Ferdinand Schörner: Porovnání verzí

|místo narození=[[Soubor:Flag of the German Empire.svg|22px|borderokraj]] [[Mnichov]], [[Bavorsko]]

|sloužil=[[Soubor:Flag of the German Empire.svg|22px|borderokraj]] [[Německé císařství]] (do roku [[1918]])<br />[[Soubor:Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg|22px|borderokraj]] [[Výmarská republika]] (do roku [[1933]])<br />[[Soubor:Flag of Germany 1933.svg|22px|borderokraj]] [[Nacistické Německo|Třetí říše]] (do roku [[1945]])

|složka=[[Soubor:Flag of German Empire (merchant+cross).svg|22px|borderokraj]] [[Reichsheer (armáda Německého císařství)|Reichsheer]] (do roku [[1918]])<br />[[Soubor:Flag of Weimar Republic (war).svg|22px|borderokraj]] [[Reichswehr]] (do roku [[1933]])<br /> [[Soubor:Balkenkreuz.svg|22px|borderokraj]] [[Wehrmacht]] (do roku [[1945]])

'''Ferdinand Schörner''' ([[12. červen|12. června]] [[1892]], [[Mnichov]], [[Bavorsko]] – [[2. červenec|2. července]] [[1973]], taktéž "''Krvavý Schörner"'') byl od prosince 1941 generál a od dubna 1945 polní maršál německého [[Wehrmacht|wehrmachtuwehrmacht]]u za [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Byl oblíbencem Adolfa Hitlera a ve své závěti jím vybraným nástupcem vrchního velitele všech armád. Tuto funkci teoreticky zastával až do kapitulace Německa 7. a 8. května 1945. Prošel jako velitel válkou na východní frontě, na Balkáně a severu Finska. Od února 1945 velel [[Skupina armád Střed|skupině armád Střed]] (Mitte) na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Byl nositelem mnoha vyznamenání mimo jiné [[Pour le Mérite]] a [[Rytířský kříž Železného kříže|Rytířského kříže s dubovými ratolestmi, meči a brilianty]].

Svoji přezdívku ''Krvavý Ferdinand'' získal díky svému tvrdému přístupu ke svým nejvyšším spolupracovníkům, důstojníkům a v podstatě všem vojákům. Nejvyšší i nižší důstojníci a mužstvo jím obecně pohrdalo zejména za brutální metody na svých podřízených a servilní postoj vůči nacistické špičce. Vrcholem jeho politiky, byl rozkaz z roku 1945,kdy měli být všichni vojáci nalezeni za linií fronty bez písemného potvrzení, na místě bez soudu na jeho zodpovědnost popraveni. Stejně tak měli být popraveni na místě všichni dezertéři a zbabělci ( die Feigheit ), kteří utekli z boje. Trest smrti byl nařízen také na každého vojáka bez rozdílu hodnosti, který byl zatčen v civilním oděvu. Během Opavsko-ostravské operace na konci dubna 1945 dokonce neváhal postřílet část svého velitelského štábu, která nedůvěřovala v jeho vítězství ani ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že Ostrava je definitivně ztracena a přístup na severní Moravu otevřen.

Ke konci války působil na straně německé armády proti [[Pražské povstání|povstání v Praze]] a neváhal vydávat další bezohledné nařízení. Schörner dokonce doporučil jednotkám v Praze, které byly obklíčeny, aby bez váhání zneužili bezbranné obyvatele města a použili je jako ochranné živé štíty. Do posledních dnů války utvrzoval Hitlera a Goebbelse o své bezměrné oddanosti a víře v nacistické Německo. Svoji vojenskou politiku na území Protektorátu zdůvodňoval například tím, že skutečným cílem Rudé armády není prioritně Berlín, ale metropole Čech a Moravy Praha. ''(Kdo je vládcem české kotliny, je skutečným vládcem Evropy)''. Svým vojskům Mitte slíbil, že pokud dodrží všechny jeho nařízení a příkazy, tak zachrání většinu armády od sovětského zajetí a proklestí si cestu na západ ke spojencům. Byl zastánce a vykonavatel nejpřísnější vojenské disciplíny, která často popravovala vojáky i za ne zcela prokázané přestupky. Paradoxně samotný Schörner 8. května u Jaroměře dezertoval, opustil celou svoji armádu a odletěl letadlem do Rakouska. Zde byl však za deset dnů u Salzburgu spojeneckými vojsky identifikován v civilním oděvu, zatčen a předán sovětům.

* [[Služební vyznamenání Wehrmachtu|Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do II. třídy]]