Sovětský svaz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl.
dopl.
Řádek 228:
=== Perestrojka ===
{{Podrobně|Perestrojka}}
{{pahýl část}}
 
===Zahraniční politika===
{{pahýl část}}
 
=== Administrativní dělení ===
{{Podrobně|Svazová republika|Republika rad}}
[[Sovět]]ský svaz byl [[federace|federací]] sovětských socialistických republik (SSSR). První z nich byly založeny krátce po roce 1917. Formálně byly [[autonomie|autonomní]], ale ovládány centrální komunistickou stranou ([[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]]). Republiky se dále dělily na oblasti (kromě [[Litva|Litvy]], [[Lotyšsko|Lotyšska]], [[Estonsko|Estonska]], [[Moldavsko|Moldavska]] a [[Arménie]]).
 
RSFSR tvořily i kraje, národnostní okruhy (později přejmenováno na autonomní okruhy) a autonomní oblasti.
 
Součástí některých svazových republik ([[Rusko]], [[Gruzie]], [[Ázerbájdžán]], [[Uzbekistán]] a [[Tádžikistán]]) byly autonomní sovětské socialistické republiky (ASSR).
 
Základní správní jednotkou byl rajón (okres).
 
V letech [[1961]] - [[1963]] bylo vytvořeno 18 velkých ekonomických rajónů, které pokrývaly celé území státu.
 
{| class="wikitable"
Řádek 292 ⟶ 303:
 
Armáda měla největší politický vliv a v roce 1989 čítala dva milióny vojáků rozdělených mezi 150 motorizovaných a 52 obrněných divizí. Sovětské námořnictvo bylo až do počátku 60. let spíše méně početnou vojenskou větví, ale po [[Karibská krize|karibské krizi]] se pod vedením Sergeje Gorškova dočkalo výrazného rozšíření. Známé se stalo díky raketovým křižníkům a ponorkám a sloužilo v něm 500 000 mužů (1989). Sovětské letectvo se soustřeďovalo na flotilu strategických bombardérů a ve válečné situaci mělo vymýtit nepřátelskou infrastrukturu a jadernou kapacitu. Vzdušná síla měla také množství stíhaček a taktických bombardérů, které by armádu ve válce podporovaly. Strategická raketová vojska disponovala více než 1400 mezikontinentálními balistickými raketami (ICBM), rozmístěných mezi 28 základen a 300 velitelských středisek.
 
V poválečné době se Sovětská armáda přímo podílela na několika vojenských operacích v zahraničí. Mezi nimi byly potlačení [[Východoněmecké povstání|povstání ve východním Německu]] (1953), [[Maďarské povstání|v Maďarsku]] (1956) a [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vpádu do Československa]] (1968). Sovětský svaz se také účastnil [[Sovětská válka v Afghánistánu|války v Afghánistánu]] mezi lety 1979 až 1989.
 
V Sovětském svazu platila [[všeobecná branná povinnost]].
 
== Hlavní představitelé ==
Řádek 341 ⟶ 356:
 
<small><nowiki>*)</nowiki> Lenin byl jen neformálně vedoucím komunistické strany; v letech 1922/24 až 1953 a 1966 až 1991 byl název "generální tajemník"; v letech 1953 - 1966 "první tajemník".</small>
 
 
== Sovětský kosmický program ==
Řádek 380 ⟶ 394:
[[Porodnost]] se v SSSR snížila z 44,0 na tisíc obyvatel v roce 1926 na 18,0 v roce 1974, a to hlavně kvůli rostoucí urbanizaci a rostoucímu průměrnému věku vstupu do manželství. Míra [[úmrtnost]]i také vykazovala postupný pokles - z 23,7 na tisíc v roce 1926 na 8,7 v roce 1974. Obecně byla míra porodnosti jižních republik v Zakavkazsku a střední Asii výrazně vyšší než míra porodnosti v severních částech Sovětského svazu a v období po druhé světové válce v některých případech dokonce ještě vzrostla - fenomén částečně připsaný pomalejší míře urbanizace a tradičně brzkým sňatkům v jižních republikách.<ref name="GSE">{{cite book|author=Government of the USSR|script-title=ru:Большая советская энциклопедия |trans-title=[[Great Soviet Encyclopaedia]]|volume=24|page=15|year=1977|location=Moscow|publisher=[[State Committee for Publishing]]|language=Russian|authorlink=Government of the USSR}}</ref>
 
