Jihočínské moře: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
obrázek |
||
Řádek 92:
V říjnu 2011, krátce poté, co Čína a Vietnam podepsali dohodu o ukončení sporů nad Jihočínským mořem, oznámila státní indická ropná společnost ONGC, že její zahraniční investiční odnož ONGC Videsh Limited podepsala tříletou dohodu s PetroVietnam o rozvoji dlouhodobé spolupráce v oblasti ropy a přijala tím vietnamskou nabídku k prozkoumání specifických částí Jihočínského moře. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ťiang Jü reagoval podáním námitky. Mluvčí indického ministerstva zahraniční odpověděl „Čína měla obavy, ale budeme se řídit instrukcemi, které vietnamské autority sdělily Číně.“ Dohoda mezi Indií a Vietnamem byla kritizována čínskými vládními novinami Global Times.
[[Soubor:Subi Reef May 2015.jpg|náhled|Budování čínského [[umělý ostrov|umělého ostrova]] v květnu 2015]]
Národní osvobozenecké hnutí Morů (MNLF) Nur Misuariho vyjádřilo podporu Číně ve sporu o Jihočínské moře. Označilo Mory a Čínu za oběti filipínského [[Kolonialismus|kolonialismu]], zmiňujíc jejich společnou historii dobrých vztahů. MNLF rovněž kritizovalo americkou pomoc Filipínám při kolonizaci Morů a filipínský nárok na vlastnictví ostrovů, ohledně kterých je ve sporu s Čínou. Odsoudilo USA za stranění Filipínám. Odkázalo na rok 1988, kdy Čína „potrestala“ Vietnam za pokus o vojenské obsazení sporných ostrovů, kdy Čína a Morové zachovali mír, zatímco na druhé straně museli Morové odolávat kolonizačním pokusům Španělska, Ameriky, Japonska a Filipín.
Řádek 97 ⟶ 98:
V květnu 2014 zřídila Čína ropnou plošinu v blízkosti Paracelských ostrovů, což vedlo k řadě střetů mezi vietnamskými a čínskými loděmi.
V lednu 2013 zahájily Filipíny arbitrážní řízení proti čínským územním nárokům v rámci „nine-dash line“ včetně Spratlyových ostrovů, které označilo dle [[Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu|Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu]] (UNCLOS) za protiprávní. 12. července 2016 podpořil arbitrážní soudní dvůr Filipíny.<ref>[https://xman.idnes.cz/umely-ostrov-jihocinske-more-d2f-/xman-styl.aspx?c=A170626_195957_xman-styl_fro Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína]. Xman.cz. 27. června 2017.</ref> Tvrdí, že neexistují důkazy, že by v minulosti měla Čína výhradní nadvládu nad těmito vodami, tudíž jsou čínské nároky neplatné. Soudní dvůr také kritizoval čínské projekty na [[Rekultivace|rekultivaci]] a výstavbu [[Umělý ostrov|umělých ostrovů]] na území Spratlyových ostrovů, které údajně značně poškodily životní prostředí [[Korálový útes|korálových útesů]]. Dále kategorizoval ostrov Taiping a další části Spratlyových ostrovů jakožto „kameny“ pod UNCLOS, tedy nevytvářející [[Výlučná ekonomická zóna|výlučnou ekonomickou zónu]]. Toto tvrzení Čína odmítla. Stejně jako Tchaj-wan, který momentálně ostrov Taiping spravuje.
== Reference ==
<references />
{{překlad|en|South China Sea|732231777}}
| |||