražského metra upozorňování slovním hlášením. To zpočátku znělo ''Ukončete nástup, dveře se zavírají'', později ''Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají'', v roce 1992 bylo změněno na ''Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají''. Krátce po zavření dveří a rozjezdu soupravy je vyhlášen název příští stanice. Hlášení stanic namluvila na lince B [[Eva Jurinová]], bývalá tisková mluvčí [[Fakultní nemocnice v Motole|FN Motol]] a hlasatelka zpráv TV Nova, na lince A [[Světlana Lavičková]] (moderátorka [[ČRo2]]–Praha). Lince C propůjčil hlas hlasatel a moderátor ČRo3–Vltava [[Tomáš Černý (redaktor)|Tomáš Černý]].<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

=== Eskalátory a výtahy ===

{{Viz též|Eskalátory v pražském metru}}

 

[[Eskalátor]]y jsou základním zařízením metra, nezbytným pro fungování hlavně hluboce založených stanic. V&nbsp;podzemní dráze existují různé typy pohyblivých schodů.

=== Vandalismus ===

{{Viz též|Graffiti v pražském metru}}

 

První graffiti se začalo objevovat po roce [[1989]]; souviselo to se změnou společenských podmínek po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]].<ref>[http://www.psleader.cz/galerietown/vystava/graffiti.html Graffiti in Town]</ref> Pražské metro se s problémem graffiti začalo potýkat na počátku 90. let 20. století. Po polovině 90. let začaly být [[mramor]]ové obklady a některé další plochy opatřovány speciálním nátěrem, který může usnadnit čištění.<ref>{{Citace elektronické monografie

== Výhled do budoucnosti ==

=== Linka D ===

{{Viz též|D (linka metra v Praze)}}

Plánuje se výstavba nové [[D (linka metra v Praze)|linky D]]. V roce 2013 magistrát schválil stavbu této linky, která by měla být stavěna ve dvou úsecích:<ref>[http://www.metro.cz/radni-schvalili-metro-d-za-25-miliard-korun-pojede-z-pankrace-do-pisnice-1ez-/co-se-deje.aspx?c=A131008_141144_co-se-deje_jbs Radní schválili metro D za 25 miliard korun. Pojede z Pankráce do Písnice]</ref>