Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 27 bajtů ,  před 1 rokem
odk, typo
'''Vápenec''' je jemnozrnná až celistvá [[sedimentární hornina|sedimentární]] [[hornina]]. V převážné míře (nad 80 %) je složena z [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] (CaCO<sub>3</sub>) ať už ve formě [[kalcit]]u, nebo [[aragonit]]u. Jako příměsi se vyskytují dolomit, [[siderit]], [[křemen]], [[jíl]]ové minerály a úlomky [[Fosilie|zkamenělin]]. Vápenec společně s [[Dolomit (hornina)|dolomitem]] tvoří čtyři pětiny všech sedimentů na povrchu [[Země]].
 
Čisté vápence jsou bílé. Chemicky čistý organodetrický nezpevněný kalový vápenec se nazývá [[křída (hornina)|křída]]<ref name="Petránek, J.">[[Jan Petránek (geolog)|PETRÁNEK, Jan]]. ''Usazené horniny.'' Praha : Nakladatelství Československé akademie vĕd, 1963. 687 s.</ref>. Různé příměsi zabarvují horninu do šeda, červena ([[oxidy]] [[železo|železa]]), zejména když je vystavena [[eroze|zvětrávání]].
 
Vápence vznikají biochemicky a&nbsp;biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence byly vytvořeny biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a&nbsp;ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme ''organogenní'' nebo také ''organodetritické''.
 
Vápence podléhají [[kras]]ovění. Tvoří rozsáhlé oblasti – [[kras]]y. Povrch vápencových skal bývá různě rozbrázděný, doslova rozleptaný. Je to dáno tím, že vápenec se snadno rozpouští vodou, ve které je obsažený oxid uhličitý. Těmto členitým povrchům se říká [[škrapy]]. Uvnitř Vápencovýchvápencových masívů zase vznikají propasti a rozsáhlé jeskynní systémy, které se často pyšní krásnou krápníkovou výzdobou.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Hons
| jméno = Richard Jan