Josef Resl: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 2 lety
m
oprava typografie data
m ({{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
m (oprava typografie data)
== Život ==
Na [[kněz]]e byl vysvěcen dne 16. července 1911. Po vysvěcení byl [[kaplan]]em ve Starém Sedlišti, Vlašimi a v Praze Zbraslav. V roce 1914 se stal [[kaplan]]em v [[Město Touškov|Městě Touškově]] na Plzni-severu. Za války v roce 1916 byl polním kurátem v aktivní službě. V roce 1919 po smrti touškovského [[farář]]e Josefa Köhlera se stává v [[Město Touškov|Městě Touškově]] farářem, kterým zůstane až do roku 1938. V roce 1929 se stává plzeňským [[vikář]]em a později arcibiskupským notářem a vikářem. Po okupaci v roce 1938 musel z převážně německé farnosti v Touškově odejít a stal se administrátorem v [[Manětín]]ě až do roku 1945. Poté se stal [[farář]]em ve [[Starý Plzenec|Starém Plzenci]], kde v roce 1949 přečetl [[pastýřský list]] od kardinála Berana a za to ho komunistická [[Státní bezpečnost|StB]] zatkla a zavřela na tři roky do pracovního tábora v [[Jáchymov]]ě. Po propuštění v roce 1952 byl jmenován administrátorem v [[Obříství]] a [[Chlumín]]ě, kde působil až do své smrti v roce 1967. V roce 1940 se stává čestným konzistorním radou a 3.2.1948 ho papež [[Pius XII.]] jmenuje papežským komořím a [[monsignore]]m. Mons. Josef Resl se také plně věnoval činnosti literární, která se projevila zejména v oboru [[historie]] a katechetiky. Vydal několik svazků zdařilých a pečlivě vypracovaných katechezí a spolupracoval i s někdejším měsíčníkem "Plzeňsko", vydávaným Národopisným museem v [[Plzeň|Plzni]] a věnovaným národopisu západních Čech. Výraznými rysy jeho kněžské duše vždy byla vzácná lidumilnost a vřelé sociální cítění, jež hojně projevoval živými skutky praktické lásky k bližnímu a účinné dobročinnosti.
 
Pozn.: Msgre. Josef Resl zemřel dle matrik i parte 6.3.1967. Na jeho hrobě je napsáno chybné datum úmrtí 3.3.1967.
118 411

editací