Vilemína Luisa Bádenská: Porovnání verzí

m
typo, odkazy
m (typo, odkazy)
| celé jméno = Wilhelmine Luise von Baden
| choť = [[Ludvík II. Hesenský]]
| potomstvo = [[Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský|Ludvík]], [[Karel Vilém Hesensko-DarmstadtskýHesenský|Karel]], Alžběta, [[Alexandr Hesensko-Darmstadtský|Alexandr]], [[Marie Alexandrovna|Marie]]
| rod =
| dynastie =
| místo odpočinku =
}}
'''Vilemína Luisa Bádenská''' ([[němčina|německy]] ''Wilhelmine Luise von Baden'') ([[10. září]] [[1788]] v [[Karlsruhe]] - [[27. leden|27. ledna]] [[1836]] v [[Rosenhöhe]]) byla dcera dědičného prince [[Karel Ludvík Bádenský|Karla Ludvíka Bádenského]] a jeho manželky [[Amálie Hesensko-Darmstadtská|Amálie Hesensko-Darmstadtské]] a jako žena [[Ludvík II. Hesenský|Ludvíka II. Hesenského]] velkovévodkyně [[Hesensko|hesenská]] (''von Hessen und bei Rhein'').
 
== Biografie ==
[[19. červen|19. června]] roku [[1804]] se Vilemína provdala v [[Karlsruhe]] za hesenského korunního prince, pozdějšího hessenského velkovévodu [[Ludvík II. Hesenský|Ludvíka II. Hesenského.]]
 
Milostné aféry jejího manžela způsobily, že manželský pár posléze začal žít odděleně - po narození dvou dětí se Vilemína v roce [[1820]] usadila na [[zámek (stavba)|zámku]] [[Heiligenberg]] u [[Jugenheim]]u. Podle historicky ověřených zpráv (korespondence řady ministrů, vyslanců i panovníků včetně např. [[Viktorie (britská královna)|královny Viktorie]] nebo cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]]) tam záhy navázala milostný poměr se svým komořím [[August Ludwig von Senarclens-Grancy|Augustem Ludwigem von Senarclens-Grancym]]; ze vztahu, který lze označit za druhé manželství, se narodily čtyři děti, z nichž však jen dvě se dožily dospělosti. Ludvík II. Hesenský ve snaze uniknout skandálu uznal všechny tyto děti své manželky Vilemíny za svoje.
 
Senarclens-Grancy je tedy označován za biologického otce Vilemínina druhého syna [[Alexandr Hesensko-Darmstadtský|Alexandra Hesenského]], zakladatele domu Battenbergů. Na tomto základě je také považován za ''"nelegitimního tušeného pána domu Battenbergů"'', k jehož potomkům mezi jinými náleží i [[Princ Philip, vévoda z Edinburghu|Philip Mountbatten, vévoda z Edinburghu]], manžel britské královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]] a otec následníka britského trůnu [[Charles, princ z Walesu|prince Charlese]].
 
Stejně tak je Senarclens-Grancy považován za otce dcer Vilemíny Luisy - Alžběty (1821–1826), která zemřela v dětském věku, a [[Marie Alexandrovna|Marie]] (1824–1880). V roce [[1838]] [[cesarevič]] Alexandr Nikolajevič (pozdější car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]]) cestoval po Evropě a hledal manželku; seznámil se s tehdy čtrnáctiletou Marií, zamiloval se do ní a po třech letech ([[16. duben|16. dubna]] [[1841]]) se s ní i přes námitky své matky [[Šarlota Pruská (1798–1860)|Alexandry Fjodorovny]] oženil, jsa si plně vědom skvrny na jejím původu. V té době ovšem již byla Mariina matka Vilemína pět let po smrti.
 
=== Potomci ===