Všeobecná sestra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy po přesunu, redukce obrázků - nepopsané, ilustrační charakter |
historie povolání |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Krankenschwester Janine01.jpg|náhled|301x301px|Všeobecná sestra]]
'''Všeobecná sestra''' (dříve '''zdravotní sestra''', často jen '''sestra''', pro muže vykonávající tuto profesi se někdy neoficiálně užívá výraz '''zdravotní bratr'''<ref>http://www.tribune.cz/clanek/17439-nikdo-nevi-jak-zdravotni-bratry-oslovit</ref>) je
== Historie ==
V minulosti funkci zdravotnické a ošetřovatelské péče zatávaly často '''sestry''' ošetřovatelských [[Katolické řády a řeholní kongregace|řeholních řádů]]. Právě odtud pochází označení ''sestra'' také pro dnešní zdravotní sestry.
=== Původ profese ===
[[Soubor:Albrecht Dürer 013.jpg|thumb|upright=1.0|Rytina od [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]] z roku [[1504]] - ''Smrt Crescentie Pirckheimerové''.]]
Zdravotnickou péči nemocným v nejstarším předkřesťanském období poskytovali na [[Blízký východ|Blízkém Východě]] např. [[Samaritáni]]. V [[Křesťanství|křesťanské]] Evropě přibližně v letech 500 až 1000 prakticky veškerou zdravotnickou a pečovatelskou službu vykonávaly církevních instituce – zpravidla [[Katolické řády a řeholní kongregace|řeholní řády]]. Později, přibližně v letech 1000-1500, vznikaly řeholní a vojenské špitálské řády, které se zabývaly péčí o nemocné. Patřily mezi ně např. [[Maltézský řád|Vojenský hospitální řád svatého Jana v Jeruzalémě]], [[Řád svatého Lazara|Řád rytířů svatého Lazara Jeruzalémského]], [[Řád německých rytířů]], či [[Žebravé řády|žebravé (mendikantské) řády]] ([[Hospitálský řád sv. Jana z Boha|milosrdní bratři]], [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|boromejky]], [[Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže|Milosrdné sestry svatého Kříže]], [[Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul|paulánky]], [[Řád svaté Alžběty|alžbětinky]], [[Chudé sestry svaté Kláry|klarisky]] ad.).
Také ve [[středověk]]u existovaly různé dobročinné pečovatelské spolky, které se staraly např. o nemocné, malomocné, o sriotky, ale např. také o [[prostituce|prostitutky]] apod. Péči nemocným poskytovaly ženské a mužské [[Katolické řády a řeholní kongregace|řeholní řády]] v souladu se svým charitativním zaměřením.<ref>{{Citace monografie|titul=Les obligations de l'infirmier: responsabilités juridiques et professionnelles|autor=Nathalie Lelièvre|datum aktualizace=23. července 2013|isbn=2853852458|datum vydání=2003| jazyk = francouzsky}}</ref>. Péče o potřebné se jako pomoc bližnímu stala „svatou“ aktivitou a projevem solidarity a dobročinnosti, která měla především kulturní hodnotu. Řeholníci se starali o nemocné jak v domácím prostředí, tak ve špitálech. Bylo také častou praxí, že se pomocí chudým, vedle církevních institucí, zabývaly také dcery ze šlechtických i panovnických rodin.
[[Soubor:Grand Duchesses Olga and Tatiana Nikolaevna of Russia as nurses.jpg|náhled|Ruské [[Velkokníže|velkokněžny]] [[Olga Nikolajevna|Olga]] a [[Taťána Nikolajevna|Taťána]] při péči o nemocné]]
Na konci [[19. století]] začaly vznikat první odborné zdravotnické školy ([[1836]] v [[Německo|Německu]], [[1859]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[1860]] v [[Londýn]]ě, [[1878]] v [[Paříž]]i)<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.infirmiers.com/profession-infirmiere/presentation/historique-de-la-profession.html|site=Infirmiers.com|titul=Quelle place de l'infirmière dans l'évolution socio-historique des professions de soin ?| datum_vydání =1. dubna 2009| datum_aktualizace =23. července 2013| jazyk = francouzsky }}.</ref>
Enormní potřeba nových ošetřovatelek v době [[první světová válka|první světové války]] z necírkevních řad, znamenala počátek laicizace a vedla až k vytvoření nové společenské skupiny.
