Československé legie: Porovnání verzí

[[Soubor:Stamps of Czechoslovak legion1919.jpg|náhled|Poštovní známky vydávané Polní poštou Československého vojska na Rusi.]]

 

 

Název československé legie vznikl až po válce, za války se používalo souhrnné označení '''revoluční dobrovolná vojska''' (později zahraniční čs. vojska). Základ těchto vojsk začal vznikat již v roce [[1914]] z dobrovolníků, českých krajanů, kteří se hlásili do carské armády v [[Ruské impérium|Rusku]] a [[Francouzská cizinecká legie|Cizinecké legie]] ve [[Francie|Francii]]. Čeští krajané v Rusku, z [[Varšava|Varšavy]], jejího okolí a z území [[Volyň|Volyně]], vytvořili jednotku zvanou „[[Česká družina]]“ (nejednalo se pouze o Čechy a Slováky, ti však měli velkou převahu). Krajané ve Francii byli v rámci francouzské Cizinecké legie začleněni do samostatné roty, pro kterou se vžilo označení „[[rota Nazdar]]“. Počet českých a slovenských dobrovolníků se postupně navyšoval. Od roku [[1917]] se tvořily legie také v [[Itálie|Itálii]].

Začátkem května 1918 se situace zhoršila – [[Lev Davidovič Trockij|Trockij]] se definitivně rozhodl, že Legie, které ještě nejsou ve Vladivostoku, z Ruska neodjedou a budou silou rozpuštěny a vojáci začleněni do Rudé armády, neposlušný zbytek bude pracovat v průmyslu. Využil návrh Francouzů na odvoz části Legie z Archangelska pro rozdělení Sboru. Bolševici se 7. května neúspěšně pokusili zajmout nejbojovnějšího muže Legií, tehdy kapitána [[Radola Gajda|Radolu Gajdu]] (vyvázl díky tomu, že byl ozbrojen). 11. května bolševici obsadili kanceláře Čs. národní rady v Moskvě a zatkli Prokopa Maxu, 15. května se Rada dohodla s Trockým za cenu dalších ústupků, ale sliby Trockého opět nebyly splněny. Lev Davidovič Trockij jako vojenský komisař ([[ministr války]]) vydával rozkazy, ale jednal po dohodě s Leninem a vládou (Leninův rozkaz z 21. května nařizující rozpuštění Legií silou a další jeho osobní veřejná agitace proti legiím, při níž byl vážně postřelen [[eser]]kou Františkou Kaplanovou). 14. května došlo k [[Čeljabinský incident|Čeljabinskému incidentu]] – maďarský voják z projíždějícího vlaku hodil těžký kus železa na čs. vojáky, přitom jednoho těžce zranil.<ref name="pacner62">PACNER, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 62-66.</ref> Češi vlak zastavili a v davové rvačce byl viník [[lynč]]ován a zabit vojáky Legií, bolševici pak v odvetě zatkli 10 strážných, kteří přišli místnímu sovětu incident vysvětlit a zatkli také důstojníka, který přišel zjistit, proč se strážní nevrátili.<ref name="pacner62" /> Legionáři zareagovali rychle a obsadili klíčová místa města, odzbrojili místní jednotky rudých, vynutili si propuštění zajatců a získali tři tisíce pušek.<ref name="pacner62" /> Místní [[sovět]] ale nechali fungovat a spořádaně se vrátili do vlaku. 23. května se v [[Čeljabinsk]]u na předběžných zasedáních sjezdu rozhodlo, že Legie se rozdělovat nebudou a cílem je Vladivostok,<ref name="pacner62" /> došlo i k dohodě s Čeljabinským sovětem o urovnání incidentu.

 

 

=== Transsibiřská magistrála ===