Feminismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 83.240.20.159 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je YooCooler
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 1:
[[Soubor:8marchrallydhaka (55).JPG|náhled|[[Mezinárodní den žen]] v [[Bangladéš]]ské [[Dháka|Dháce]]]]
'''Feminismus''' (z [[latina|lat.]] ''femina'', žena) je název pro komplex [[filosofie|filosofií]], [[sociální teorie|sociálních teorií]], [[politické hnutí|politických hnutí]] a [[ideologie|ideologií]], jejichž cílem je [[výzkum]] a potírání jevů, které jsou feministy a feministkami považovány za projevy, příčiny a součást '''<nowiki>''</nowiki>'''utlačování'''<nowiki>''</nowiki>''' ženského [[pohlaví]]. Přesná definice feminismu je díky obsáhlosti problematická.<ref name="diff"> {{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 17:
 
== Úvod ==
Na akademické půdě se některé feministky zaměřují na zkoumání '''<nowiki>''</nowiki>'''[[sociální nerovnost|nerovnosti'''<nowiki>''</nowiki>''']] pohlaví a změny v sociálním postavení žen. Jiné argumentují, že rody ([[gender]]) jsou sociálními konstrukty a studiem těchto vztahů uvnitř společnosti se snaží dojít ke kořenům jejich nerovnosti a pracovat na jejich odstranění.
 
Politické vystupování feministek je zaměřeno především na kampaně o právo na děti, '''<nowiki>''</nowiki>'''[[násilí na ženách|násilí'''<nowiki>''</nowiki>''' na ženách]] (násilí v partnerském svazku), [[mateřství]], rovné [[plat]]ové podmínky, [[sexuální obtěžování]], [[diskriminace|diskriminaci]] pohlaví a [[sexuální násilí]]. Témata, která feminismus pojímá jako stěžejní jsou [[patriarchát]], stereotypy (zvláště rodové), rovný přístup (zvláště v souvislosti s pohlavím) a útlak.
 
V 60. a 70. letech 20. století se začaly feminismus a feministické teorie široce prezentovat. Byl zaměřen na problémy, se kterými se potýká západní, bílá žena ze střední třídy, ale zároveň se snažil odpovídat na problémy všech žen. Od té chvíle se musely řady feministických teorií vypořádat s problémem „[[ženství]]“, který pokrývá mnoho individualit se stejným zájmem. Aktivistky pocházely z různých prostředí a feministické teorie se začaly zaměřovat na souvislost mezi rodem a sexualitou s dalšími společenskými atributy jako jsou [[Lidská rasa|rasa]] nebo [[sociální třída]]. Mnoho dnešních feministek tvrdí, že feminismus je pevně zakořeněné hnutí, které se snaží bořit hranice sestávající ze sociálních tříd, rasy, kultury a náboženství; odpovídá kultuře a reflektuje problémy žen té které společnosti: například [[ženská obřízka]] v [[Súdán]]u či dvojí metr pro posuzování pracovního ohodnocení pohlaví na západě; debaty na témata znásilnění, incestu a mateřství jsou srozumitelné a důležité pro každého (nehledě na geografii nebo náboženství).
Řádek 37:
 
=== První vlna feminismu ===
Poprvé vystoupila s požadavkem '''<nowiki>''</nowiki>'''rovnosti'''<nowiki>''</nowiki>''' mužů a žen [[Mary Wollstonecraftová]], zabývající se výchovou a vzděláváním děvčat a její nejznámější dílo nese titul „'''<nowiki>''</nowiki>'''Obrana'''<nowiki>''</nowiki>'''„Obrana ženských práv“, které vyšlo v roce [[1792]].<ref name="diff"/> Zde jsou již v podstatě definovány hlavní cíle a složky emancipačního hnutí.
 
V Evropě se začal feminismus vyvíjet souběžně s osvícenstvím v 18. století. Myšlení se na konci 18. století začíná dynamicky proměňovat a začíná výrazněji akcentovat individuální svobody a vymaňovat se z těsného sepětí s [[náboženství]]m.
Řádek 139:
1) Genderové reformní feministické teorie: sem patří směry, které zdůrazňují podobnosti mezi ženami a muži a usilují o poskytnutí stejných možností účasti (mužům i ženám) na společenském dění. Tato skupina zahrnuje směry liberální feminismus, marxistický (socialistický) feminismus a rozvojový feminismus.
 
'''liberální feminismus''' – nejsilnější proud '''<nowiki>''</nowiki>'''podporující'''<nowiki>''</nowiki>''' rovnoprávnost žen, bojuje za jejich možnost prosazovat se jako muži podle individuálních předpokladů a zájmů. Dlouho byl jediným převládajícím feministickým proudem, v jehož znamení probíhala první vlna. Domnívá se, že na začátku jsou všechny osoby stejné a jejich pozdější rozdělení je především důsledkem vlivu odlišného prostředí a výchovy. Východisko vidí především v postupné změně nahlížení jedinců na daný problém a v odmítání rozdílných sociálních rolí žen a mužů. Obě pohlaví by měla tyto stereotypy prolamovat, sociální role zbavit jejich protikladnosti a naopak brát v úvahu společné prvky. Tyto stereotypy představují neviditelné překážky,
které brání ženám postoupit v kariéře. Říká se jim [[skleněné fenomény]].''''' '''''Dialog či spolupráci s muži proto považuje za důležitý a přínosný. Preferuje plynulé postupné reformy před radikální revolucí a věnuje se zejména změnám zákonů. Mezi hlavní představitelky patří např. Elizabeth Janewayová, Cynthia F. Epstainová, atd.