== Vzdělání a regulace oboru ==
Kariérní struktura všeobecných sester se na různých místech světa liší. Typicky existuje více různých úrovní ošetřovatelství, rozlišovaných podle svého zaměření. Hlavní rozlišení je mezi oblastí všeobecnou a specializovanou, existují i různé úrovně odbornosti, lišící se podle částí světa. Na vrcholu žebříčku vzdělávání je doktorsky připravená sestra. Sestry mohou získat titul [[Ph.D.]], nebo jiný [[
V
Jde o
=== Ostatní zdravotničtí pracovníci ===
Řádek 16 ⟶ 29:
Jsou to například:
* ''[[Sanitář]]i'', ''[[ošetřovatel]]é''. Tyto druhy pracovníků se vyskytují v
* ''[[
* ''[[Zdravotnický záchranář|Záchranáři]]'' a ''[[Paramedik|paramedici]]'' úzce spolupracují se sestrami pro urgentní medicínu a intenzivní péči na stabilizaci život ohrožujících zranění a jiných stavů vyžadujících urgentní péči, a zajišťují hladký převod péče z [[ambulance]] do rukou lékařského týmu.
* ''[[Technik|Technici]]'': například certifikovaní medikační pomocníci jsou vycvičeni pro správu medikace v léčebnách pro dlouhodobně nemocné. Dále to jsou technici pro [[moderní flebotomie|flebotomii]], kteří provádějí [[žilní punkce|venepunkci]], [[chirurgický technolog|chirurgičtí technologové]] (ve Spojených státech) a technici vycvičení pro obsluhu různých druhů diagnostické a laboratorní techniky, například rentgenů, elektrokardiografů atd.
* ''[[Lékař]]i'' spoléhají na schopnost sester plnit pokyny pro zajištění kontinuity péče o
* ''[[Farmaceut]]i'' poskytují odborné rady pro [[
* ''Ostatní zdravotnický personál'', jako třeba [[respirační terapie|respirační terapeuti]], lékařští technologové (laboranti), [[logopedie|logopedové]], [[pracovní terapie|pracovní terapeuti]] nebo [[fyzikální terapie|fyzioterapeuti]], spolupracuje se sestrami.
== Česká republika ==
=== Vzdělávání ===
Vzdělávání sester se v ČR řídí zákonem 96/2004 Sb. (ve aktuálním znění). Pro výkon povolání všeobecné sestry je potřeba absolvování tříletého bakalářského oboru Všeobecná sestra, nebo tříletého studia na [[Vyšší zdravotnická škola|vyšší zdravotnické škole]], kde se získá titul [[Diplomovaný specialista|DiS.]] (Diplomovaný specialista). Dále zákon určuje řadu přechodných výjimek, s
Pokud funkci všeobecné sestry vykonává muž, podle zákona se v
▲Vzdělávání sester se v ČR řídí zákonem 96/2004 Sb. (ve aktuálním znění). Pro výkon povolání všeobecné sestry je potřeba absolvování tříletého bakalářského oboru Všeobecná sestra, nebo tříletého studia na vyšší zdravotnické škole, kde se získá titul [[Diplomovaný specialista|DiS.]] (Diplomovaný specialista). Dále zákon určuje řadu přechodných výjimek, s tím, že v některých případech je určeno tříleté období, kdy může sestra vykonávat práci pouze pod dohledem. Pro jiná povolání (např. [[porodní asistentka]], [[zubní instrumentářka]]) jsou požadavky na potřebné vzdělání obdobně určeny stejným zákonem.<ref name="zakon96">{{Citace elektronické monografie | titul=Zákon 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních | url=http://www.mzcr.cz/Odbornik/Pages/245-zakon-c-962004-sb.html}}</ref>
▲Pokud funkci všeobecné sestry vykonává muž, podle zákona se v České republice označuje jako '''všeobecný ošetřovatel''' (termín pouze '''ošetřovatel''' je vyhrazen profesi s nižší kvalifikací), v případě funkce porodní asistentky jako '''porodní asistent'''.
Pro výkon práce sestry lze uznat i vzdělání získané v zahraničí, a to za podmínek rámcově upravených evropskou směrnicí 2005/36/ES<ref name="eusmernice">{{Citace elektronické monografie | titul=Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o
=== Právní regulace ===
Řádek 59 ⟶ 70:
=== Změna kvalifikace ===
Nově (s
| titul = Zdravotním sestrám by místo vysoké školy měla stačit střední. Plus rok studia
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1902383-zdravotnim-sestram-misto-vysoke-skoly-mela-stacit-stredni-plus-rok-studia
|