Konec 60. a 70. let byly svědky obrácení klesající trajektorie míry úmrtnosti v SSSR a byla obzvláště výrazná u mužů v produktivním věku, ale také byla převládající v Rusku a dalších převážně slovanských oblastech země.<ref>{{cite book |author1=Vallin, J. |author2=Chesnais, J.C. |title=Recent Developments of Mortality in Europe, English-Speaking Countries and the Soviet Union, 1960–1970|volume=29|pages=861–898 |year=1970|publisher=Population Studies}}</ref> Analýza oficiálních údajů z konce osmdesátých let ukázala, že po zhoršení na konci sedmdesátých a začátku osmdesátých let se úmrtnost dospělých začala znovu zlepšovat.<ref>{{cite book|author=Ryan, Michael |title=Life Expectancy and Mortality Data from the Soviet Union|volume=296|page=1,513–1515 |date=28 May 1988|work=[[British Medical Journal]]}}</ref> Míra kojenecké úmrtnosti se zvýšila z 24,7 v roce 1970 na 27,9 roku 1974. Někteří výzkumníci považovali nárůst za velmi reálný, jako důsledek zhoršujících se zdravotních podmínek a služeb.<ref>{{cite book|author=Davis, Christopher; [[Murray Feshbach|Feshbach, Murray]] |title=Rising Infant Mortality in the USSR in the 1970s|page=95|location=Washington, D.C.|publisher=United States Census Bureau}}</ref> Zvýšení jak dospělé, tak kojenecké úmrtnosti nebyly sovětskými úředníky vysvětlovány nebo obhajovány a sovětská vláda prostě přestala všechny statistiky úmrtnosti po dobu deseti let publikovat. Sovětští demografové a zdravotní specialisté mlčeli o zvýšení úmrtnosti až do konce osmdesátých let, kdy byla obnovena publikace údajů o úmrtnosti a vědci se mohlymohli ponořit do skutečných příčin.<ref>{{cite book|author=Krimins, Juris |title=The Changing Mortality Patterns in Latvia, Lithuania and Estonia: Experience of the Past Three Decades|date=3–7 December 1990}} Paper presented at the International Conference on Health, Morbidity and Mortality by Cause of Death in Europe.</ref>
 
===Etnické skupiny===
Sovětský svaz byl velmi etnicky rozmanitým státem s více než 100 odlišnými etnickými skupinami. Celkový počet obyvatel byl v roce 1991 odhadován na 293 milionů. Podle odhadu z roku 1990 byla většina z nich [[Rusové]] (50,78%), následovaná [[Ukrajinci]] (15,45%) a [[Uzbekové|Uzbeky]] (5,84%).<ref name="cia">{{cite web |url=http://www.theodora.com/wfb1991/soviet_union/soviet_union_people.html |title=Soviet Union – People |author=Central Intelligence Agency|work=[[The World Factbook]] |year=1991 |accessdate=25 October 2010 |authorlink= Central Intelligence Agency}}</ref>
 
Všichni občané SSSR měli svou vlastní etnickou příslušnost. Etnická příslušnost osoby byla zvolena rodiči dítěte ve věku šestnácti let. Pokud se rodiče neshodli, dítě bylo automaticky přiřazeno k etnickému původu otce. Částečně kvůli sovětské politice, kdy byly některé menší minoritní etnické skupiny považovány za součást větších skupin, jako například gruzínští Mingrelové, kteří byli zařazováni s jazykově příbuznými [[Gruzínci]]. Některé etnické skupiny se dobrovolně asimilovaly, zatímco jiné k tomu byly přivedeny silou. Rusové, Bělorusové a Ukrajinci sdíleli těsné kulturní vazby, zatímco jiné skupiny ne. S Vícerovícero národnostmi žijícími na stejném území se v průběhu let rozvíjely etnické antagonizmy.
 
