Únor 1948: Porovnání verzí

'''Únor 1948''' (oficiálně ''Únorový puč'', resp. ''Vítězný únor'', což byl výraz používaný v komunistické [[Historiografie|historiografii]]) je pojmenování komunistického [[puč]]e v Československu, který proběhl mezi [[17. únor|17.]] a [[25. únor]]em [[1948]]. Dnes je vnímán jako přechod od vnějškové [[demokracie]] k autoritářství, neboli podle některých tzv. " [[totalitarismus|totalitytotalitě]]", připojení k [[východní blok|sovětskému mocenskému bloku]], růstajícípočátek státníútlaku kontrolaobyvatelstva, příčina [[ekonomika|ekonomického]] úpadku a obrovské emigrační nadvlny obyvatelstvemobyvatelstva. V době vlády Komunistické stranytotality byl 25. únor slaven jako významný den, „''Vítězství československého pracujícího lidu (1948) – významný den Československé socialistické republiky''“, a v omezenější míře je členy [[Komunistická strana Čech a Moravy|Komunistické strany Čech a Moravy]] každoročně slaven i v současné době.

Komunisté se dlouhodobě, už během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], připravovali na převzetí moci v&nbsp;zemi. Úzce spolupracovali se [[Josif Vissarionovič Stalin|stalinistickým]] [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], snažili se narušovat činnost ostatních [[politická strana|stran]], po roce [[1945]] sdružených v&nbsp;tzv. [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní frontě]]. V&nbsp;[[Československé parlamentní volby 1946|prvních poválečných volbách]] získali v&nbsp;[[Česko|Česku]] 40,17&nbsp;% (v&nbsp;Čechách 43,25&nbsp;% a na Moravě 34,46&nbsp;%) a na [[Slovensko|Slovensku]] 30,48&nbsp;% hlasů (ovšem vítězem byla Demokratická strana se 62% hlasů)<ref>{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Veber | titul = Osudové únorové dny | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 426 | isbn = 978-80-7106-941-6 | strany = 51}}</ref> a postupně se jim podařilo ovládnout [[policie|policii]] (Bezpečnost), [[armáda|armádu]] i dělnické organizace. [[2. červenec|2.&nbsp;července]]&nbsp;[[1946]] se tehdejší předseda [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa (KSČ)]] a pozdější prezident [[Klement Gottwald]] stal předsedou vlády. Využívali roztříštěnosti tehdejších demokratických politických stran, faktické neexistence [[opozice (politika)|opozice]], poválečného [[radikalismus|radikalismu]] a „[[Mnichovská dohoda|mnichovského zklamání]]“ i nerozhodnosti nemocného [[prezident]]a [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]].