Oppidum Manching: Porovnání verzí

Přidáno 18 bajtů ,  před 4 lety
m
drobné úpravy
(Paul Reinecke)
m (drobné úpravy)
[[Soubor:Skizze oppidum manching.png|thumb|Nákres oppida]]
'''Oppidum u města Manching''' v [[Bavorsko|Bavorsku]] bylo osídlení městského typu pocházející z pozdní [[doba železná|doby železné]] (nebolitedy [[laténská kultura|doby laténské]]). Během jeho největšího rozkvětu ve [[2. století př. n. l.|2. století před n. l.]] zde žilo až 5000-10000 obyvatel; bylo hlavním střediskem [[kmen (sociologie)|kmene]] [[Vindelikové|Vindeliků]]. Původní název oppida, které patří k nejlépe prozkoumaným objektům svého druhu, však není znám.
 
== Poloha ==
== Výzkum ==
[[Soubor:Manching oppidum siedlung.JPG|thumb|Model osídlení centrální části oppida]]
Zbytky osídlení byly známy a popsány již v roce [[1831]], podle Andreasa Buchnera (1776–1854), učitelaučitele dějepisu vna gymnázium v Regensburgu. První práce v terénu bylibyly prováděny v letech 1892-931893 podle Josepha Finka (1859–1929). WV 1903roce r.1903 [[Paul Reinecke]] (1872-1958 – tvůrce dodnes platného periodizačního systému doby laténské) je správně označil jako keltské oppidum. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] však bylo naleziště zdevastováno, protože zde vzniklo vojenské letiště, které bylo následně bombardováním srovnáno se zemí. V roce [[1955]], kdy se započaly plány na stavbu dalšího letiště, proběhly v omezeném rozsahu záchranné vykopávky. Od 70. do 90. let na lokalitě probíhal rozsáhlý systematický výzkum, v současné době se realizuje množství menších záchranných výzkumů: celkem bylo prozkoumáno asi 49 hektarů. Poznatky výzkumem získané jsou průběžně publikovány v samostatné edici "Ausgrabungen in Manching"; doposud bylo vydáno 1620 svazků. Od roku 2006 jsou nálezy z Manchingu vystaveny v Keltisch-Römischen Museum Manching.
== Oppidum ==
[[Oppidum]] Manching vzniklo na průsečíku dálkových obchodních cest vedoucích severojižním a západovýchodním směrem. Je to (po oppidu [[Kelheim]]) druhé největší [[Keltové|keltské]] osídlení v [[Německo|Německu]]. Oppidum, jehož rozloha je 380 ha, bylo založeno a vybudováno plánovitě - plocha byla rozdělena do pravidelných parcel, které byly zastavěny ohraničenými dvorci. Ty v sobě uzavíraly jak velké obytné domy, stavěné na povrchu, tak zahloubené menší chaty, zřejmě sloužící výrobním účelům, i hospodářské budovy, špýchary, stáje, zásobní jámy, cisterny aj. V centrální části oppida byl zjištěn chrámový okrsek se svatyní.
 
[[Soubor:Oppidum manching osttor.JPG|thumb|Model východní brány]]
Městské opevnění, v němž se podařilo prokázat nejméně dvě [[brána|brány]], dosahovalo délky až 7 km. [[fortifikace|Fortifikační]] systém je výjimečný tím, že zahrnuje dva druhy opevnění, které se vedle sebe nikde jinde nedochovaly – jedná se o [[hradba|hradby]] typů ''[[murus gallicus]]'' a ''[[pfostenschlitzmauer]]'' (v obou případech jde o variace na roštovou konstrukci ze dřeva, která je vyplněna hlinitoštěrkovým zásypem a zepředu chráněna kamenným obložením).
 
Osídlení vzniklo kolem roku [[300 př. n. l.|300 před n. l.]], kdy byla založena svatyně a pohřebiště severovýchodně od ní. V průběhu [[3. století př. n. l.|3. století před n. l.]] vzniká druhá nekropole na západní straně a rozvíjírozvíjejí se následující oblasti:
# chrámový okrsek s kruhovou svatyní na jihozápadní straně
# oblast pro zpracování železa a obilná sýpka na jižní a západní straně
 
== Archeologické nálezy ==
Obrovské množství nálezů zahrnuje především keramiku různých tvarů, široké spektrum železných předmětů - řemeslnické čii zemědělské nástroje, stavební kování (skoby, hřeby, zámky, klíče), součásti vozů a koňských postrojů a ostruhy, militária (zlomky mečů a jejich pochev, listů kopí, šipky), předměty z vybavení domácnosti - součásti kotlů a jejich závěsů, nože, vidličky aj.; šperky (především spony) jsou vedle železa vyráběny i z bronzu, nalezeno bylo velké množství skleněných perel a náramků; kromě četných vlastních mincí zlatých i stříbrných různých nominálů byly nalezeny i předměty k jejich výrobě (destičky k odlévání mincovních střížkůstřižků, mincovní vážky, razidla); dálkový obchod dokládají zlomky vinných amfor, bronzových a skleněných nádob a jantaru.
 
Nálezy lidských stehenních kostí a lebek svědčí o existenci určitého kultu mrtvých nebo uctívání zemřelých předků. V blízkosti svatyně se našly [[depot]]y zlatých (483 kusů) a stříbrných mincí, zbraní a zlato pocházející z oblasti dnešních Čech. Mezi nejcennější nálezy patří model stromu s pozlacenými listy.