<gallery>
Řádek 401 ⟶ 415:
=== Náboženství ===
[[Soubor:Christ saviour explosion.jpg|thumb|[[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|Katedrála Krista Spasitele]] v Moskvě během demolice v roce 1931]]
Oficiální údaje o náboženské příslušnosti v Sovětském svazu nebyly zveřejněny a země byla oficiálně [[Ateismus|ateistická]]. Západní zdroje však odhadovaly, že přibližně jedna třetina občanů byla nábožensky aktivní. Nejdůležitějšími náboženstvími v zemi byly [[křesťanství]] a [[islám]]. V rámci křesťanství měla největší podporu [[Ruská pravoslavná církev]], ale byly zde i jiné ortodoxní církve, [[Římskokatolická církev|římské]], [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]] a různé [[Protestantismus|protestantské]] skupiny. Většina muslimů v zemi patřila k [[Sunnitský islám|sunnitům]]. Většina obyvatel Ázerbájdžánu náležela k [[Ší'itský islám|ší'itům]], zatímco [[súfismus]] byl zastoupen v Kazachstánu a Čečensku. Také zde žila významná [[Židé|židovská]] menšina.
 
Ateismus byl zdůrazňován ve školách a stát náboženství v různé míře po celou dobu existence Sovětského svazu potlačoval.
Řádek 407 ⟶ 421:
V roce 1918 dekret Rady lidových komisařů, kterým byla zřízena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR) jako sekulární stát, také říkal, že "učení o náboženství na všech místech, kde jsou vyučovány předměty obecné výuky, je zakázáno. Občané se mohou vzdělávat a mohou být vyučováni náboženství soukromě." Mezi další omezení, přijatá v roce 1929, během prvních pěti let Stalinovy vlády, patřily výslovné zákazy na celou řadu církevních aktivit, včetně setkání organizovaného studia [[Bible]]. Různá křesťanská i nekřesťanská zařízení byla po tisících během 20. a 30. let zavírána. Do roku [[1940]] bylo uzavřeno až 90 procent kostelů, synagog a mešit, které v roce 1917 fungovaly.
 
==SportSpolečnost==
===Vzdělávací systém===
Právo na bezplatné vzdělávání na všech úrovních, od základního vzdělání až po vyšší vzdělávání, měli všichni občané SSSR a bylo zakotveno v článku 45 Ústavy Sovětského svazu (1977).
 
{{Pahýl část}}
 
==Kultura==
[[Soubor:RIAN archive 761255 Pavilion-museum Vladimir Lenin's Funeral Train.jpg|left|thumb|Pionýři v druhé budově moskevského železničního muzea, 1984.]]
[[Soubor:Vladimir Vysotsky.jpg|thumb|170px|Zpěvák, skladatel, básník a herec [[Vladimir Vysockij]] v roce 1979]]
Kulturní život v Sovětském svazu prošel několika fázemi. V letech [[1918]]-[[1929]] existovaly poměrně svobodné podmínky a umělci experimentovali s různými způsoby hledání výrazného sovětského uměleckého stylu. Lenin chtěl, aby umění bylo k dispozici masám. Orgány tolerovaly více trendů pokud nebyly zjevně proti režimu. V rámci umění a literatury vzkvétalo několik různých škol, některé tradiční, jiné radikálně experimentální. V této době působili komunisté jako [[Maxim Gorkij]] a [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij|Vladimir Majakovskij]].
 
Filmová produkce byla považována za užitečný propagační nástroj pro získání širokých vrstev obyvatel, kteří byli povětšinou negramotní a byla podporována státem. Sovětská montážní škola měla v období 1920 až 1932 své zlaté období. Mnoho z nejlepších filmů režiséra [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn|Sergeje Ejzenštejn]] pochází z této, včetně filmu [[Křižník Potěmkin (film)|Křižník Potěmkin]].. Umění se také stalo jednotným a zaměřovalo se na ukázání nadvlády komunismu nad všemi ostatními formami vlády.
 
