Přechylování: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: odstranění odkazu na neexistující kategorii, removed: * {{Commonscat}} za použití AWB |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 186:
==== Současnost ====
V češtině nelze snadno [[skloňování|skloňovat]] (ale i jinak uplatňovat, zejm. pro přídavná jména) nepřechýlená příjmení podle ženských vzorů a použití vzorů mužských není možné. Obvykle se přechylují i příjmení cizí, protože potřeba je skloňovat je aktuální i u nich. Bez přechylování by se jazyk nevyhnul nepřirozeným větám jako ''Williams porazila Schneider,'' ve které
| příjmení = Valdrová
| jméno = Jana
| titul = Angela Merkelová, Elfriede Jelinek(ová) und Barbara Coudenhoveová- Kalergiová: Zum gegenwärtigen tschechischen Umgang mit weiblichen Familiennamen
| periodikum = Argumenta. Festschrift für Manfred Kienpointner zum 60. Geburtstag.
| datum =
| ročník =
| číslo =
| strany = 537-547
| url =
}}</ref> však dokazují, že první jméno je spíše považováno za [[podmět]] a druhé za [[Předmět (mluvnice)|předmět]]. K nedorozuměním tudíž nepřechýlená příjmení spíše nevedou. V češtině je také samozřejmé, že se ze jména dá okamžitě rozpoznat pohlaví jeho nositele, což bez specifikace často nelze zajistit. Příkladem takové specifikace je např. věta ''Tenistka Williams porazila soupeřku Schneider.''
Nejběžnějším způsobem přechylování příjmení je přidání přípony '''-ová''' k mužskému příjmení buď přímo (''Novák – Nováková''), nebo se změnou kmene (''Čeněk – Čeňková''), nebo po odstranění koncovky mužského jména (''Svoboda – Svobodová''). Běžný je také přímý převod jmen mezi rody (''Zelený – Zelená''). Jen několik příjmení je díky stejnému tvaru v obou rodech stejných jak pro ženy, tak pro muže (''Janů – Janů'').
| |||