Verze z 19. 2. 2018, 00:30 editovat Karel dragoun (diskuse \| příspěvky) 246 editací mBez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 2. 2018, 19:45 editovat zrušit editaci 78.102.64.132 (diskuse) →‎Dílo Přejít na další porovnání →
Řádek 22: == Dílo == Novákovo dílo je mnohostranné. Z prvního, ještě zcela ~~romantického~~romantho období pocházejí [[Předehra (hudba)\|ouvertury]] ''Korzár'' (1892) podle [[George Gordon Byron\|Byrona]] a ''Maryša'' (1898) podle [[Bratři Mrštíkové\|bratří Mrštíků]], ''Klavírní koncert e moll'' (1895) a rané skladby klavírní a písňové. Z nich zvláště vynikají ''Písničky na slova lidové poezie moravské'' pro zpěv a klavír (1897). Vliv lidových prvků Novák zužitkoval především v ''Klavírním kvintetu a moll'' (1897), ''1. smyčcovém kvartetu G dur'' (1899) a ve velmi populární ''Slovácké suitě'' (1903). Původně vznikla jako klavírní dílo, v témže roce byla instrumentována. Zvukově impresionisticky působivou skladbu představuje symfonická báseň ''V Tatrách'' (1902). [[Impresionismus]] ovlivnil i řadu jeho písňových cyklů, jako jsou ''Melancholie'', ''Údolí nového království'' na slova [[Antonín Sova\|Antonína Sovy]], ''Erotikon'' (1912), ''Noční nálady'', dále klavírní cyklus ''Písně zimních nocí'', ''2. smyčcový kvartet D dur'', symfonické básně ''O věčné touze'' a ''Toman a lesní panna''.

Vítězslav Novák: Porovnání verzí