Později během Stalinovy vlády byla sovětská kultura charakterizována vzestupem a provládním stylem [[socialistický realismus|socialistického realismu]], přičemž všechny ostatní trendy byly silně potlačovány. Vzácně se objevily výjimky jako například [[Michail Bulgakov]]. Mnoho spisovatelů bylo uvězněno a zabito.
 
Po [[Chruščovovské tání|Chruščovovském tání]] na přelomu padesátých a šedesátých let cenzury ubylo. Vzniklo zvláštní období sovětské kultury charakterizované konformním veřejným životem a intenzivním zaměřením na osobní život. Větší experimenty s uměleckými formami byly znovu povoleny, což vedlo k tomu, že začaly vznikat sofistikovanější a jemně kritické práce. Režim uvolnil důraz na socialistický realismus; například mnoho postav románů autora Jurije Trifonova sezabývalo spíše problémy každodenního života než budováním socialismu. V této pozdní době vznikla podzemní disidentská literatura, známá jako samizdat. V architektuře se Chruščovova éra soustředila především na funkční design narozdíl od vysoce zdobeného stylu Stalinovy epochy.
 
Ve druhé polovině osmdesátých let Gorbačovova politika perestrojky a glasnosti výrazně rozšířila svobodu projevu v celém Sovětském svazu, v médiích i tisku.<ref>{{cite web|title="Gorbachev, Mikhail"|publisher=Encyclopædia Britannica|date=2 October 2007|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037405&gt|quotation="Under his new policy of glasnost ("openness"), a major cultural thaw took place: freedoms of expression and of information were significantly expanded; the press and broadcasting were allowed unprecedented candour in their reportage and criticism; and the country's legacy of Stalinist totalitarian rule was eventually completely repudiated by the government."|accessdate=1 December 2017}}</ref>
 
===Sport===
{{Viz též|Sovětská hokejová reprezentace|Sovětská fotbalová reprezentace|CSKA Moskva}}
[[Soubor:RR5110-0098R.png|thumb|200px|[[Valerij Charlamov]] reprezentoval SSSR na 11 [[Mistrovství světa v ledním hokeji|mistrovstvích světa v ledním hokeji]]; získal 8 zlatých, 2 stříbrné a 1 bronzovou medaili.]]
Řádek 415 ⟶ 448:
 
Až do druhé světové války stál Sovětský svaz mimo mezinárodní sportovní hnutí. V roce 1951 byl však založen sovětský olympijský výbor a [[Letní olympijské hry 1952|letních olympijských her v roce 1952 v Helsinkách]] a [[Zimní olympijské hry 1956|zimních v roce 1956 v Cortina d'Ampezzo]] se již SSSR poprvé zůčastnil. Rychle získal mezinárodních úspěchů a ve statistikách medailí se stal druhou nejúspěšnější zemí v Helsinkách a nejúspěšnější v Cortině d'Ampezzo. Až do [[Letní olympijské hry 1988|letní olympiády v roce 1988 v Soulu]] a [[Zimní olympijské hry 1988|zimní olympiády v Calgary v roce 1988]] získal Sovětský svaz dohromady 395 zlatých medailí na letních olympijských hrách a 78 zlatých medailí na zimních olympijských hrách. [[Letní olympijské hry 1980|Letní olympijské hry v roce 1980]] hostila [[Moskva]], ale ze strany [[USA]], [[Kanada|Kanady]], [[Západní Německo|NSR]] a dalších zemí byly na protest proti [[Sovětská válka v Afghánistánu|sovětské invazi do Afghánistánu]] bojkotovány. V reakci na to Sovětský svaz a řada zemí východního bloku bojkotovala [[Letní olympijské hry 1984|letní olympijské hry v roce 1984 v Los Angeles]]. V SSSR byl také široce využíván doping.
 
