Sovětský svaz: Porovnání verzí

[[Sovět]]ský svaz byl [[federace|federací]] sovětských socialistických republik (SSSR). První z nich byly založeny krátce po roce 1917. Formálně byly [[autonomie|autonomní]], ale ovládány centrální komunistickou stranou ([[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]]). Republiky se dále dělily na oblasti (kromě [[Litva|Litvy]], [[Lotyšsko|Lotyšska]], [[Estonsko|Estonska]], [[Moldavsko|Moldavska]] a [[Arménie]]).

Konec 60. a 70. let byly svědky obrácení klesající trajektorie míry úmrtnosti v SSSR a byla obzvláště výrazná u mužů v produktivním věku, ale také byla převládající v Rusku a dalších převážně slovanských oblastech země.<ref>{{cite book |author1=Vallin, J. |author2=Chesnais, J.C. |title=Recent Developments of Mortality in Europe, English-Speaking Countries and the Soviet Union, 1960–1970|volume=29|pages=861–898 |year=1970|publisher=Population Studies}}</ref> Analýza oficiálních údajů z konce osmdesátých let ukázala, že po zhoršení na konci sedmdesátých a začátku osmdesátých let se úmrtnost dospělých začala znovu zlepšovat.<ref>{{cite book|author=Ryan, Michael |title=Life Expectancy and Mortality Data from the Soviet Union|volume=296|page=1,513–1515 |date=28 May 1988|work=[[British Medical Journal]]}}</ref> Míra kojenecké úmrtnosti se zvýšila z 24,7 v roce 1970 na 27,9 roku 1974. Někteří výzkumníci považovali nárůst za velmi reálný, jako důsledek zhoršujících se zdravotních podmínek a služeb.<ref>{{cite book|author=Davis, Christopher; [[Murray Feshbach|Feshbach, Murray]] |title=Rising Infant Mortality in the USSR in the 1970s|page=95|location=Washington, D.C.|publisher=United States Census Bureau}}</ref> Zvýšení jak dospělé, tak kojenecké úmrtnosti nebyly sovětskými úředníky vysvětlovány nebo obhajovány a sovětská vláda prostě přestala všechny statistiky úmrtnosti po dobu deseti let publikovat. Sovětští demografové a zdravotní specialisté mlčeli o zvýšení úmrtnosti až do konce osmdesátých let, kdy byla obnovena publikace údajů o úmrtnosti a vědci se mohlymohli ponořit do skutečných příčin.<ref>{{cite book|author=Krimins, Juris |title=The Changing Mortality Patterns in Latvia, Lithuania and Estonia: Experience of the Past Three Decades|date=3–7 December 1990}} Paper presented at the International Conference on Health, Morbidity and Mortality by Cause of Death in Europe.</ref>

Všichni občané SSSR měli svou vlastní etnickou příslušnost. Etnická příslušnost osoby byla zvolena rodiči dítěte ve věku šestnácti let. Pokud se rodiče neshodli, dítě bylo automaticky přiřazeno k etnickému původu otce. Částečně kvůli sovětské politice, kdy byly některé menší minoritní etnické skupiny považovány za součást větších skupin, jako například gruzínští Mingrelové, kteří byli zařazováni s jazykově příbuznými [[Gruzínci]]. Některé etnické skupiny se dobrovolně asimilovaly, zatímco jiné k tomu byly přivedeny silou. Rusové, Bělorusové a Ukrajinci sdíleli těsné kulturní vazby, zatímco jiné skupiny ne. S Vícerovícero národnostmi žijícími na stejném území se v průběhu let rozvíjely etnické antagonizmy.

Oficiální údaje o náboženské příslušnosti v Sovětském svazu nebyly zveřejněny a země byla oficiálně [[Ateismus|ateistická]]. Západní zdroje však odhadovaly, že přibližně jedna třetina občanů byla nábožensky aktivní. Nejdůležitějšími náboženstvími v zemi byly [[křesťanství]] a [[islám]]. V rámci křesťanství měla největší podporu [[Ruská pravoslavná církev]], ale byly zde i jiné ortodoxní církve, [[Římskokatolická církev|římské]], [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]] a různé [[Protestantismus|protestantské]] skupiny. Většina muslimů v zemi patřila k [[Sunnitský islám|sunnitům]]. Většina obyvatel Ázerbájdžánu náležela k [[Ší'itský islám|síší'itům]], zatímco [[súfismus]] byl zastoupen v Kazachstánu a Čečensku. Také zde žila významná [[Židé|židovská]] menšina.

==SportSpolečnost==