==Životní prostředí==
[[Soubor:Karabash mountain.jpg|thumb|Krajina nedaleko [[Karabaš (Čeljabinská oblast)|Karabaše]] v [[Čeljabinská oblast|Čeljabinské oblasti]]. Území bylo dříve pokryto lesy. Kyselé dešťové srážky z nedaleké měděné hutě ale veškerou vegetaci zabily.]]
Oficiální sovětská politika životního prostředí vždy přikládala velkou důležitost akcím, při nichž lidské bytosti aktivně zlepšují přírodu. Leninův citát "Komunismus je sovětská moc a elektrifikace země!" v mnoha ohledech shrnuje zaměření na modernizaci a rozvoj průmyslu. Během prvního [[Pětiletka|pětiletého plánu]] z roku [[1928]] Stalin přistoupil k industrializaci země za každou cenu. Hodnoty jako ochrana životního prostředí a přírody byly zcela ignorovány v boji za vytvoření moderní průmyslové společnosti. Po Stalinově smrti se více zaměřilo na problematiku životního prostředí, ale základní vnímání hodnoty ochrany životního prostředí zůstalo stejné.
 
Sovětské sdělovací prostředky se vždy věnovaly obrovské rozloze země a prakticky nezničitelným přírodním zdrojům. To vyvolalo pocit, že kontaminace a drancování přírody nebyly problém. Sovětský stát také pevně věřil, že vědecký a technologický pokrok by vyřešil všechny problémy. Oficiální ideologie říkala, že za socialismu by se problémy životního prostředí mohly snadno překonat, na rozdíl od kapitalistických zemí, kde by se zdánlivě nemohly vyřešit. Sovětské úřady měly téměř neochvějné přesvědčení, že člověk může přírodu překonat. Když však orgány v 80. letech musely připustit, že v Sovětském svazu existují [[Ekologie|ekologické problémy]], vysvětlily problémy tak, že socialismus ještě nebyl plně rozvinut; znečištění v socialistické společnosti bylo jen dočasnou anomálií, která by byla vyřešena, kdy by se socialismus vyvíjel.
 
[[Černobylská havárie]] v roce [[1986]] svět šokovala. Šlo o první velkou nehodu v civilní [[jaderná elektrárna|jaderné elektrárně]], která na světe neměla obdoby, kdy bylo do ovzduší uvolněno větší množství radioaktivních izotopů. Radioaktivní dávky se rozptýlily relativně daleko. Hlavním zdravotním problémem po nehodě bylo 4000 nových případů rakoviny štítné žlázy, což však vedlo k relativně nízkému počtu úmrtí (údaje WHO, 2005). Nicméně dlouhodobé účinky nehody jsou neznámé. Mezi další velkou havárii patří [[kyštymská katastrofa]].
 
Po [[Rozpad Sovětského svazu|pádu SSSR]] se ukázalo, že problémy s životním prostředím jsou větší než jaké sovětské úřady připouštěly. Mezi místa s jasnými problémy byl [[poloostrov|poloostrov Kola]]. Okolo průmyslových měst [[Mončegorsk]] a [[Norilsk]], kde se těží např. [[nikl]], byly všechny lesy zabity kontaminací, zatímco severské i jiné části Ruska byly ovlivněny emisemi. Během devadesátých let 20. století se lidé ze západu také zajímali o radioaktivní nebezpečí z jaderných zařízení, vyřazených [[Jaderná ponorka|jaderných ponorek]] a zpracování [[Radioaktivní odpad|jaderného odpadu]] či vyhořelého jaderného paliva. Na počátku devadesátých let bylo také známo, že Sovětský svaz svážel radioaktivní materiál do [[Barentsovo moře|Barentsova]] a [[Karské moře|Karského moře]], což později potvrdil ruský parlament. Havárie ponorky [[K-141 Kursk]] v roce 2000 na západě dále přispěla k obavám. V minulosti došlo k nehodám ponorek [[K-19]], [[K-8 (ponorka)|K-8]] nebo [[K-129]].
 
== Odkazy ==